Máme ústavní většinu, hlásí venezuelská opozice. Volební komise mlčí

Ve venezuelských parlamentních volbách vyhrála po skoro 17 letech socialistické vlády opozice a bude mít v parlamentu třípětinovou většinu. Vyplývá to z takřka konečných výsledků, které oznámila centrální volební komise. Opozice tvrdí, že dosáhla dokonce dvoutřetinové většiny, což by jí umožnilo posvětit zásadní změny.

Ve 167členném parlamentu bude mít demokratická koalice několika opozičních stran Stůl demokratické jednoty (MUD) nejméně 107 míst, socialisté mají jistých 55 křesel a tři mandáty jsou vyhrazeny pro zástupce původního indiánského obyvatelstva. Volební komise zatím neuvedla, kdo obsadí dvě poslední nerozhodnutá křesla.

MUD je ale přesvědčen o zisku ústavní dvoutřetinové většiny – tedy 112 míst v parlamentu. „Změna dosažena, ověřeno, kvalifikovaná většina,“ uvedl na svém twitteru guvernér státu Miranda a jeden z šéfů opoziční koalice Stůl demokratické jednoty (MUD) Henrique Capriles. „Oficiálně, máme to, 112 poslanců. Díky Venezuelo,“ napsal na twitteru mluvčí MUD Julio Borges.

Koalice by tak mohla prosadit referendum o sesazení současného socialistického prezidenta Nicoláse Madura, odvolávat soudce nejvyššího soudu nebo upravit ústavu. Třípětinová většina uskupení dovolí zbavit moci ministry, jimž může jednotlivě vyjadřovat nedůvěru.

2 minuty
Ekonomické otřesy vynesly k moci opozici
Zdroj: ČT24

Referendum o Madurovi a socialismu

Volby byly předem vnímány jako referendum o Madurovi, jehož osobně vybral jako svého nástupce Hugo Chávez, ale také o socialistickém směřování země.

Opozice, kterou tvoří středové, liberální a konzervativní strany, viní socialisty ze špatného řízení ekonomiky – vláda podle ní prohýřila ropné bohatství.

Prezident naopak tvrdí, že hájí zájmy obyčejných Venezuelanů a chce dokončit „bolívarskou revoluci“, kterou započal Chávez. Maduro vedl agresivní volební kampaň. Hrozil kupříkladu ztrátou některých sociálních výdobytků, pokud sněmovnu ovládne opozice.

„Primární teď musí být otázka, jak překonat všechny ty mechanismy, které vytvořila parazitující buržoazie,“ uvedl v reakci na výsledky voleb Maduro.

obrázek
Zdroj: ČT24

Opozice by mohla prosadit propuštění politických vězňů

Opozici by se mohlo podařit prosadit zákony umožňující propuštění 74 politických vězňů, píše BBC. Někteří členové opozice by také chtěli vypsat referendum o zkrácení Madurova funkčního období, které vyprší v roce 2019, k čemuž potřebují 101 hlasů. Jinak totiž může Maduro obejít zákony rozhodnutími Nejvyššího soudu.

Tento den nám říká, že se občané rozhodli jít dál společně, že naděje je vždy silnější než strach. Venezuela chtěla změnu – a ta právě započala.
Jesus Torrealba
zástupce opoziční koalice MUD

Podle agentury AP se ozývají hlasy, že starý parlament může ještě odhlasovat zákon umožňující prezidentovi vládnout pomocí dekretů, jako to dělal jeho předchůdce. Čas na to má do 5. ledna, kdy zasedne nový zákonodárný sbor.

„Výsledky jsou takové, v jaké jsme doufali. Venezuela vyhrála, je to nezvratné,“ tweetoval bývalý kandidát na prezidenta Capriles. V ulicích venezuelské metropole Caracasu okamžitě propukly oslavy a ohňostroje.

Opozice před volbami obvinila stávající kabinet z rostoucího autoritářství. Začátkem tohoto roku dostal opoziční vůdce Leopoldo López 13 let vězení za podněcování k násilí – podle opozičních hlasů šlo o politicky motivovaný trest.

„Po volbách ve Venezuele opakuji: osvoboďte Leopolda Lópeze a všechny politické vězně. Ať jsou na Vánoce se svými rodinami,“ blahopřál opozici španělský premiér Mariano Rajoy.

Kampaní hýbal i nedostatek základních potravin

Venezuela má velké ekonomické potíže kvůli poklesu světových cen ropy, která představuje 95 procent venezuelského exportu.

V předvolební kampani se řešil i chronický nedostatek základních potravin, jako je mléko, rýže, káva, cukr nebo olej, nebo toaletního papíru. Venezuelci jsou také unaveni vysokou kriminalitou a neustálým zdražováním.

Venezuelané chtějí životní poměry změnit. Svědčí o tom i volební účast, která dosáhla přes 74 procent – tedy nejvíc od 90. let, kdy se upustilo od povinného hlasování.

Výsledek venezuelských voleb je signálem, že se chýlí ke konci éra levicových prezidentů v Jižní Americe. Tu odstartoval v roce 1999 právě venezuelský prezident Chávez. Dalším důkazem tohoto trendu je nedávné vítězství konzervativního byznysmana Mauricia Macriho v Argentině. Mraky se stahují i nad brazilskou prezidentkou Dilmou Rousseffovou, kterou zřejmě čeká ústavní žaloba, tedy proces takzvaného impeachmentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektřinou. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 2 mminutami

Japonský soud uložil doživotí za vraždu expremiéra Abeho

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.
před 6 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 32 mminutami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 2 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.
před 4 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM) se operace uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 7 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...