Máme ústavní většinu, hlásí venezuelská opozice. Volební komise mlčí

Ve venezuelských parlamentních volbách vyhrála po skoro 17 letech socialistické vlády opozice a bude mít v parlamentu třípětinovou většinu. Vyplývá to z takřka konečných výsledků, které oznámila centrální volební komise. Opozice tvrdí, že dosáhla dokonce dvoutřetinové většiny, což by jí umožnilo posvětit zásadní změny.

Ve 167členném parlamentu bude mít demokratická koalice několika opozičních stran Stůl demokratické jednoty (MUD) nejméně 107 míst, socialisté mají jistých 55 křesel a tři mandáty jsou vyhrazeny pro zástupce původního indiánského obyvatelstva. Volební komise zatím neuvedla, kdo obsadí dvě poslední nerozhodnutá křesla.

MUD je ale přesvědčen o zisku ústavní dvoutřetinové většiny – tedy 112 míst v parlamentu. „Změna dosažena, ověřeno, kvalifikovaná většina,“ uvedl na svém twitteru guvernér státu Miranda a jeden z šéfů opoziční koalice Stůl demokratické jednoty (MUD) Henrique Capriles. „Oficiálně, máme to, 112 poslanců. Díky Venezuelo,“ napsal na twitteru mluvčí MUD Julio Borges.

Koalice by tak mohla prosadit referendum o sesazení současného socialistického prezidenta Nicoláse Madura, odvolávat soudce nejvyššího soudu nebo upravit ústavu. Třípětinová většina uskupení dovolí zbavit moci ministry, jimž může jednotlivě vyjadřovat nedůvěru.

Nahrávám video

Referendum o Madurovi a socialismu

Volby byly předem vnímány jako referendum o Madurovi, jehož osobně vybral jako svého nástupce Hugo Chávez, ale také o socialistickém směřování země.

Opozice, kterou tvoří středové, liberální a konzervativní strany, viní socialisty ze špatného řízení ekonomiky – vláda podle ní prohýřila ropné bohatství.

Prezident naopak tvrdí, že hájí zájmy obyčejných Venezuelanů a chce dokončit „bolívarskou revoluci“, kterou započal Chávez. Maduro vedl agresivní volební kampaň. Hrozil kupříkladu ztrátou některých sociálních výdobytků, pokud sněmovnu ovládne opozice.

„Primární teď musí být otázka, jak překonat všechny ty mechanismy, které vytvořila parazitující buržoazie,“ uvedl v reakci na výsledky voleb Maduro.

obrázek
Zdroj: ČT24

Opozice by mohla prosadit propuštění politických vězňů

Opozici by se mohlo podařit prosadit zákony umožňující propuštění 74 politických vězňů, píše BBC. Někteří členové opozice by také chtěli vypsat referendum o zkrácení Madurova funkčního období, které vyprší v roce 2019, k čemuž potřebují 101 hlasů. Jinak totiž může Maduro obejít zákony rozhodnutími Nejvyššího soudu.

Tento den nám říká, že se občané rozhodli jít dál společně, že naděje je vždy silnější než strach. Venezuela chtěla změnu – a ta právě započala.
Jesus Torrealba
zástupce opoziční koalice MUD

Podle agentury AP se ozývají hlasy, že starý parlament může ještě odhlasovat zákon umožňující prezidentovi vládnout pomocí dekretů, jako to dělal jeho předchůdce. Čas na to má do 5. ledna, kdy zasedne nový zákonodárný sbor.

„Výsledky jsou takové, v jaké jsme doufali. Venezuela vyhrála, je to nezvratné,“ tweetoval bývalý kandidát na prezidenta Capriles. V ulicích venezuelské metropole Caracasu okamžitě propukly oslavy a ohňostroje.

Opozice před volbami obvinila stávající kabinet z rostoucího autoritářství. Začátkem tohoto roku dostal opoziční vůdce Leopoldo López 13 let vězení za podněcování k násilí – podle opozičních hlasů šlo o politicky motivovaný trest.

„Po volbách ve Venezuele opakuji: osvoboďte Leopolda Lópeze a všechny politické vězně. Ať jsou na Vánoce se svými rodinami,“ blahopřál opozici španělský premiér Mariano Rajoy.

Kampaní hýbal i nedostatek základních potravin

Venezuela má velké ekonomické potíže kvůli poklesu světových cen ropy, která představuje 95 procent venezuelského exportu.

V předvolební kampani se řešil i chronický nedostatek základních potravin, jako je mléko, rýže, káva, cukr nebo olej, nebo toaletního papíru. Venezuelci jsou také unaveni vysokou kriminalitou a neustálým zdražováním.

Venezuelané chtějí životní poměry změnit. Svědčí o tom i volební účast, která dosáhla přes 74 procent – tedy nejvíc od 90. let, kdy se upustilo od povinného hlasování.

Výsledek venezuelských voleb je signálem, že se chýlí ke konci éra levicových prezidentů v Jižní Americe. Tu odstartoval v roce 1999 právě venezuelský prezident Chávez. Dalším důkazem tohoto trendu je nedávné vítězství konzervativního byznysmana Mauricia Macriho v Argentině. Mraky se stahují i nad brazilskou prezidentkou Dilmou Rousseffovou, kterou zřejmě čeká ústavní žaloba, tedy proces takzvaného impeachmentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 3 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
před 9 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

Evropský pohled