Máme ústavní většinu, hlásí venezuelská opozice. Volební komise mlčí

Ve venezuelských parlamentních volbách vyhrála po skoro 17 letech socialistické vlády opozice a bude mít v parlamentu třípětinovou většinu. Vyplývá to z takřka konečných výsledků, které oznámila centrální volební komise. Opozice tvrdí, že dosáhla dokonce dvoutřetinové většiny, což by jí umožnilo posvětit zásadní změny.

Ve 167členném parlamentu bude mít demokratická koalice několika opozičních stran Stůl demokratické jednoty (MUD) nejméně 107 míst, socialisté mají jistých 55 křesel a tři mandáty jsou vyhrazeny pro zástupce původního indiánského obyvatelstva. Volební komise zatím neuvedla, kdo obsadí dvě poslední nerozhodnutá křesla.

MUD je ale přesvědčen o zisku ústavní dvoutřetinové většiny – tedy 112 míst v parlamentu. „Změna dosažena, ověřeno, kvalifikovaná většina,“ uvedl na svém twitteru guvernér státu Miranda a jeden z šéfů opoziční koalice Stůl demokratické jednoty (MUD) Henrique Capriles. „Oficiálně, máme to, 112 poslanců. Díky Venezuelo,“ napsal na twitteru mluvčí MUD Julio Borges.

Koalice by tak mohla prosadit referendum o sesazení současného socialistického prezidenta Nicoláse Madura, odvolávat soudce nejvyššího soudu nebo upravit ústavu. Třípětinová většina uskupení dovolí zbavit moci ministry, jimž může jednotlivě vyjadřovat nedůvěru.

Nahrávám video

Referendum o Madurovi a socialismu

Volby byly předem vnímány jako referendum o Madurovi, jehož osobně vybral jako svého nástupce Hugo Chávez, ale také o socialistickém směřování země.

Opozice, kterou tvoří středové, liberální a konzervativní strany, viní socialisty ze špatného řízení ekonomiky – vláda podle ní prohýřila ropné bohatství.

Prezident naopak tvrdí, že hájí zájmy obyčejných Venezuelanů a chce dokončit „bolívarskou revoluci“, kterou započal Chávez. Maduro vedl agresivní volební kampaň. Hrozil kupříkladu ztrátou některých sociálních výdobytků, pokud sněmovnu ovládne opozice.

„Primární teď musí být otázka, jak překonat všechny ty mechanismy, které vytvořila parazitující buržoazie,“ uvedl v reakci na výsledky voleb Maduro.

obrázek
Zdroj: ČT24

Opozice by mohla prosadit propuštění politických vězňů

Opozici by se mohlo podařit prosadit zákony umožňující propuštění 74 politických vězňů, píše BBC. Někteří členové opozice by také chtěli vypsat referendum o zkrácení Madurova funkčního období, které vyprší v roce 2019, k čemuž potřebují 101 hlasů. Jinak totiž může Maduro obejít zákony rozhodnutími Nejvyššího soudu.

Tento den nám říká, že se občané rozhodli jít dál společně, že naděje je vždy silnější než strach. Venezuela chtěla změnu – a ta právě započala.
Jesus Torrealba
zástupce opoziční koalice MUD

Podle agentury AP se ozývají hlasy, že starý parlament může ještě odhlasovat zákon umožňující prezidentovi vládnout pomocí dekretů, jako to dělal jeho předchůdce. Čas na to má do 5. ledna, kdy zasedne nový zákonodárný sbor.

„Výsledky jsou takové, v jaké jsme doufali. Venezuela vyhrála, je to nezvratné,“ tweetoval bývalý kandidát na prezidenta Capriles. V ulicích venezuelské metropole Caracasu okamžitě propukly oslavy a ohňostroje.

Opozice před volbami obvinila stávající kabinet z rostoucího autoritářství. Začátkem tohoto roku dostal opoziční vůdce Leopoldo López 13 let vězení za podněcování k násilí – podle opozičních hlasů šlo o politicky motivovaný trest.

„Po volbách ve Venezuele opakuji: osvoboďte Leopolda Lópeze a všechny politické vězně. Ať jsou na Vánoce se svými rodinami,“ blahopřál opozici španělský premiér Mariano Rajoy.

Kampaní hýbal i nedostatek základních potravin

Venezuela má velké ekonomické potíže kvůli poklesu světových cen ropy, která představuje 95 procent venezuelského exportu.

V předvolební kampani se řešil i chronický nedostatek základních potravin, jako je mléko, rýže, káva, cukr nebo olej, nebo toaletního papíru. Venezuelci jsou také unaveni vysokou kriminalitou a neustálým zdražováním.

Venezuelané chtějí životní poměry změnit. Svědčí o tom i volební účast, která dosáhla přes 74 procent – tedy nejvíc od 90. let, kdy se upustilo od povinného hlasování.

Výsledek venezuelských voleb je signálem, že se chýlí ke konci éra levicových prezidentů v Jižní Americe. Tu odstartoval v roce 1999 právě venezuelský prezident Chávez. Dalším důkazem tohoto trendu je nedávné vítězství konzervativního byznysmana Mauricia Macriho v Argentině. Mraky se stahují i nad brazilskou prezidentkou Dilmou Rousseffovou, kterou zřejmě čeká ústavní žaloba, tedy proces takzvaného impeachmentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Sasku-Anhaltsku podle odhadů vyhrála AfD se 44 procenty hlasů

Podle odhadů by volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) se 44 procenty hlasů. Absolutní většinu 42 mandátů v zemském sněmu AfD podle nynějšího odhadu nezískala. Stanice ZDF a ARD jí přisuzují 39 křesel. Do sněmu se ovšem zřejmě dostane strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která dříve uvedla, že by umožnila vznik menšinové vlády AfD. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou: 17,5 až 17,8 procenta. Volební účast dosáhla 78 procent.
08:00Aktualizovánopřed 2 mminutami

Územní otázku lze vyřešit pouze při jednání prezidentů, řekl Zelenskyj

Územní otázku mezi Ukrajinou a Ruskem lze vyřešit pouze při jednání prezidentů obou zemí, řekl podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kyjevě. Přes pozitivní dojem z rozhovorů vyjádřil přesvědčení, že válka se protáhne minimálně do letošní zimy.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vinění Moskvy z útoku v Lipsku je začátkem skutečné války, vzkázal Lavrov Západu

Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Německá vláda srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to popírá. Zaměstnanec letiště poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil 4. srpna dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou.
před 8 hhodinami

Indonésie kvůli erupci Anak Krakatoa zastavila provoz na osmi letištích

Indonéské úřady kvůli erupci sopky Anak Krakatoa zastavily provoz na osmi letištích, včetně dvou mezinárodních letišť v Jakartě, informovala agentura AP. Erupce sopky, která se nachází zhruba 150 kilometrů od metropole Jakarty, začala v pátek pozdě večer, v noci na neděli pak sopka na 30 sekund vybuchla. Riziko vln tsunami podle úřadů nehrozí, nejsou hlášeny ani žádné oběti.
před 11 hhodinami

Falešná videa o hubnutí lákají k nákupům. Cílí hlavně na mladé ženy, varují výzkumníci

Na TikToku a Instagramu se ve velkém šíří videa vytvořená umělou inteligencí (AI), která pokřiveným způsobem ukazují dramatické hubnutí. Výzkumníci varují, že mladým ženám a dospívajícím dívkám tyto klipy předkládají nedosažitelné a nerealistické ideály.
před 13 hhodinami

Bílý dům uvedl, že jeho vyslanci v Kremlu projednali plány dalších kroků

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.
před 15 hhodinami

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.