Praha - I zahraniční média informují o tom, že český prezident Václav Klaus amnestií propustil každého třetího vězně. Klausovo rozhodnutí přitom v mnohých zprávách doprovází přídavné jméno „kontroverzní“. Píše o tom například BBC, upozorňuje při tom na to, že amnestie v českých právních kruzích vyvolala negativní reakce.
Polská Rzeczpospolita taktéž označuje rozhodnutí českého prezidenta za kontroverzní a přináší kritické hlasy z různých občanských sfér: „Čeští právníci mají největší výhrady k propuštění obviněných nebo usvědčených z korupce a z rozkrádání státního majetku.“
Vatican Radio rovněž informuje o propuštění trestanců i o vězních, kteří se krátce po propuštění vloupali do auta. Rozhlas si přitom plete Klause s Havlem: „Prezident Havel tvrdí, že je to v souladu s postupy Evropské unie, i když on sám je známý jako euroskeptik.“
Německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung píše, že Klausovy motivy vyhlásit amnestii jsou záhadou. Připomíná přitom také předešlé amnestie prezidenta Havla.
Podrobně se věnují této kauze i slovenská média, neboť i prezident Gašparovič k 20. výročí rozdělení Československa vyhlásil amnestii. Ta ovšem nebyla tak velkorysá jako ta Klausova. Deník SME pak navíc upozorňuje, že Klaus do konce svého období není s prací hotov: „Český prezident chce navzdory kritice udělit ještě do března další milosti.“
Mnohá zahraniční média poukazují na to, že kontroverze vyvolal i podpis premiéra Nečase, který Klausovu amnestii stvrdil. Píší především o reakci opozice, která chce kvůli tomu vyvolat hlasování o nedůvěře Nečasově vládě.
Amnestie v Česku si všímají i v Číně. China Daily ovšem propouštění vězňů věnuje pouze krátkou zprávu. Píše v ní také o rozmístění policejních hlídek, které mají po propuštění každého třetího vězně dohlédnout na bezpečnost.
Jak je to s amnestií ve světě?
Zatímco některé země institut hromadného prominutí trestů vůbec nemají, v jiných zemích se k amnestii přistupuje z důvodu přeplněných věznic nebo změny vlády. Nedemokratické režimy se zase propouštěním vězněných odpůrců snaží vylepšit si image.
Německo
Vyhlášení amnestie musí přijmout Spolkový sněm zákonem. Prezident má pravomoc pouze udělovat milost jednotlivcům. Některé spolkové země mohou vyhlásit vánoční amnestii.
Rakousko
Prezident obvykle vyhlašuje vánoční amnestie, ty se ale většinou týkají jen desítek či maximálně stovek vězňů.
USA
Udělené amnestie se v USA týkají konkrétního činu. George Washington udělil kdysi amnestii účastníkům nepokojů vyvolaných daní na tvrdý alkohol. Abraham Lincoln i Andrew Jackson amnestovali přívržence poražené Konfederace. James Carter amnestoval Američany, kteří se během vietnamské války vyhýbali odvodu. O amnestii může zákonem rozhodnout i Kongres, v roce 1986 tak učinil v případě nelegálních přistěhovalců.
Itálie
Od roku 1992 nerozhoduje o amnestii prezident, ale parlament.
Francie
Prezident má velmi omezené možnosti udělování amnestie. Od roku 2002 nesmí prezident vyhlašovat amnestii celkem ve 49 kategoriích trestných činů.
Řecko
Prezident smí podle ústavy vyhlásit amnestii jen na doporučení ministra spravedlnosti a speciální komise, jejíž většinu musí tvořit soudci.
Rusko
Amnestie je v kompetenci Státní dumy, dolní komory parlamentu. Nejbližší amnestie se čeká při příležitosti letošních květnových svátků. Odhaduje se, že by se na svobodě mohlo ocitnout kolem 45 tisíc z asi 800 tisíc vězňů.
Barma
K zemím, které v poslední době amnestovaly velký počet vězňů, patří Barma, kde předloni civilní vláda vystřídala vojenskou juntu. Ze zhruba 60 tisíc vězňů nařídil nový prezident Thein Sein zprvu propustit asi třetinu, při druhé amnestii pak 6 359. Další stovky vězňů byly propuštěny loni před návštěvou amerického prezidenta Baracka Obamy.
Kuba
Koncem roku 2011 byla vyhlášena bezprecedentní amnestie na Kubě: kvůli návštěvě papeže Benedikta XVI. bylo propuštěno téměř 3 000 z asi 80 tisíc vězňů, a to i některé osoby odsouzené za „protistátní činnost“.
