Izrael zrušil výjimku. I ortodoxní židé musí sloužit v armádě

Jeruzalém - Izraelská vláda schválila doporučení speciální komise o zrušení výjimky vojenské služby pro ortodoxní židy. Premiér Benjamin Netanjahu přitom před několika dny komisi na nátlak náboženských stran zastoupených v parlamentu rozpustil. Zrušení výjimky podporovala většina vládních koaličních partnerů, Netanjahuova strana Likud s k nim připojila dnes. Komise dále doporučila, aby se jednalo i o zrušení výjimky pro izraelské Araby.

Kabinet rozhoduje pod tlakem veřejnosti, která upozorňuje dlouhodobě na to, že ortodoxní komunita se nemusí zapojovat do vojenské služby, která je v Izraeli jinak povinná pro muže i ženy.

Výjimka byla zavedena při vzniku Izraele a tehdy se jednalo o asi 400 studentů náboženského semináře. Dnes se však výjimka týká 60 tisíc ortodoxních mužů, kteří se mají právo zabývat studiem náboženství za státní stipendium. Obránci výjimky tvrdí, že studium bible upevňuje židovské tradice, tudíž i stát.

„Oceníme ty, kdo budou sloužit, naopak se zachováme k odpíračům“

O zapojení více než milionové arabské komunity do armádní služby chce Likud ještě jednat. Netanjahu spolu s vůdcem koaliční Kadimy Šaulem Mofazem pověřili další skupinu, aby příští týden vládě předložila návrh nové verze zákona o vojenské službě. Budou v ní i zástupci ministerstev obrany, financí a spravedlnosti.

Ortodoxní židé v Izraeli
Zdroj: ČT24/EPA/Isifa

Netanjahu po jednání řekl, že se vláda postará o prosazení zákona, díky němuž bude počet lidí, kteří musejí odsloužit vojenskou službu, pozvolna navyšován. „To břemeno musí nést každý. Oceníme ty, kdo budou sloužit, naopak se zachováme k odpíračům,“ řekl premiér.

V Tel Avivu se v sobotu sešlo 20 tisíc Izraelců a žádali univerzální vojenskou službu pro všechny, ortodoxní židy a izraelské Araby nevyjímaje. Manifestace se zúčastnilo několik politiků a armádních rezervistů.

Izraelští muži slouží v armádě povinně tři, ženy dva roky. Mnoho z nich rukuje už v 18 letech a pak jsou ještě mnohdy povoláni jako rezervisté. Změnu vyprovokovalo únorové rozhodnutí nejvyššího soudu, který nařídil, že do 1. srpna musí být zákon o náboru do armády změněn ve smyslu zrušení výjimek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump odebral dotace veřejnoprávním médiím v rozporu s ústavou, rozhodl soudce

Výnos amerického prezidenta Donalda Trumpa o odebrání federálních dotací veřejnoprávní rozhlasové stanici NPR a veřejnoprávní televizi PBS je protiústavní, rozhodl federální soudce. Trump loni v květnu nařídil federálním agenturám zastavit financování veřejnoprávních médií s odůvodněním, že jsou zaujatá, a neměla by proto dostávat finance z daní Američanů. Píše o tom deník The New York Times (NYT).
před 27 mminutami

Srbští studenti se střetli s policií

Stovky studentů se v úterý večer v Bělehradě střetly s policií během protestu proti tomu, že její příslušníci prohledali rektorát Bělehradské univerzity. Píše o tom agentura Reuters, podle které jednání policie znovu zvýšilo napětí mezi srbskými úřady a aktivisty.
před 38 mminutami

Izraelské údery zasáhly Teherán, Írán odpověděl raketami na Izrael

Teheránem otřásly silné exploze poté, co na něj opět zaútočil Izrael. Obyvatelé íránského hlavního města podle deníku The New York Times hlásili velká oblaka kouře na několika místech. V Izraeli se mezitím rozezněly sirény varující před íránskými raketami. Izraelská protivzdušná obrana podle serveru Times of Israel zachytila střelu odpálenou z Jemenu. Střepina po sestřelu dronu zabila v SAE podle tamní agentury bangladéšského občana.
08:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoBartošek mluví o maďarském trojském koni. Vondráček varuje před nálepkováním

Hosté Událostí, komentářů probrali česko-slovenské memorandum o vládní spolupráci, omezení vlivu Ruska a informační úniky okolo maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa. „Je to skandál. Dva týdny před maďarskými volbami se zveřejní přes jakési investigativní novináře záznam konverzace maďarského ministra s jeho ruským protějškem, který musel být určitě pořízen za asistence tajných služeb. Je to evidentní zásah do voleb. Jde o princip,“ kritizuje šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO). „Maďarský ministr zahraničí je trojským koněm v EU a Maďarsko hájí zájmy agresora. Česká vláda není schopna toto odsoudit. (…) Pokud se bratříčkujeme s problematickými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko, tak se stáváme potížisty v EU,“ míní člen sněmovního výboru pro bezpečnost Jan Bartošek (KDU-ČSL). Vondráček varoval před nálepkováním.
před 2 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
před 3 hhodinami

Izraelské útoky v okolí Bejrútu podle libanonských úřadů zabily sedm lidí

Nejméně sedm lidí zemřelo a dalších 24 utrpělo zranění při dvou izraelských úderech v okolí Bejrútu, oznámilo ve středu podle agentury Reuters libanonské ministerstvo zdravotnictví.
03:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Diktátor“ i „užiteční idioti“. Vztah Orbána s EU zkalily spory o migraci či korupci

V posledních letech to byl především přístup maďarského premiéra Viktora Orbána k používání práva veta, co ovlivnilo jeho vztah s evropskými představiteli v napjaté době rusko-ukrajinské války. „Enfant terrible“, „diktátor“ nebo „užiteční idioti“ – kontakty Budapešti s Bruselem ale již předtím provázela řada ostrých prohlášení. Vzájemné spory se týkaly protiimigrační politiky či podezření z korupce. Přinášíme ohlédnutí za vztahy mezi Maďarskem a Unií za posledních šestnáct let.
před 4 hhodinami

USA útoky na Írán ukončí během dvou nebo tří týdnů, tvrdí Trump

Spojené státy útoky na Írán ukončí během dvou nebo tří týdnů, řekl během brífinku v Bílém domě americký prezident Donald Trump. Uvedl, že jeho cílem bylo to, aby Írán nemohl mít jaderné zbraně, a toho podle něho bylo údajně dosaženo, píše BBC. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro Fox News varoval, že USA budou muset po skončení současné války proti Íránu přehodnotit své vztahy s NATO. Ve středu večer místního času (ve čtvrtek nad ránem SELČ) Trump pronese projev k národu týkající se války v Íránu, oznámil Bílý dům.
01:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...