Guvernérské volby v americkém státu Virginia vyhrál republikán Glenn Youngkin, demokraté ovšem ve velmi těsném klání obhájili post guvernéra ve státu New Jersey. Oba státy se v loňských prezidentských volbách klonily přesvědčivě k demokratům. Podle agentury AP výsledek ve Virginii prohloubil obavy v řadách Demokratické strany, kterou poškozuje klesající podpora prezidenta Joea Bidena. Tyto volby byly prvním testem voličských nálad po Bidenovu lednovém nástupu do Bílého domu.
Youngkin porazil demokratického kandidáta a bývalého guvernéra Terryho McAuliffea. Virginie přitom v posledním desetiletí dávala přednost demokratům, loni v listopadu tam současný americký prezident Joe Biden ve volbách vyhrál o deset procentních bodů.
Výsledek úterní volby je pro Demokratickou stranu tvrdou ranou. Youngkinovi se ve Virginii podařilo zvítězit jako prvnímu kandidátovi Republikánské strany od roku 2009. Stát přitom v posledním desetiletí dával přednost demokratům, loni v listopadu tam současný americký prezident Joe Biden ve volbách vyhrál o deset procentních bodů.
Kandidát Demokratické strany a současný guvernér Virginie Terry McAuliff během volební noci odmítal porážku uznat, ve středu dopoledne místního času už tak ale učinil. „Blahopřeji zvolenému guvernérovi Glennu Youngkinovi k vítězství. Doufám, že lidé Virginie stejně jako já popřejí jemu a jeho rodině vše nejlepší,“ uvedl v prohlášení.
Agentura AP vítězství Youngkina připisuje jeho schopnosti přesvědčit jak příznivce exprezidenta Donalda Trumpa, tak ty, kteří někdejší hlavu státu nepodporovali. Svého vyzyvatele také úspěšně vykreslil jako představitele politické elity.
Biden řekl, že dosavadní demokratický guvernér podle něho prohrál, protože „lidé jsou naštvaní a nejistí kvůli spoustě věcí, covidem počínaje a školami konče“. Dodal, že bude dál prosazovat svůj program. „Vím, že lidi chtějí, abychom věci dotahovali do konce,“ řekl.
Hlasování ve státních volbách je letos ostře sledované, může totiž přinést signály ohledně nálad americké veřejnosti rok před volbami do Kongresu.
Nového guvernéra si v úterý volili také obyvatelé New Jersey, kde zvítězil stávající demokratický guvernér Phil Murphy nad republikánem Jackem Ciattarellim. Jejich souboj byl mnohem vyrovnanější, než se předpokládalo. Agentura AP napsala, že Murphy je prvním demokratickým guvernérem za posledních 44 let, kterému se podařilo post obhájit.
Těsné vítězství Murphyho ovšem pro demokraty není velkým důvodem k oslavám poté, co jej průzkumy stavěly do pozice poměrně jasného favorita a po loňském Bidenově vítězství v New Jersey o 16 procentních bodů. „Teď začíná hledání viníka,“ shrnuje dění uvnitř Demokratické strany povolební analýza serveru Axios. „Je načase, aby demokrati přestali dělat hovadiny, aby ukázali voličům, že fakt dokážeme vládnout,“ cituje článek nejmenovaného poradce jistého člena Sněmovny reprezentantů.
„Úspěchy republikánských kandidátů si okamžitě připsal Donald Trump. Tvrdí, že bez hlasů jeho voličské základny by s demokraty vůbec nemohli soupeřit. Bývalá hlava státu tak upevňuje svou dominantní pozici v republikánské straně a říká si o partajní nominaci do příštích prezidentských voleb,“ uvedl zpravodaj ČT ve Washingtonu David Miřejovský.
Kdysi Adamse zbili policisté, teď na ně bude dohlížet z postu starosty New Yorku
V čele nejlidnatějšího amerického města pak stane jako druhý Afroameričan v historii bývalý policista Eric Adams, vyplývá z projekcí agentury AP po skončení místních voleb. Nové starosty si nyní ve Spojených státech vybrali i obyvatelé dalších měst včetně Atlanty, Minneapolisu nebo Seattlu a podle AP se témata předvolebních kampaní točila zejména okolo práce policie. Jedenašedesátiletý demokrat Adams podle očekávání s velkým odstupem porazil kandidáta republikánů, 67letého Curtise Sliwu. Podle stanice CNN má po sečtení zhruba 85 procent hlasů Adams 66 procent, jeho protivník bezmála 29 procent.
„Jsme teď příliš rozdělení. A ztrácíme krásu naší rozmanitosti,“ řekl Adams ve vítězném proslovu. Podle něj nezáleží na tom, zda Newyorčané pochází z Manhattanu, Queensu nebo Brooklynu. „Dnes si sundáváme dresy našich čtvrtí a oblékáme si dres týmu New York,“ citovala nového guvernéra agentura DPA.
Adams před volbami popsal, jak ho jako dospívajícího zbili policisté při zatčení. Když se později sám k bezpečnostním složkám přidal, stal se výrazným kritikem fungování policie a podporovatelem Afroameričanů v policejních řadách.
Téma policie a rasové nerovnosti se dostalo v USA i jinde ve světě do popředí loni v létě, kdy při tvrdém zákroku bělošského policisty zemřel v Minneapolis Afroameričan George Floyd.
Obyvatelé největšího města Minnesoty kromě volby starosty odmítli přeměnu místního policejního sboru na oddělení veřejné bezpečnosti. V tom by kromě policistů působili například experti na duševní zdraví, odborníci na závislosti a mediátoři, kteří by měli na starost většinu případů, v nichž figurují lidé bez domova, drogově závislí či osoby s psychickými problémy.
Podle podporovatelů iniciativy, která vznikla po smrti Floyda, je kompletní přeměna stávající policie nutná k zastavení policejního násilí. Podle kritiků byla řada podrobností v návrhu nejasná, změna by navíc mohla dopadnout na komunity ohrožené násilím s tím, jak v městě narůstá zločin.
Odmítnutí zásadní reformy policie přivítal nynější starosta města Jacob Frey, který v úterý rovněž usiloval o znovuzvolení. Hlasy v souboji o radnici se v Minneapolisu stále sčítají, Frey je však podle dosavadních výsledků v poměrně významném vedení a v povolebním projevu již naznačil, že se považuje za vítěze.
„V Americe potřebujeme hluboké a strukturální změny policejní práce,“ řekl v úterý v noci Frey. „Zároveň však potřebujeme, aby měli policisté jistotu, že spolupracují přímo s místními obyvateli, aby nás udrželi v bezpečí,“ dodal.
Další historický výsledek si v noci na středu připsala Michelle Wuová, která se jako první žena a první člověk jiné než bílé pleti dostala do čela Bostonu. V Detroitu místo starosty podruhé obhájil favorit, demokrat Mike Duggan. Podle AP bez problému vyhrál nad Anthonym Adamsem, který ve městě působil jako místostarosta na začátku tisíciletí.
Prvního černošského starostu v historii si zvolil Pittsburgh, demokrat Ed Gainey tam pohodlně porazil Tonyho Morena nominovaného republikány.
Kompletní sečtení může trvat týdny
V několika dalších amerických městech se hlasy stále sčítají. V Buffalu se prohlásil za vítěze dlouholetý demokratický starosta Byron Brown, který letos překvapivě prohrál v primárních volbách v souboji se zastánkyní levicovějšího křídla Demokratické strany Indiou Waltonovou, která sama sebe označuje za socialistku. Brown se tak sice neobjevil na volebních lístcích, místní zákony nicméně voličům umožňují volit v podstatě kohokoliv tím, že napíšou na lístek jeho jméno.
Podle listu The New York Times má na sobě tímto způsobem dopsané jméno asi šedesát procent z dosud sečtených sedmdesáti procent lístků, což dává Brownovi slušné šance. Kompletní sečtení a potvrzení výsledků však může trvat týdny a Waltonová vyzvala, aby kandidáti počkali na spočítání všech hlasů.
Výsledek je stále nejasný také v Seattlu, kde se však ujal významného vedení Bruce Harrell nad Lorenou Gonzálezovou. V Atlantě postoupil souboj do druhého kola, do něhož se již probojovala předsedkyně rady města Felicia Mooreová. Souboj o to, s kým se utká v rozhodující volbě na konci listopadu, stále pokračuje.
