Duda hrozí vetem kontroverzního zákona o justici, který připravila jeho mateřská PiS

3 minuty
Polský spor o reformu justice
Zdroj: ČT24

Polský prezident Andrzej Duda překvapivě pohrozil, že bude vetovat právě projednávaný zákon o nejvyšším soudu, pokud se kontroverzní soudní reforma nezmění. V dosavadní podobě reforma podle opozice podřídí dosud nezávislou justici vládnoucí straně Právo a spravedlnost (PiS), z níž vzešel i Duda. Stavem právního státu v Polsku se má ve středu zabývat Evropská komise.

„Nepodepíšu zákon o nejvyšším soudu, dokud nebude přijata mnou předložená změna zákona o soudní radě,“ oznámil prezident, který až dosud postupoval v souladu s PiS. Projednávaný zákon by umožnil vyměnit všechny soudce nejvyššího soudu, až na výjimky vybrané ministrem spravedlnosti.

Poslanci PiS nicméně po prezidentově prohlášení kontroverzní zákon v prvním čtení schválili. Sejm nepřijal opoziční návrh kontroverzní předlohu zamítnout již v prvním čtení. Pro odeslání předlohy do druhého čtení hlasovalo 231 poslanců, proti bylo 213 a dva zákonodárci se zdrželi.

Vzápětí vládní většina odhlasovala, že k druhému čtení přistoupí neprodleně a v projednávání pokračovali až do incidentu mezi předsedou vládnoucí strany Jaroslawem Kaczyńským a opozicí, které šéf PiS vyčetl „zavraždění“ svého bratra-dvojčete.

Tehdejší prezident Lech Kaczyński zahynul při leteckém neštěstí u ruského Smolenska v dubnu 2010. Za katastrofou vidí přívrženci PiS spiknutí ruské a tehdejší polské liberální vlády. „Vím, že se bojíte pravdy, ale neberte si do zrádcovské huby jméno mého bratra, svaté paměti! Ničili jste ho, zavraždili! Jste ničemové!“ prohlásil Kaczyński na adresu opozice.

Reagoval na vystoupení opozičního poslance, který mu vyčetl, že se neodvážil na justici vztáhnout ruku za života Lecha Kaczyńského, protože ten chápal, co je dělba moci. Kaczyńského slova vyvolala příval nevole v řadách opozice, domáhající se omluvy a postihu šéfa vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Poslanci po této přestřelce projednávání zákona přerušili.  

Premiérka Szydlová dala najevo, že reformu polské justice dokončí

Právo a spravedlnost usiluje o reformy, jež by údajně „zkorumpovanou justici“, která „slouží elitám“, dohnaly k větší odpovědnosti. Už minulý pátek polský parlament, v jehož obou komorách má PiS většinu, schválil zákon o soudní radě, který při jmenování soudců dává větší slovo poslancům. Podle kritiků nový zákon porušuje ústavní dělbu moci. 

Polská soudní rada je ústavní orgán s kompetencemi v oblasti předpisů týkajících se soudů, jakož i při jmenování soudců, jejich kontrole a penzionování. 

Protest před polským parlamentem
Zdroj: Tomasz Gzell/ČTK/PAP

Dav demonstrantů se v úterý večer sešel před prezidentským palácem. Protestoval proti soudní reformě a od hlavy státu požadoval, aby nové zákony vetovala. Mnoho lidí neslo planoucí svíčky a dále polské i unijní vlajky.

„Jeden předseda, jedna strana, jedna víra. Byl stalinismus, teď je kačismus,“ stálo na jednom z transparentů v narážce na faktického vládce země, předsedu PiS Jaroslawa Kaczyńského, přezdívaného Kačer. „Svobodní lidé, svobodné soudy,“ skandoval dav podle webu listu Dziennik. Podobné protesty, při nichž lidé zapalují svíčky před sídly soudů, se podle deníku odehrávají i v dalších polských městech.

Ve Varšavě se pak demonstrace přesunula od prezidentského paláce k budově parlamentu a bouřlivé bylo i samotné jednání Sejmu. „Zbabělci, zbabělci,“ vykřikovali zástupci opozice, když šéf komory zahájil první čtení zákona. Jeden z členů Občanské platformy Pawel Olszewski dokonce vyzval, aby se držela minuta ticha, protože 18. července v Polsku de facto zemřela demokracie.

Jde o největší krizi od prosince, kdy opoziční poslanci blokovali před hlasováním o rozpočtu hlavní jednací sál poté, co vláda oznámila, že do něj omezí přístup některým médiím.

Znepokojená EU bude o postupu Varšavy jednat ve středu

Situací v Polsku se bude ve středu zabývat Evropská komise. „Vývoj v Polsku sledujeme s velkým znepokojením. Ale zatím to nejsou platné zákony, jsou to jen návrhy a legislativní proces pokračuje,“ podotkl mluvčí Komise Margaritis Schinas s tím, že hodnocení bude třeba dělat až podle konečné podoby skutečně platných právních textů.

Evropská komise už s Varšavou vede „dialog“ ohledně stavu právního státu v zemi v souvislosti s postupem vlády a PiS vůči ústavnímu soudu. Postup evropské exekutivy však zatím chování polské vlády neovlivnil.

Procedura může teoreticky, pokud to jednomyslně schválí členské země EU, skončit v souladu s unijní smlouvou odebráním například hlasovacích práv Polsku v Radě EU. Maďarský premiér Viktor Orbán už ale dal najevo, že Varšavu v jejím sporu s Komisí hodlá podpořit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 21 mminutami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 1 hhodinou

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Násilí, drogy, sexismus, extremismus. Německá armáda po skandálu propustila devět vojáků

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 4 hhodinami
Načítání...