Che Guevara - prominent kubánské revoluce se stal symbolem rebelie

Havana - Revolucionář, popravčí, ministr a nakonec také mučedník – to vše byl Che Guevara, do určité doby pravá ruka kubánského vůdce Fidela Castra. Vynikal až bláznivou odvahou, rozhodností a tvrdostí. Jeho život nakonec ukončila bolívijská popravčí četa, 9. října 1967 zemřel jako mučedník. Po smrti se stal především pro mládež idealistickým symbolem boje proti diktaturám vojenského typu. Bývá považován za vzor mírového idealismu, ve skutečnosti však hlásal ozbrojený odpor. „Revoluce musí být nenávist a zabíjet,“ to jsou jeho slova, která ve Studiu ČT24 připomněl Mnislav Zelený, odborník na Latinskou Ameriku.

Che Guevara je stále pro levicové idealisty západní civilizace populární ikonou revolucionáře. Dodnes na univerzitách po celé Latinské Americe visí jeho vlajky. Jeho fotografie s baretem a pěticípou hvězdou se stala symbolem svobody a lze ji v Latinské Americe najít prakticky na každém kroku.

Che Guevara: Popravovali jsme, popravujeme a popravovat budeme

Na Kubě založil popravčí čety, a dokonce jako kubánský zástupce v OSN prohlásil, že Kuba popravovala, popravuje a popravovat bude. Podle Zeleného, kdyby měl možnost vést Kubu místo Fidela Castra, prosazoval by daleko tvrdší režim než samotný Castro. Nejspíš proto se nakonec se všemi rozešel, dokonce i se Sovětským svazem. Jako důvod Mnislav Zelený uvádí, že byl pro ně málo ortodoxní. Kromě popravčích čet stojí i za prvními kubánskými koncentračními tábory, kam nezavíral jen disidenty, ale i lidi s AIDS a homosexuály.

Ernesto „Che“ Guevara se narodil v roce 1928 v Argentině a vystudoval lékařství na univerzitě v Buenos Aires. Přezdívku „Che“, která znamená „Hele“ nebo „Hej“, získal na Kubě pravděpodobně proto, že toto slovo velmi často používal. Již od mládí tíhnul k levicovým názorům, a když se v Mexiku seznámil s kubánským právníkem a revolucionářem Fidelem Castrem, připojil se k jeho hnutí 26. července a účastnil se aktivně bojů proti kubánskému diktátorovi Fulgenciu Batistovi.

Po vítězství Castra se stal postupně ředitelem věznice, šéfem kubánské národní banky a kubánským ministrem průmyslu. V té době mimo jiné pozval na ostrov jako ekonomického poradce pozdějšího šéfa Prognostického ústavu ČSAV Valtra Komárka.

Zemřel jako mučedník: Kulka do srdce a rozstřílené nohy

V roce 1966 opustil Che Guevara kvůli rozporům s Castrem a tehdejšími představiteli Sovětského svazu Kubu, aby pokračoval v šíření revoluce v dalších státech, nejprve v Zairu a potom v Bolívii. Právě tam jeho životní pouť skončila – při vojenské operaci zorganizované CIA skončil v zajetí bolivijské armády. Ačkoliv někteří činitelé CIA Guevaru patrně chtěli nechat naživu kvůli výslechu, bolivijský prezident Barrientos nařídil popravu - 9. října 1967 byl tak popraven, nejprve mu byly rozstříleny nohy a pak byl zabit kulkou do srdce. Zemřel jako mučedník a dodnes jej jako svůj idol vzývá prakticky celá Latinská Amerika.

Pohřben byl na neoznačeném místě, nad nímž byla vybudována letištní dráha, aby si jeho stoupenci nezvolili hrob za poutní místo. Jeho ruce byly nicméně odděleny k další identifikaci. Jeho hrob byl objeven až 30 let po jeho smrti a ostatky slavnostně převezeny do Santa Clary. Právě toto město v čele svých oddílů v roce 1958 dobyl. Tato bitva byla pro vítězství revoluce rozhodující.

12 minut
Rozhovor s Mnislavem Zeleným
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 12 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 16 mminutami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 8 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...