Britští labouristé volili i přes brexit stálici. Šéfovské žezlo zůstává Corbynovi

V čele britské Labouristické strany setrvá současný lídr Jeremy Corbyn. Vyplývá to z oficiálních výsledků. Jeho vyzyvatel Owen Smith už uznal porážku. Corbyn čelil snahám o sesazení poté, co si Britové v červnovém referendu zvolili brexit. Podle řady labouristů dostatečně nepropagoval setrvání země v EU.

Do vedení strany se Corbyn dostal teprve před rokem, když získal podporu levicového křídla labouristů. Po brexitu mu vyslovilo nedůvěru více než 170 z 230 labouristických poslanců, kteří požadovali změnu ve vedení. Podle nich strana nemá šanci vyhrát příští parlamentní volby, pokud bude Corbyn stát nadále v jejím čele.

Šedesát dva procent – to je obrovský mandát. V historii se žádnému labouristovi něco podobného nepodařilo. Celá kampaň se nesla v duchu sjednocení strany, ale labouristé a vůbec celá britská levice je ve velké krizi, která trvá už dlouho a rozhodně nezačala s příchodem Corbyna.
Johana Kudrnová
FSV UK

Corbyn vyzýval labouristy, aby se opět sjednotili

Většina voličů to ale viděla jinak. Nového předsedu vybíralo v uplynulých týdnech na 640 tisíc členů a registrovaných příznivců strany. Corbyn nakonec získal hlas 313 209 z nich a porazil tak bývalého stínového ministra práce Smithe. „Je tu mnohem víc věcí, které nás spojují, než těch, jež nás rozdělují,“ zdůraznil Corbyn po oznámení výsledků.

Konzervativní vláda premiérky Theresy Mayové není nová – je to jen Cameronova vláda, která je ostře pravicová a používá progresivní slogany, kritizoval Corbyn současný kabinet po svém znovuzvolení. „Pomozte nám získat podporu pro skutečnou alternativu,“ žádal labouristy.„Nepochybuji o tom, že můžeme vyhrát příští volby, ať už je premiérka vyhlásí na kdykoli,“ konstatoval.

„Proč lidé slyší na Corbynovy argumenty? Jsou to hlavně obrovské sociální problémy, kterými dnes Británie žije. Je to krize bytové situace, národního zdravotního systému i ve vysokém školství a tak dále. Corbyn není politikem, který by o problémech jen mluvil, ale svými kroky je konzistentní, lidé mu mohou věřit - na rozdíl od pravice, která Brity v posledních letech zklamala,“ podotkla Johana Kudrnová z FSV UK.

Stranická konference potrvá do 28. září. Vyhodnotit má situaci a stanovit další postup po červnovém referendu.

Staronový šéf labouristů byl proti vstupu Británie do Evropského společenství

Corbyn je od 80. let poslancem za labouristy, nikdy ovšem nezastával důležitou funkci v exekutivě. Oproti svým předchůdcům nepatřil k jasným přívržencům členství země v EU. V referendu v roce 1975 dokonce hlasoval proti vstupu Británie do Evropského společenství.

Corbyn bývá označován za krajně levicového obdivovatele marxistické ideologie. Podle agentury Reuters bylo jeho cílem v minulých volbách labouristy vrátit k jejich socialistickým kořenům.

Je ostrým odpůrcem politiky rozpočtových škrtů, důrazně kritizoval britskou účast ve válce v Iráku a je pro opětovné zestátnění železnic a energetických společností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 28 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 31 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...