Britská vláda začne v plném rozsahu realizovat plány pro odchod z Evropské unie bez dohody s Bruselem. Podle Downing Street je prosazení dohody stále nejpravděpodobnějším vyústěním celého procesu, ministři se však shodli, že již nastal čas na posílení příprav pro případ krachu jednání. Nová podrobná doporučení pro Brity hodlá vláda zveřejnit v následujících týdnech.
Do plánovaného vystoupení Británie z EU zbývá jen něco málo přes tři měsíce, přičemž výchozí možností je „neřízený“ odchod, který mnozí britští politici považují za katastrofu. O podmínkách spořádaného brexitu vyjednaných britskou vládou má podle aktuálních prohlášení Mayové dolní komora parlamentu hlasovat až zhruba za měsíc.
„Kabinet se shodl, že jsme nyní dosáhli bodu, kdy musíme tyto přípravy vystupňovat. To znamená, že nyní uvedeme do chodu zbývající prvky našich plánů pro odchod bez dohody,“ citovala premiérčina mluvčího agentura Reuters. První sérii dokumentů o okolnostech „tvrdého“ brexitu zveřejnila vláda na konci léta.
Další podrobnosti by se měli občané dozvědět v příštích týdnech. Vláda zároveň doporučí britským firmám, aby podle svého úsudku aplikovaly vlastní opatření související s možným krachem brexitových vyjednávání. Úřady jim rozešlou 80 tisíc informačních e-mailů.
Mluvčí Mayové řekl, že s cílem připravit zemi na obávanou možnost by bylo zapotřebí prosadit vícero legislativních opatření. Potvrdil, že vládní plány zahrnují také pronajímání prostoru na lodích plujících přes Lamanšský průliv, aby bylo možno v případě potřeby dovážet potřebné zásoby včetně zdravotnického materiálu.
Ministerstvo financí by mělo v nejbližší době ohlásit, jak bude naloženo se dvěma miliardami liber (asi 57 miliard korun) z více než čtyř miliard vyčleněných na přípravy pro brexit bez dohody. Ministr obrany Gavin Williamson v debatě s poslanci řekl, že pro případné krizové situace spojené s brexitem bez dohody budou mít ozbrojené síly v pohotovosti 3500 svých příslušníků. Ti budou připraveni „podpořit kterýkoli úsek vlády při jakýchkoli nepředvídaných událostech, kde to bude potřeba“.
Sto dní před brexitem není jasno
V Bruselu aktuálně převládá pocit, že 27 zemí Unie svou část práce splnilo, když jejich jménem Michel Barnier a jeho tým dojednali dohodu o podobě brexitu i politickou deklaraci o budoucích vztazích. Rostoucí zmatky na britské politické scéně však s každým dnem zvyšují riziko tvrdého brexitu.
Pozorovatelé, jako například Janis Emmanouilidis z bruselského Střediska evropských politik (EPC), upozorňují, že sílící britská debata o novém referendu či dojednání různých dalších typů dohod s EU nejsou zcela realistické. Základním právním faktem zůstává, že Británie z EU odchází k 29. březnu příštího roku – a to buď na základě domluvené dohody, nebo bez ní.
Druhé referendum nebude, říká Mayová
Unijní soud nedávno rozhodl, že Londýn může jednostranně revokovat své rozhodnutí z Unie odejít, učiněné podle článku 50 Lisabonské smlouvy. Musí se tak stát v souladu s britskými vnitrostátními pravidly a stávající vláda dává najevo, že takový krok neudělá.
Na uspořádání věrohodného druhého referenda se Britům dostává stále méně času. Jak připomíná i sama Mayová, o věci už britští občané v referendu rozhodli v roce 2016 a ona nové referendum vyhlašovat nehodlá. Pokud by její vláda padla, musel by tak nový kabinet ještě do data brexitu zřejmě požádat ostatní země EU o prodloužení dvouletých rozhovorů před odchodem, s nimiž článek 50 počítá.
Na takovém prodloužení se ale musejí všechny země shodnout jednomyslně, a jak připomíná Emmanouilidis, není vůbec jasné, že všichni kývnou. „Brexit je pro sedmadvacet zemí EU sjednocující zkušenost, ale není vůbec jisté, zda jsou státy stejně jednotné i v otázce, zda Brity chtějí v Unii dál za stejných podmínek jako dosud,“ podotkl Emmanouilidis.
Pokud by Británie své oznámení o odchodu z EU stáhla, zůstala by totiž podle unijního soudu členem Unie, jako kdyby se zmatky posledních dvou let vůbec neodehrály. Na druhou stranu ale nikdo nebude chtít být chápán jako ten, kdo Brity z Unie proti jejich vůli v zásadě vyhnal, upozornil analytik.
Rozhodli Britové, zní z Evropy
Frustraci prezidentů a premiérů ostatních zemí EU z trvajícího zmateného a nejednoznačného přístupu Londýna, která byla patrná na prosincovém summitu Unie, shrnul lucemburský předseda vlády Xavier Bettel. „Brexit, to bylo vaše rozhodnutí, ne moje,“ stručně odpověděl minulý týden při příchodu na jednání summitu britským novinářům, kteří se pídili po možnostech dalších a nových ústupků a záruk z evropské strany.
Někdejší britský velvyslanec při EU Ivan Rogers před týdnem v přednášce na univerzitě v Liverpoolu zdůraznil, že vyjednávání o „rozvodové dohodě“ se odehrávalo zcela v režii silnějšího z obou hráčů, tedy jednotné sedmadvacítky, a pro Londýn to nebylo jednoduché zjištění.
Unii se podle něj první fáze jednání vydařila a nemá důvod měnit svůj přístup, kdy využívala ubývajícího času a hrozby existence ještě horší alternativy – při nadcházejících rozhovorech o konečné podobě budoucího vzájemného partnerství. „Ale odchod od jednacího stolu s výsledkem brexit bez dohody, ať už nějak řízený, či ne, tento tlak neodstraní,“ míní.
Na rostoucí možnost tvrdého brexitu reaguje také Evropská komise přes opakovaná tvrzení, že pro Unii je stále preferovanou variantou odchod Británie podle vyjednávané smlouvy. Ta obsahuje „polštář“ následného přechodného období pro dojednání nových obchodních vztahů či nového partnerství v obraně nebo bezpečnosti.
Ve snaze napomoci co nejmenším dopadům případného vystoupení Británie z bloku 29. března 2019 bez jakékoliv dohody Komise už tuto středu představí celkem osm legislativních návrhů na krizové řešení situace z unijní strany. Budou se týkat oblastí, jako je letecká či silniční doprava nebo finanční služby.
EU pak členským státům doporučí, jak by se na tvrdý brexit měly připravit. Česká vláda už s přípravou příslušného zákona začala; přibližně tři měsíce před samotným datem brexitu.
