Bilderberg se mění, tajemný klub na příště slibuje i tiskovku

Londýn - V britském Watfrodu skončila výroční konference Bilderberského klubu, utajovaného společenství nejvlivnějších světových politiků, diplomatů, šlechticů, bankéřů a podnikatelů. Pod dohledem policejních vrtulníků chtěli už po 61. volně diskutovat o globálních problémech lidstva. Kvůli spekulacím, že se jedná o pravidelnou schůzku těch, kteří ve skutečnosti ovládají všechno dění ve světě, se jindy ospalé předměstí Londýna během víkendu stalo středem zájmu mnoha odpůrců globálního kapitálu a milovníků konspiračních teorií. Organizátoři setkání proto změnili svůj přístup a novinářům připravili přívětivější prostředí.

Podle zasvěcených se na letošní bilderberskou konferenci dostavilo asi 120 osobností, většinou z Evropy a Spojených států. Mezi hosty měla být šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová, bývalý ministr financí USA Timothy Geithner, italský expremiér Mario Monti nebo exšéf americké tajné služby CIA, generál David Petraeus.

S nimi o zásadních otázkách budoucího vývoje údajně diskutovali také předseda představenstva nadnárodní banky Goldman Sachs Peter Sutherland, šéf Google Eric Schmidt či zakladatel jiného internetového gigantu Amazon.com Jeff Bezos. A chybět neměl ani někdejší americký ministr zahraničí Henry Kissinger či šéf Evropské komise José Manuel Barroso. Bavit se měli například o tom, zda USA a Evropská unie dokáží vytvářet více pracovních míst, o hrozbách kyberterorismu, o tématech nacionalismu a populismu nebo o překážkách dalšího vývoje v Africe a budoucnosti Blízkého východu. Podle dostupných informací letos žádný z Čechů na setkání pozván nebyl.

Co to je Bilderberg

Bilderberský klub je pojmenován podle hotelu Bilderberg v nizozemském Oosterbeeku. Zde se v roce 1954 na popud nizozemské královny a amerického bankovního klanu Rockeffelerů uskutečnila první konference, jejímž účelem mělo být odvrácení narůstatjící protiamerické nálady v západní Evropě. Jelikož setkání mělo úspěch, začal klub od té doby pořádat setkání každoročně, vynechán byl pouze ročník 1976, kdy byl zakladatel schůzek, nizozemský princ Bernhard, přistižen, jak si bere úplatek od zástupců amerického zbrojařského koncernu Lockheed Martin.

Konference se pořádají každoročně na různých místech světa, loni to bylo v americkém státě Virginia, předtím ve švýcarském Svatém Mořici, ve Španělsku či Řecku. Nejméně jednou - v roce 2008 - se jednání zúčastnil i český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Kromě něj byli v minulosti pozváni ještě další tři Češi - náměstek generálního tajemníka NATO Karel Kovanda, diplomat Michael Žantovský a politolog Jiří Pehe. Seznam osobností patřících do klubu není stálý a účastníci setkání vystupují na fóru jako soukromé osoby.

Ilustrační foto
Zdroj: Oli Scarff/ISIFA/Getty Images

Ovšem kdo přesně letos do britského hrabství Hertfordshire přijel, organizátoři pečlivě tají a údaje nelze nezávisle ověřit. Setkání se totiž jako již tradičně konalo za přísných bezpečnostních opatření. Do hermeticky uzavřeného hotelu The Grove, jehož rozsáhlé pozemky byly obehnány bezpečnostní bariérou, přijeli účastníci schůzky ve čtvrtek v černých limuzínách s temnými skly a za podobných okolností také areál honosného zámku z konce 17. století na konci týdne opouštěli. Celá oblast byla v průběhu víkendu uzavřená, nad Watfordem byla údajně vyhlášena bezletová zóna a britská kontrarozvědka vyhlásila protiteroristickou pohotovost. Dokonce i místní obyvatelé se museli policistům prezentovat osobními doklady, aby je vpustili do jejich domovů.

Nudné přednášky nebo komplot mocných?

Hlavním důvodem tajností je podle organizátorů komfort účastníků a snaha přinést co nejotevřenější debaty. Omezený vstup médií a jiných nezvaných hostů má garantovat, že se žádný z řečníků nebude obávat, že jeho slova uniknou na veřejnost. Každý z nich má na přednesení svého referátu sedm minut, ostatní pak mohou v podobě maximálně dvouminutového proslovu reagovat. Během diskuzí se sice záznamy pronesených příspěvků pořizují, nejsou v nich ale uvedeny jejich autoři a navíc nikdo se k těmto záznamům nikdy nedostal.

Ilustrační foto
Zdroj: Isifa/Rex Features/South Bedfordshire News Agency

„Bilderberg je setkání velice zajímavé, probírají se tady různé problémy na světě, ale to vždycky za předpokladu, že se o tom nemluví. Jde o konference a semináře jako každé jiné, které jsou někdy zajímavé, někdy nudné,“ nastínil Karel Schwarzenberg průběh mítinku opozičním poslancům, kteří se ministra zahraničí v roce 2008 na okolnosti jeho soukromé návštěvy dotazovali.

Víc prozradit zatím jediný zástupce české vlády nechtěl. Všichni pozvaní se totiž při vstupu na schůzku zavazují nechat si obsah jednání pro sebe; kdo pravidlo poruší, v budoucnosti se už mezi elitu nepodívá. Tato hrozba evidentně funguje, ani letos žádné zásadní informace z jednání na veřejnost nepronikly. „Jak se sluší a patří na nejtajemnější světovou politickou konferenci, nic pořádného jsme se o ní dnes nedozvěděli,“ uvedl list The Daily Telegraph.

Ilustrační foto
Zdroj: Oli Scarff/ISIFA/Getty Images

Koncentrace vlivných osobností kombinovaná s úzkostlivou snahou udržet závěry jednání za zavřenými dveřmi vyvolávají mezi mnoha lidmi bujaré spekulace o opravdových důvodech a zejména následcích pravidelného sjezdu. Zejména mezi americkými komentátory se s nadsázkou diskutuje, že je zde vybírán budoucí nejmocnější muž planety (viz rámeček), podle jiných teorií bilderbergovci rozpoutali globální ekonomickou recesi a krizi eura, aby si mohli upevnit svůj vliv a rozšířit bohatství.

Bilderbergovci vybírají hlavu USA

Na konferenci v roce 1985 se byznysmenům a politikům představil nepříliš známý republikánský politik George Bush st., v následujících prezidentských volbách 1988 vyhrál, podobně i v roce 1991 se Bilderbergu účastnil arkansaský guvernér Bill Clinton a o rok později se do Bílého domu dostal. Konečně v roce 2008 do Virginie dorazili oba demokratičtí kandidáti na nejvyšší post Barack Obama i Hillary Clintonová, za pár dní Obama stranický sjezd ovládl a poté i zvítězil v celonárodním hlasování. (zdroj: HN)

Příznivce konspiračních teorií ovšem nejvíce dráždí seznam účastníků, respektive další kariéra pozvaných nováčků. Kromě amerických politiků totiž zářná budoucnost čekala i mnoho dalších diskutérů. Jeden ze zakladatelů klubu baron Peter Carrington v polovině 80. let usedl do čela NATO, britský politik Denis Heatly, jenž rovněž stál u počátků mítinků, se zase stal ministrem obrany a financí. Nedávno zesnulá Margaret Thatcherová zavítala na jednání globálních elit čtyři roky předtím, než se stala předsedkyní britské vlády, bankéři Alan Greenspan i Ben Bernanke dostali pozvánku ještě dlouho předtím, než usedli do křesla šéfa americké centrální banky.

Ilustrační foto
Zdroj: Oli Scarff/ISIFA/Getty Images

Předseda Bilderbergu z konce devadesátých let Étienne Davignon ovšem úvahy o „zvláštních náhodách“ mírnil. „Řídící výbor jen dělá dobrou práci při výběru šikovných chlapců a děvčat, kteří stojí na počátku své kariéry a kteří se chtějí představit. Pokud to pak někam dotáhnou, není to díky Bilderbergu, ale zásluhou jich samotných,“ prohlašoval belgický politik a někdejší viceprezident Evropské komise.

Rovněž investigativní novinář David Estulin, který se skupinou Bilderberg zabývá už více než dvacet let a o klubu mocných v roce 2005 vydal knihu s názvem „Pravdivý příběh klubu Bilderberg“ konspirační teorie krotí. „Bilderberg není tajná organizace, žádná konspirace nebo sekta. Jeho členové nesedí kolem stolu s rukama na křišťálové kouli. Zabývají se spíše limity, které omezují světovou společnost,“ prohlásil před dvěma lety v pořadu Hyde Park. Přesto schůzkám nejmocnějších lidí planety Estulin přikládá nemalý vliv, který se projevuje už od počátků. Například v roce 1955 byl na pořadu jednání Bilderbergu úmysl sjednotit Evropu a zavést společný evropský trh, „plán“ se poté podle něj začal naplňovat vznikem Evropské unie a zavedením eura.

Nový přístup: novináři, vítejte

Háv tajuplnosti se navíc na nátlak novinářů a veřejného mínění v poslední době postupně odkrývá. Před několika lety si uzavřený klub zřídil vlastní internetové stránky, kde lze dohledat jak seznamy témat jednotlivých ročníků, tak jména účastníků několika předchozích schůzek. A letos bylo v blízkosti hotelu The Grove zřízeno neoficiální tiskové středisko, kde personál z řad dobrovolníků obsluhoval několik stovek novinářů. Vedle bloggerů a antiglobalistů tak o schůzce mohli pohodlně referovat zástupci největších mediálních společností – agentury Reuters či AP nebo britská média BBC, Channel 4 a Sky News.

Ilustrační foto
Zdroj: Isifa/Rex Features/South Bedfordshire News Agency

Veřejnosti navíc byly poskytnuty přenosné záchodky, stánky s občerstvením a tribuna otevřená zájemcům k volné diskusi. Příští rok zřejmě půjdou organizátoři ještě dál, podle deníku The Guardian by se měla konat oficiální tisková konference. Zkušení „účastníci“ bilderbergovských schůzek díky tomu z místa hlásili, že letošní relativně otevřenou atmosféru nelze srovnávat s předchozími ročníky, kdy se v roce 2009 při setkání v Řecku místní policie pokoušela novináře z okolí paláce Astir nevybíravým způsobem vyhnat či když předloni švýcarská bezpečnostní agentura ve Svatém Mořici zbila italského europoslance Maria Borghezia, který se dožadoval vstupu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 15 mminutami

Lotyšsko prodloužilo zákaz dovozu obilí z Ruska a Běloruska

Lotyšský parlament ve středu 1. dubna v závěrečném čtení schválil novely zákona o zemědělství a rozvoji venkova, které prodlužují zákaz dovozu zemědělských a krmných produktů z Ruska a Běloruska do 1. července 2027.
před 15 mminutami

Kvůli digitálním kontrolám čekají někteří cestující na letištích až dvě hodiny

Cestující ze zemí mimo Evropskou unii (EU), kteří vstupují do schengenského prostoru, čekají kvůli novým digitálním kontrolám v dopravní špičce na letištích až dvě hodiny. Situace se nejspíš ještě zhorší s nadcházejícími velikonočními svátky, kdy budou lidé mnohem více cestovat. Informoval o tom Olivier Jankovec, šéf společnosti ACI Europe, která zastupuje evropská letiště.
před 18 mminutami

USA v Íránu splní cíle, dva či tři týdny budou útočit velmi tvrdě, řekl Trump

Spojené státy budou během příštích dvou či tří týdnů podnikat extrémně tvrdé údery na Írán, kde jsou již blízko splnění svých strategických cílů. V prvním televizním projevu adresovaném Američanům během více než měsíc trvající války to uvedl prezident Donald Trump, podle něhož již Írán nepředstavuje hrozbu. Teherán chce ve válce pokračovat až do úplné porážky a ponížení nepřátel, sdělil mluvčí velitelství íránských ozbrojených sil Ebráhím Zolfakarí.
03:02Aktualizovánopřed 28 mminutami

Francie zmařila útok na kancelář Bank of America v Paříži

Francouzská policie 28. března zmařila útok na pařížskou kancelář banky Bank of America. Píše to agentura Reuters. V Paříži nyní platí zvýšená výstraha kvůli terorismu. Policie se soustředí na zabezpečení církevních, kulturních, ekonomických a diplomatických objektů.
13:28Aktualizovánopřed 52 mminutami

Údery napříč Íránem zasáhly i významný lékařský ústav

Írán a jemu blízké libanonské hnutí Hizballáh v noci pokračovaly v útocích na Izrael. Údery způsobily zranění čtyř lidí včetně tří dětí, uvedl web The Times of Israel. Podle íránských médií obyvatelé islámské republiky zaznamenali exploze ve městech Ahváz, Šíráz, Isfahán, Karadž, Kermánšáh a Bandar-Abbás. Údery také podle agentury AFP silně poškodily Pasteurův ústav, významné lékařské výzkumné centrum v Teheránu.
05:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Libyjská národní armáda porušila zbrojní embargo OSN, píše Reuters

Velitel Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar získal podle zjištění agentury Reuters bojové drony, které zřejmě pocházejí z Číny a Turecka, a to navzdory dlouhodobému embargu OSN na dodávky zbraní. Na satelitních snímcích jsou vidět tři drony na letecké základně al-Chádim, zachycují také rozsáhlé rekonstrukce základny. Bezpilotní letouny sehrály významnou roli během občanské války v Libyi v letech 2014–2020, kdy se Haftarova LNA pokusila svrhnout vládu uznanou OSN.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí po ruských útocích oběť a několik zraněných

Ukrajina hlásí po ruských útocích jednu oběť a několik zraněných. Rusko podle ukrajinského letectva v noci na čtvrtek udeřilo na dvanácti místech. Útoky ukrajinských dronů naopak hlásí Rusko.
10:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...