V Turecku začal platit tříměsíční výjimečný stav, který po nezdařeném pokusu o puč ve středu vyhlásil prezident Recep Tayyip Erdogan. Výjimečný stav má předejít dalšímu pokusu o puč a měl by platit zhruba jeden a půl měsíce. V tureckém parlamentu, který má 550 členů, opatření prošlo v poměru 346 ku 115 hlasům. Podle Erdogana skončilo kvůli podílu na převratu již 10 400 lidí ve vazbě a dalších 4060 policie zatkla, a to včetně 103 armádních generálů.
Ankara kvůli omezení některých základních lidských práv dočasně odstoupí od Evropské úmluvy o lidských právech. Podobně jednala po vyhlášení výjimečného stavu v zemi i Francie.
Výjimečný stav musí ještě schválit poslanci, což je vzhledem k rozložení sil v parlamentu a podpoře opozice pouhou formalitou. Prezident Erdogan bude moci vládnout pomocí dekretů a mimo jiné bude možné omezit shromažďovací právo či svobodu projevu.
Na základě výjimečného stavu bude moct vláda ještě tvrději zasáhnout proti účastníkům převratu a jejich přívržencům. Podle Ankary to jsou příznivci hnutí muslimského duchovního Fethullaha Gülena, který dlouhodobě žije v USA.
Vicepremiér Mehmet Simsek řekl, že AKP dávala dlouho Gülenovu hnutí volnou ruku v domnění, že je pro Turecko prospěšné. „Když prezident Erdogan viděl, jaké ohrožení představují, tak jednal,“ prohlásil Simsek.
Ministr: Život občanů výjimečný stav neovlivní
Turecký vicepremiér Numan Kurtulmus v televizi NTV řekl, že právě kvůli omezení některých základních práv Ankara dočasně odstoupí od Evropské úmluvy o lidských právech, jejímž je Turecko signatářem.
Stejný postup zvolila i Francie, která vyhlásila výjimečný stav po loňských teroristických útocích v Paříži a nedávno ho prodloužila kvůli masakru v Nice. Podle Kurtulmuse je však pravděpodobné, že výjimečný stav v Turecku skončí za jeden až jeden a půl měsíce.
Turecký ministr spravedlnosti Bekir Bozdag prohlásil, že hlavním cílem výjimečného stavu je zabránit dalšímu možnému pokusu o převrat, život obyvatel by prý neměl ovlivnit.
Parlament výjimečný stav posvětil
Podle očekávání se turecký parlament čítající 550 poslanců postavil za výjimečný stav. Tříměsíční opatření zde prošlo v poměru 346 ku 115 hlasům. Vzhledem k rozložení sil se podobný výsledek očekával, protože vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) má 317 poslanců a podporu předem slíbili zákonodárci z krajně pravicové Strany národní akce (MHP).
„Síla národa zvítězila nad tanky,“ prohlásil po hlasování premiér Binali Yildirim. Opoziční Lidová republikánská strana (CHP) ale opatření kritizovala. Její poslanec Sezgin Tanrikulu upozornil, že jsou potlačena lidská práva a svobody. Předseda CHP Özgür Özel rozhodnutí zavést výjimečný stav přirovnal k „občanskému převratu“ proti parlamentu.
Turecké úřady začaly již v sobotu s rozsáhlými čistkami ve státních institucích, jejichž cílem je odstranit Gülenovy údajné příznivce. Personální čistky se dotkly už více než 60 tisíc vojáků, policistů, soudců, prokurátorů či učitelů, kteří byli buď zatčeni, propuštěni z práce či odvoláni z funkcí. Přes 10 tisíc lidí, většinou vojáků, je ve vazbě. Ve středu tam poslal soud dalších 112 podezřelých včetně některých soudců nejvyššího soudu a prokurátorů.
Podle agentury Anadolu se podařilo zadržet také jednoho z vojáků, kteří útočili na hotel, kde byl ubytován Erdogan během své dovolené před pučem. Poručík byl zadržen na jihovýchodě Turecka a patří k třicítce vojáků hledaných kvůli útoku na hotel. Erdogan útoku unikl, když těsně před ním z hotelu odjel.
Ankara se rovněž snaží předejít útěku lidí podezřelých z účasti na převratu do zahraničí; mimo jiné zpřísnila dohled nad pobřežím Egejského moře, odkud je blízko k řeckým ostrovům. Hlídky ze stejného důvodu posílila i řecká pobřežní stráž.
Řecký soud ve čtvrtek odsoudil osm tureckých vojáků, údajných pučistů, kteří vrtulníkem uprchli v sobotu na území Řecka, k dvouměsíčnímu vězení s tříletým odkladem. Všichni požádali o azyl a dokud nebude tato otázka vyřešena, budou ve vazbě. Odsouzeni byli za nelegální vstup do Řecka. Ankara žádá o jejich vydání, aby je mohla postavit před soud kvůli jejich roli během pátečního převratu.
