Západní svět zvažuje vojenský úder v Sýrii. Tamního prezidenta Bašára Asada podezřívá z útoku chemickými zbraněmi ve městě Dúmá. Zda k úderu nakonec dojde, není zatím jasné. Podle analytika Metropolitní univerzity Praha Břetislava Turečka by ale nakonec mohl být očekávaný úder pouze symbolický.
Analytik Tureček: Odkládáním úderu dávají USA Rusku, Íránu a Asadovi čas na stažení
V Sýrii totiž působí nejméně pět mocností, a pokud by Spojené státy, Velká Británie a Francie zasáhly zájmy nebo jednotky některé z nich, situaci by to dále zkomplikovalo, vysvětlil Tureček. „Tomu, co se odehrává, v Sýrii, už se několik let nedá říkat občanská válka. Je to mezinárodní konflikt a nyní se ukazuje, že by mohl být ještě hlubší,“ řekl.
Vyhrocená slova nejen amerických, ale i ruských politiků tak podle Turečka předběhla realitu. Už proto, že americké a ruské jednotky spolu v Sýrii už dva a půl roku intenzivně komunikují právě proto, aby si vzájemně nezpůsobily újmu.
„Mezi úderem na cíle v Sýrii a diplomatickým řešením této situace je celá řada dalších možností. Klíčové totiž je, nakolik případné americké kroky poškodí zájmy Ruska,“ zhodnotil Tureček.
Zahraniční tisk nyní spekuluje o tom, že by se cílem úderu mohla stát letecká základna Šajrát nebo vojenské letiště Dumajr. Pode Turečka by ale úder mohl být spíše symbolický. Tomu podle něj odpovídá i postupné změkčování slov amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve čtvrtek uvedl, že není jasné, kdy a zda k úderu nakonec dojde - ačkoliv v pondělí mluvil o horizontu 48 hodin.
„Odkládáním úderu dávají Spojené státy – ať už chtějí, nebo nechtějí – čas ruským, íránským i syrským jednotkám stáhnout se tak, aby nedošlo k velkým ztrátám na životech. Protože pokud by Američané zasáhli ruské jednotky, byl by Kreml povinen vůči ruské veřejnosti nenechat si to líbit,“ uvedl Tureček. Stejně tak by na případné oběti nejspíš musel zareagovat i Írán.
S Turečkem souhlasí i zbrojní expert z Katedry mezinárodních vztahů FSV UK Vlastislav Bříza. „Kdyby Spojené státy chtěly, mohly by reagovat v řádu několika hodin ze svého pevninského území, bombardéry na to mají,“ doplnil Bříza.
Lukeš: Pokud by Američané chtěli skutečně zaútočit, musí si vybrat Damašek
Podobné řešení, které bude měkčí než aktuální rétorika, očekává také profesor historie a mezinárodních vztahů z Boston University ve Spojených státech Igor Lukeš. „Už z předchozího útoku na syrskou leteckou základnu víme, že sice byl spektakulární, ale k ničemu nevedl. Za dva dny odtamtud startovala letadla a nijak to neovlivnilo jednání syrského prezidenta Bašára Asada,“ upozornil. „Pokud by USA chtěly zaútočit přímo na syrský režim, musely by zamířit přímo na Damašek. Ale tam je ruský vojenský personál.“
Spojené státy už vyslaly k syrským břehům například raketový torpédoborec USS Porter, ze kterého Američané loni vypálili na Sýrii střely s plochou dráhou letu Tomahawk. „Dnes by politici těžko odvolávali tyto jednotky zpět, pokud by si ani jednou nevystřelily. Ale to vystřelení může být jen symbolické a škody nemusí být vysoké. Umím si proto představit i útok na civilní infrastrukturu jako dálnici nebo letiště držené syrskou vládou,“ odhadl Tureček.
Debaty o úderu vyvolal chemický útok ve městě Dúmá
Geopolitické napětí panující kolem syrské války vyhrotily sobotní události, kdy v syrském městě Dúmá zemřely desítky lidí, a to nejspíše po chemickém útoku. Ten mohl připravit režim Bašára Asada, přesvědčena je o tom například Francie.
Rusko ale argumentuje tím, že Asadův režim neměl k útoku motivaci. „To, že Asad neměl vojenský motiv k útoku chemickými zbraněmi, se používalo jako argument už dříve,“ připomněl komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland. Podle něj to ale neznamená, že k útoku ze strany syrského režimu nedošlo.
Podle Turečka mohl režim chtít například vytrestat civilisty, kteří žili ve městě ovládaném rebely, anebo demoralizovat samotné bojovníky. „Chemické zbraně jsou psychologická zbraň, zasáhnou každého a není proti nim obrana. I když chlor, o kterém se mluví jako o použité látce, přísně vzato chemická zbraň není,“ dodal Tureček.
Podle něj mohl Asadův režim použít útok i proto, aby v regionu udržel jednotky Spojených států. Americký prezident Trump totiž v poslední době mluvil o tom, že by se Američané mohli ze Sýrie stáhnout. „Pokud to tak bylo, tak se ten plán geniálně povedl,“ doplnil Tureček s tím, že už několik dní předtím existovaly náznaky, že k útoku chemickými zbraněmi dojde.
„Už před týdnem se objevila zpráva, které jsme nepřikládali pozornost, že Rusové dosáhli dohody o evakuaci rebelů z Dúmy a východní Ghúty do Idlíbu, kam syrský režim soustřeďuje rebely z různých frakcí. Že do Dúmy dorazí ruská vojenská policie, to bylo také zřejmé už minulý týden,“ dodal Tureček.