Rusko zasahuje do vnitropolitických záležitostí zemí po celém světě. Uvádí to nová bezpečnostní strategie Spojených států, kterou představil americký prezident Donald Trump. Zveřejněný materiál také varuje před vývojem zbraňových systémů v Rusku a Číně, které mohou kriticky ohrozit klíčovou americkou infrastrukturu potřebnou pro chod a správu země. Číně vytýká krádež duševního vlastnictví a Rusku zasahování do domácích politiky států po celém světě.
Peking a Moskva podle Trumpova dokumentu „chtějí hospodářství učinit méně svobodným a spravedlivým, chtějí budovat své armády a kontrolovat informace a data s cílem utlačovat své obyvatelstvo a rozšiřovat svůj vliv“. V případě Pekingu pak Trumpova strategie označuje Čínu za jednoho z amerických rivalů, kteří Americe kradou duševní vlastnictví v hodnotě miliard dolarů (desítek miliard korun).
Bezpečnostní strategie stojí na čtyřech pilířích: ochraně Američanů, posilování americké prosperity, ochraně míru prostřednictvím síly a zvyšování amerického vlivu. Během projevu Trump zdůraznil, že naplňovat tyto zásady chce například stavbou zdi na hranici s Mexikem, ústupem od ochrany životního prostředí na úkor velkých amerických podniků či zvýšením armádních rozpočtů.
Trumpova doktrína neobsahuje deklaraci předchozího prezidenta Baracka Obamy, že klimatické změny jsou ohrožením americké národní bezpečnosti, uvádí Reuters. „Spojené státy budou dál usilovat o rovnováhu energetické bezpečnosti, hospodářského rozvoje a ochrany životního prostředí,“ stojí místo toho v dokumentu.
Strategie je založena na ústředních bodech Trumpova volebního programu, tedy na ochraně vnitřní bezpečnosti a hranic, přezbrojení americké armády, manifestaci síly v zahraničí a prosazování obchodní politiky, která bude pro USA výhodnější.
Hrozbu vidí americká strategie také ve vojenské moci Ruska a Číny, konkrétně pak v jejich pokročilých zbraňových systémech. Dokument nicméně konstatuje, že vývoj protiraketové obrany USA je zaměřen proti Íránu a Severní Koreji a není jeho cílem narušit dlouhodobé strategické vztahy s Ruskem a Čínou.
Revizionistické státy se nestanou partnery
Čínu a Rusko dokument označuje za „revizionistické státy“ a zavazuje vládu k ochraně kritické infrastruktury před útoky hackerů, kteří podle amerických tajných služeb přicházejí právě z těchto zemí.
Pokud jde o zájmy a hodnoty Ruska a Číny, jsou podle amerického dokumentu zcela v protikladu s těmi, které ctí Spojené státy. „Čína chce dostat Spojené státy z tichomořského regionu, rozšířit moc svého státem řízeného ekonomického modelu a změnit oblast podle svých představ,“ uvádí americká strategie. „Rusko usiluje o obnovu svého velmocenského postavení a o zřízení sféry vlivu u svých hranic,“ dodává. Moskva se podle Washingtonu snaží oslabit americký vliv ve světě a rozdělit dosavadní spojenectví mezi USA a dalšími státy a partnery, Evropskou unii a obranné společenství NATO pak Rusko vnímá jako hrozbu.
Soupeření s nimi vyžaduje, aby Washington přehodnotil svou dosavadní politiku, podle níž se tyto země díky kontaktům s USA a zapojení do mezinárodních institucí stanou „pozitivními hráči a důvěryhodnými partnery“. Tato koncepce se podle Trumpovy strategie ukázala jako převážně nesprávná.
Dokument nicméně konstatuje, že záměry Ruska a Číny nemusí být neměnné a že Spojené státy jsou připraveny spolupracovat s Moskvou i Pekingem v případě společných zájmů.
Jako chybu hodnotí strategie desítky let trvající přesvědčení americké politiky, že podpora růstu Číny a její zapojení do mezinárodního společenství povede k liberalizaci země. „V rozporu s našimi nadějemi Čína rozšířila svou moc na úkor suverenity jiných,“ uvádí dokument.
Doktrína varuje před KLDR, Íránem i islamisty
Doktrína se rovněž zmiňuje o Severní Koreji a Íránu a o skupinách islamistů, které ohrožují americké zájmy. V pasáži o KLDR se uvádí, že v době, kdy raketový arzenál početně roste, typově se zlepšuje a díky dosahu zvyšuje svou účinnost, „je pro země jako Severní Korea jaderná zbraň nejpravděpodobnějším nástrojem útoku proti Spojeným státům“. Pchjongjang rovněž pracuje na vývoji chemických a biologických zbraní, které rovněž mohou dosáhnout cíle v hlavici raket.
Podle agentury AP může nová strategie výrazně změnit vztahy USA s okolním světem. Mezinárodní vztahy definuje jako prostor neustálého soupeření a oslabuje vliv mezinárodních dohod, které určovaly americkou zahraniční politiku v období studené války. Spojené státy podle dokumentu musejí na všech frontách hájit svou svrchovanost, a to jak před nepřáteli, tak i před přáteli.
Národní bezpečnostní strategie je veřejný dokument, který prezidentská administrativa Spojených států pravidelně připravuje pro Kongres a ve kterém na obecné úrovni shrnuje hlavní bezpečnostní hrozby. Trump, který se prezidentské funkce ujal letos v lednu, zveřejnil svou vůbec první bezpečnostní strategii. Dosud byl aktuální dokument Trumpova demokratického předchůdce Baracka Obamy z roku 2015, který nahrazoval Obamovu bezpečnostní strategii z roku 2010.
