Slovinsko (slovinsky Slovenija), oficiálně Republika Slovinsko (slovinsky Republika Slovenija), je alpský stát ve střední Evropě. Samostatné Slovinsko vzniklo roku 1991 jako jeden z nástupnických států Jugoslávie. Slovinsko je členem OSN, Evropské Unie a NATO. Jeho sousedy jsou Rakousko, Maďarsko, Chorvatsko a Itálie.
Slovinsko
Rychlá navigace:
Geografické údaje
Měna, kurzy
Klimatické podmínky
Ceny
Clo, dovoz, vývoz
Časový posun
Elektřina (proud, používaní redukcí)
Fotografování a filmování
Internet
Jazyky, dohovoření
Kriminalita
Kuchyně - jídlo a nápoje
Místní doprava a taxi
Nákupy a suvenýry
Oblečení, zavazadla
Opalování
Pláže a koupání
Pošta
Rent a car, dopravní předpisy a řidičské průkazy
Restaurace, ceny, doporučení
Různé
Spropitné
Svátky
Telefonování + roaming
Tísňová volání
Víza, vstupní formality
Zajímavá místa
Zábava, kultura, sport
Zastupitelské úřady
Zdravotní péče, očkování, hygiena
Zvyklosti a obyčeje
Geografické údaje
Poloha:střední Evropa
Oficiální název:Slovinská republika
Hlavní město:Lublaň - (Ljubljana) 270 000 obyvatel
Jazyk:slovinština (91 %), chorvatština (7 %)
Náboženství:katolíci (90 %)
Měna, kurzy
Měna: 1 euro = 100 centů
Kurz: 1 euro = cca 25,5 Kč, aktuální kurz najdete v Kurzech měn
V bankách lze směňovat cizí měnu a cestovní šeky a posílat poštovní poukázky. Otevírací doba je obvykle v pracovní dny od 8.30 (9.00) do 12.00 (12.30) a od 14.00 do 17.00, v sobotu od 9.00 do 12.00. Výměna peněz je možná také v pouličních a hotelových směnárnách, na čerpacích stanicích, v cestovních kancelářích a supermarketech. Oficiální kurz vyhlašuje Slovinská národní banka (Narodna banka Slovenije).
Mezinárodními platebními kartami (American Express, Diners Club, MasterCard a Visa) lze platit v obchodech, hotelích, restauracích i půjčovnách aut, někde i na vlakových nádražích. Bankomaty jsou běžné, přesto doporučujeme vybavit se i hotovostí. Bankomaty přijímají běžně MasterCard a Visa, zatímco karty Maestro, Cirrus a Visa Electron akceptují jen některé.
Klimatické podmínky
Na většině území převládá kontinentální podnebí s velkými teplotními rozdíly; průměrné teploty v lednu jsou -1 °C, v červenci 23 °C. V Alpách je podnebí vysokohorské: dlouhá chladná zima a kratší léto s četnými srážkami zejména v Julských a Kamnicko-Savojských Alpách (okolo 1500 mm ročně); se stoupající nadmořskou výškou je klima drsnější. Na pobřeží Jadranu je klima středomořské: velmi teplé a slunečné léto s mírnější zimou, přičemž sluníčka je 2 tisíce hodin ročně. Důležitým alpským větrem je teplý „fén", pro pobřeží jsou typické silné nárazové větry: burja (bora, až 45 m/s) vane ze severovýchodu, jugo (až 15 m/s) od jihozápadu. V Alpách jsou pozorovány mírné seismické otřesy. Pro koupání jsou optimální červen a červenec, pro turistiku září a říjen, pro lyžování prosinec až březen.
Ceny
Ceny jsou pouze orientační a mohou se lišit místně, sezónně i v konkrétních podnicích. V turistických centrech je třeba počítat s cenami o něco vyššími, než jinde.
V obchodě
balená voda / nealko 1,5 l = € 0,50 / 1,00
chléb 1 kg = € 2,00 - 2,90
mléko 1 l = € 0,56
pivo 0,5 l = € 1,44
pečivo (koláč, šáteček…) = € 0,50 - 1,00
máslo 250 g = € 1,50
dobré víno láhev 0,7 l = € 5,00
Další ceny
vstupné na pláž = € 5,00/den
zapůjčení gumového člunu pro 1 - 3 osoby = od € 5,00/den
rafting na řece Soča = 40,00 €/osobu (nad 10 osob obvykle sleva 10 - 15 %)
Clo, dovoz, vývoz
Pro dovoz zboží pro osobní potřebu mezi státy Evropské unie neplatí žádná omezení. Výjimku tvoří pouze alkohol a tabákové výrobky; u nich se za limit pro osobní potřebu považuje 800 cigaret nebo 200 doutníků nebo 1 kg tabáku, 10 l lihovin, 110 l piva, 90 l vína, 20 l jiných alkoholických nápojů.
Pro dovoz ze zemí mimo EU jsou tyto limity 200 cigaret nebo 50 doutníků nebo 250 g tabáku, 4 l vína, 16 l piva a 1 l alkoholických nápojů s obsahem alkoholu nad 22 %, nebo 2 l jiných alkoholických nápojů (neplatí pro osoby mladší 17 let), 3 kg kávy a 0,25 l kolínské vody na osobu. Fotoaparáty, videokamery, kempové a sportovní vybavení, radiopřijímače a čluny je třeba při přejezdu hranice ústně přihlásit. Pohonných hmot, kromě standardní nádrže vozidla, lze dovézt maximálně 10 l. Další zboží nesmí přesahovat hodnotu 430 € při lodní a letecké dopravě a 300 € při vstupu do země po silnici; pro děti do 15 let platí poloviční limit.
Do Evropské unie se až na výjimky nesmějí dovážet maso, mléko, mléčné a masné výrobky; výjimku tvoří kojenecká výživa.
Veškeré (nejen střelné) zbraně a munice se musí deklarovat okamžitě po příjezdu do Slovinska, přičemž je třeba předložit Evropský zbrojní průkaz (European Weapon Licence).
Zakázán je dovoz i vývoz ohrožených druhů rostlin a živočichů (podle dohody CITES), ale i dalších živočichů (kopytníků, hus a dalších), z rostlin bonsají a sazenic citrusových dřevin a vinné révy: informujte se nejlépe přímo na MZV Slovinska. Přísný zákaz platí pro dovoz drog (výjimkou mohou být lékařské důvody, které je třeba prokázat na místě), pornografie a GPS vybavených indikátory radarů na měření rychlosti.
Při výstupu ze Slovinska není hodnota vyváženého zboží omezena. Pro vývoz starožitností nebo předmětů kulturní hodnoty je třeba zvláštní povolení.
Daň z přidané hodnoty (slovinsky DDV) se občanům členských států EU včetně ČR nevrací.
Časový posun
Celoročně shodný s ČR, protože letní čas je rovněž zaváděn od poslední neděle v březnu do poslední neděle v říjnu.
Elektřina (proud, používaní redukcí)
Napětí v elektrické síti je 220V/50Hz, zásuvky jsou shodné s ČR. Adaptér není třeba.
Fotografování a filmování
Zásadně respektujte zákaz fotografování, který je obvykle doprovázen srozumitelným piktogramem. V interiérech je běžný zákaz fotografování s bleskem, ve zpřístupněných jeskyních se nesmí fotografovat vůbec.
Místní obyvatele fotografujte s citem, a pokud vám dají na srozuměnou, že si fotografování nepřejí, nefotografujte.
Nezapomeňte dostatek filmů, případně nabíječku do videokamery či digitálního fotoaparátu, náhradní baterie a přiměřenou paměťovou kapacitu karet.
Internet
Internetové kavárny jsou běžné a ceny jsou srovnatelné s cenami v internetových kavárnách v ČR. Pokud povezete svůj notebook, kavárny s wi-fi signálem zdarma jsou téměř všude.
Jazyky, dohovoření
Úředním jazykem je slovinština, příbuzná se srbochorvatštinou a češtinou, takže Čech při jisté snaze porozumí. Personál v turistických letoviscích běžně ovládá angličtinu a němčinu, v přímořských oblastech italštinu. V nouzi použijte češtinu; mnoho slovíček a frází je stejných (voda = voda, dejte mi prosím = dajte mi prosim a další). Nicméně místní obyvatele si nakloníte, pokud se naučíte alespoň několik základních slov: dobrý den/dobré jitro/dobrý večer/na shledanou = dober dan/dobro jutro/dober večer/nasvidenje; prosím = prosim; děkuji pěkně = najlépša hvala; ano/ne = da/ne, zavřeno/otevřeno = zaprto/odprto; kde je WC = kje je stranišče; vítejte = dobrodošli. Nečekané významy mají v češtině například sladoled (zmrzlina), koča (chata), kaditi zaprevedano (kouření zakázáno), otrok (dítě) a planinarstvo (vysokohorská turistika).
Kriminalita
Bezpečnostní situace ve Slovinsku je obdobná jako v sousedních státech včetně ČR. I tady by však mělo být samozřejmé dodržovat základní pravidla bezpečnosti, zejména dávat pozor na kapsáře, především na nádražích, tržištích a ve veřejné dopravě. Nenoste u sebe větší obnosy peněz, šperky a jiné cennosti. Nikdy nenechávejte věci a příruční zavazadla bez dozoru, zejména pokud v nich máte doklady a peníze. Pas, letenky, platební karty a vyšší částky v hotovosti patří do hotelového trezoru, při přesunech do uzamčeného kufru v zavazadlovém prostoru autokaru. Buďte obezřetní při vybírání peněz z bankomatu. V Lublani a na pobřeží se zejména ženám nedoporučuje chodit ven sama po setmění.
Pokud dojde ke ztrátě, odcizení nebo znehodnocení pasu či občanského průkazu, je třeba získat náhradní cestovní doklad na zastupitelském úřadu. Pro tento případ se doporučuje mít s sebou kvalitní fotokopii cestovního pasu (stránky, kde je fotografie a osobní údaje) nebo občanského průkazu pro urychlení vydání náhradních dokladů. Tuto kopii mějte uloženu odděleně od originálu. Pořiďte si rovněž kopie dokladů o pojištění, kopie či aspoň čísla kreditních karet a telefonní číslo banky pro jejich případné zablokování; to vše vám může pomoci, kdybyste o pas či karty přišli. Pro případ ztráty mobilního telefonu si poznamenejte důležitá osobní telefonní čísla. Pokud dojde ke krádeži, nahlaste ji policii; o odcizení dokladů je třeba sepsat protokol.
V národním parku je povoleno pohybovat se výhradně po značených cestách; zároveň je po nich zakázána jízda na horských kolech. Volné táboření je rovněž přísně zakázáno. Pro vysokohorské túry se doporučuje doprovod místního horského vůdce; ve vápencových oblastech je třeba dávat pozor na drolivý a kluzký terén. Běžné jsou náhlé zvraty počasí; v případě hrozící bouřky, silného větru či mlhy se doporučuje túru vzdát a vyhledat úkryt. Síť vysokohorských chat je relativně hustá. Ve vysokých horách je povinností, zapsat při odchodu do zvláštní knihy (vpisna knjiga) trasu své cesty.
Pro rafting či kanoistiku jsou určeny (za úplatu) jen konkrétní úseky řek. Pokuty za porušení pravidel či nezaplacení jsou vysoké. Podél řek jsou umístěny tabule s označením obtížnosti, nutného vybavení a režimu plavby. Pro potápění platí zvláštní předpisy. Při plavbě po moři na jachtách a člunech apod. je nutné respektovat výsostné vody Itálie a Chorvatska.
Kuchyně - jídlo a nápoje
Slovinská kuchyně je chutná a zdravá. Tradičními jídly jsou pokrmy z mouky a ovesných krupek, pšeničný, žitný či kukuřičný chléb („pirinog„, nejčastěji celozrnný), polévky (houbová, hovězí, slepičí, bramboračka) a „jednoločnica“, jídlo připravené „v jednom hrnci„, například ričet z fazolí, ječmene a brambor nebo přímořská jota, připomínající hustou fazolovou polévku se zelím. Kysané zelí a nakládaná červená řepa jsou nejoblíbenější zeleninou. V horách vedou jídla z divočiny a na pobřeží z ryb (treska, pstruh, úhoř) a dalších mořských živočichů (sépie, olihně, krabi, chobotnice), často jako rizoto nebo pečené či grilované. Klasické masné pokrmy (kroupové a bílé klobásy, zabijačková polévka, pečeně, slanina, škvarky, salámy) se nabízejí zejména na venkově. Nejvíce se cení šunka sušená na mořském vzduchu (pršut). O svátcích se pečou husy, kachny, krocani i slepice. Častou přílohou jsou luštěniny (fazole, hrách, boby, čočka, cizrna). Běžná jsou i jídla z brambor, například „krumpirove pole“ s máslem, kysanou smetanou či salátem a prosná, ječmenná či pohanková kaše. K tradičnímu koření (meduňka, majoránka, tymián, šalvěj, bobkový list) přibyly zejména skořice a pepř. Typické moučníky jsou perníky, krémový řez (kremšnita), palačinky, štruklji (plněné kynuté nebo tažené těsto s náplní, někde jako vdolky), gibanica (z listového těsta) a potica (ořechový závin). Oblíbenou náplní je mák, jablka, ořechy, rozinky, sušené ovoce, tvaroh. Na závěr se pije káva.
Pěstování vína má dlouhou tradici a slovinská vína jsou známá po celém světě. Klasické vinařské regiony jsou Podravje (Drava region), Slovenske Gorice (mezi Ormož a Ljutomer), Maribor, pohoří Haloze, Bizeljsko-Sremiš, Žametna Črnina, Trška a přímořské vinice v údolích Vipava a Kraški Teran. Exportují se zejména Pinot, Renski Riezling, Chardonnay, Merlot a Traminac; pro domácí trh se vyrábějí bílá vína Tokaj, Rebula, Malvazija, Zelen, Pinela a červený Teran. „Cviček„ je červené víno vyráběné mícháním bílých a červených odrůd z vinařské oblasti Posavje, které produkuje mj. klášter v Pleterji. K vínům se nabízí vynikající ovčí a kozí sýry. Oblíbené místní pivo je lublaňský Union. Viljemovka je pálenka z hrušek, „žganje“ alkohol pálený z jablek, švestek či třešní. Medeno žganje je ochuceno medem. Běžná je slivovice, ale druhů pálenek je nepřeberně. Pije se i vodka, z nealkoholických nápojů bezkofeinová cola, sprite, tonic, pomerančový a jablečný džus (jablkovi sok) a limonáda (citrónová šťáva s vodou).
Vybrané speciality
ajvar: papriková pomazánka
dalmatské čufty: šištičky z mletého masa, s kořeněnou rajčatovo-smetanovu omáčkou, v níž jsou na nudličky nakrájená rajčata, okurky, paprikové lusky, sterilovaný hrášek, bobkový list, nové koření a plátky citrónu
gibanica: moučník ze tří vrstev listového těsta, proložených mákem, ořechy, jablky a tvarohem, obvykle podávaný se šlehačkou
jota: směs fazolí, kysaného zelí a brambor, případně se žebrem, někde hustá polévka
lovački djueveč: džuveč (směs slaniny, cibule, česneku, mrkve, rýže a papriky)
mleté biftečky (karbanátky) s paprikou a rajčaty: kořeněné mleté hovězí, vepřové nebo skopové maso, přelité směsí připravenou ze slaniny, pokrájených paprik a spařených rajčat
krofi: koblihy
okurkové zelí: nastrouhaná salátová okurka, restovaná spolu s pokrájeným zelím, kmínem a zpěněnou cibulkou, často se přidává česnek nebo rajský protlak
pečené papriky: papriky nasucho předpečené v troubě se podusí a podávají pokapané olejem a octem, okořeněné česnekem a petrželí
paprikáš: hustý masový vývar s brambory, paprikou, okurkami, rajčaty, kousky uvařeného kuřete nebo slepice, vše dochuceno smetanou
papriky po slovinsku: na oleji opečené zelené dlouhé papriky zbavené jádřinců, posypané vegetou a poté dušené
pisan kruh: chléb ze tří druhů těsta (pohankového, pšeničného a kukuřičného)
podvarak: kuře se zelím, feferonkami a česnekem
posulj: uzené vepřové s bílými fazolemi
sardele s česnekovou omáčkou: sardele pečené na grilu s majonézou vyrobenou z rozetřeného česneku a slunečnicového nebo olivového oleje
transylvánský guláš: obdoba segedínského guláše (maso se zelím, ochucené paprikou, smetanou a rajským protlakem)
žlikrofi (ravioli): knedlíčky plněné směsí brambor, škvarků, cibule a majoránky
Místní doprava a taxi
Letecká
Tři velká letiště jsou Brnik v Lublani, Maribor a Sečovlje u Portorože. Slovinské národní aerolinie Adria Airways (1961) nabízejí asi 200 pravidelných letů týdně do 20 evropských metropolí. Pravidelná vnitrostátní doprava neexistuje. V Brniku lze objednat Aerotaxi.
Železniční
Na Slovinsku je 1229 km tratí, z toho 504 km elektrifikovaných; všechny tratě jsou oplocené. Převažuje nákladní doprava z přístavu Koper do Evropy (Adria Transport, 2005). Jediný národní železniční dopravce Slovinské železnice (1991) provozuje zejména místní spoje. Vlaky jsou rychlé, pohodlné a levné, ale železniční síť je řídká. Všechny hlavní tratě vedou přes Lublaň. Na slevy (Inter-rail, Euro domino, karty ISIC a další) se informujte předem. Noční rychlíky po Slovinsku nejezdí. Jednosměrné/ zpáteční jízdenky (povratna/ enosmerna vozovnica) se prodávají na nádražích (železniška postaja), v kancelářích Slovenijaturistu nebo (je-li k tomu pádný důvod) s přirážkou u průvodčího. Do 1. třídy se platí 50% příplatek. Jízdní řády (Vozni Red) jsou na každé zastávce, „odhodi„ jsou odjezdy, „prihodi“ příjezdy. Příměstské vlaky Pendolino jezdí mezi Lublaní a Mariborem, v létě také mezi Mariborem a Koperem.
Památkou na bývalou úzkokolejnou trať (760 mm) z Terstu je souprava původního vlaku s parní lokomotivou U.37, stojící před železniční stanicí Koper. Vyhledávaná je vyhlídková trasa podhůřím národního parku Triglav na trase Jesenice - Nova Gorica - Jesenice (89 km, 2 hod). Mezistátní parní vlak „Transalpina" jezdí od dubna do září o vybraných nedělích po trase Gorizia Centrale - Nova Gorica - Most na Soči - Bohinjska Bistrica - Bledské jezero a zpět, malebným údolím řek Soča a Bača, po trati s četnými viadukty a tunely.
Lodní
Důležité přístavy jsou čtyři. Osobní, rybářský a jachetní Piran na poloostrově Punta spojuje v létě s italským Terstem loď „Marconi„ (35 minut). Jachetní přístav Marina Izola je sezónní (od května do října), se dvěma kotvišti, které chrání vlnolam. Vejde se sem až 650 lodí do 30 m délky a 4,5 m ponoru, k dispozici jsou suché doky, opravna, čistírna, obchod, toalety, sprchy, hlídané parkoviště, zdravotní středisko, lékárna a pošta. Izolu spojuje s Benátkami od března do listopadu loď „Princ Benátek“ (330 cestujících, 2,5 hodiny). V sezóně pluje loď i mezi Izolou a Piranem, ale je třeba se na spojení na místě vyptat. Marina Portorož nabízí 1000 kotvišť pro jachty (do 22 m délky a 3,5 m ponoru) a dva suché doky. K dispozici je parkoviště, toalety a sprchy, voda a elektřina. Mezinárodní přístav Koper (2,55 mil. m2, 11 specializovaných terminálů) je nejvýznamnější komerční přístav Slovinska. Má statut EU, bezcelní zónu a spojení se všemi kontinenty. U tříkilometrového nábřeží s hloubkou vody 7 - 18 metrů může najednou kotvit až 26 lodí. Přístavní železniční síť měří 30 km a ročně se tu přeloží 4 miliony tun zboží. Osobní přeprava je druhořadá.
Autobusová
Autobusové spoje zajišťuje několik společností, většinou místních. Na rozdíl od vlaku jezdí i do menších měst a obcí a jízdné je jen o málo dražší, ale spojení bývá řídké zejména o víkendech; někdy jen dvakrát denně. Mezi Koperem, Izolou a Piranem je naopak spojení časté, ve všední den po půl hodině, o víkendu po hodině. Jízdenky se kupují na nádraží (avtobusna postaja) nebo u řidiče. Z Lublaně se na frekventovaných spojích vyplatí předchozí rezervace místenky (za poplatek), zejména před víkendem směrem k moři. Za větší zavazadla se platí.
Městská doprava
Je zajišťována výhradně autobusy. Odpočítané jízdné (nebo předem koupené žetony) se vkládají do kasičky u řidiče, řidič peníze nerozměňuje ani nevrací drobné a jízdenky se nevydávají. Zastávky mají vyvěšený název, čísla linek, které tam staví, dokonce i plánek dopravní sítě a jízdní řád všech linek. Hlavním přestupním uzlem všech linek je Bavarski dvor u hlavního vlakového nádraží. Cena jízdného pro jednu cestu asi 0,50 €.
Taxi
Po Lublani jezdí taxíky více než dvaceti firem (Taxi Hit, Taxi Potnik, Taxi Intertours, Taxi Euros, Taxi Metro a další); zpravidla několik taxislužeb je i v každém větším městě. Taxi můžete zastavit na ulici, ale doporučuje se objednání telefonem prostřednictvím hotelové recepce. Na pobřeží mezi Izolou, Piranem a Koperem jezdí rovněž mikrobusy označené jako taxi. Počítejte s cenou přibližně 0,80 € za kilometr.
Nákupy a suvenýry
Oblíbeným suvenýrem jsou rukodělné výrobky: paličkované krajky z Idrije (kde lze navštívit důl na těžbu cinnabaritu, HgS) a Železniki, keramiku a dřevěné mísy, misky, naběračky a příbory z Ribnice (kde mají mj. kostel od Josipa Plečnika), vyřezávané dýmky z Bohinje, černá keramika - zejména džbány a talíře - z Prekmurje (nejzápadnějšího cípu Slovinska, s maďarskou a romskou menšinou), olovnatý křišťál z lázní Rogaška Slatina (Watterford Crystall, možnost exkurze do provozu skláren). Slovinsko připomene i CD s lidovou hudbou od Vlado Kreslina, Tomaže Pengova či skupiny Tantadruj. Vděčným dárkem jsou ovčí či kozí sýry, med, bylinné čaje, místní vína a pálenky zejména z klášterů Pleterje, Stična, Ivančna a Gorica.
Obchody bývají otevřeny ve všední dny od 8.00 (9.00) do 19.00, v sobotu do 13.00, výjimečně do 21.00, v turistických letoviscích a velkých městech je otevřeno i v neděli (14.00 - 18.00) a o svátcích. Prodloužená otevírací doba bývá ve čtvrtek. Trhy začínají od 6 ráno a končí mezi 12. a 15. hodinou. Supermarkety (Merkator, Tuš, Super Val, Spar, Interspar a Lidl) mají otevřeno každý den od 8.30 do 19.00, případně od 7.00 do 22.00. Stejně jako v Česku v nich nejlevněji nakoupíte základní potraviny. Ovoce a zelenina je ještě levnější na tržištích, kde se smlouvá. Na sobotním trhu v Lublani lze nakoupit mj. i keramiku.
Platí se v eurech, ale na mnoha místech lze využít běžné platební karty (American Express, Diners, MasterCard, Euro Card a Visa).
Oblečení, zavazadla
Cestujte nalehko, budete svobodnější! Jedete si užívat, nestěhujete se. Pevný středně velký uzamykatelný kufr opatřete visačkou se svým jménem. Lístek se jménem, adresou a telefonním číslem vložte také dovnitř. Pokud letíte, do odbavovaného zavazadla uložte všechny ostré předměty jako kapesní nůž, nůžtičky, pilníček na nehty apod., které nesmíte vzít s sebou do kabiny. Jako příruční se nejlépe osvědčil pevný turistický batůžek na věci, které chcete či potřebujete mít stále u sebe (například léky, které užíváte pravidelně). Neberte si tašky do ruky nebo dokonce kabelky, překážejí a snadno je někde zapomenete.
Oblečení by mělo být příjemné a praktické, do města nemačkavé směsové, do hor pohodlné sportovní, dostatečně teplé a sající pot. Důležité jsou pevné nepromokavé boty (goretexy) a kvalitní bunda a pláštěnka. Nezapomeňte deštník, pokrývku hlavy a náhradní dioptrické brýle, pokud je nosíte. V horách i na moři využijete dalekohled.
Do horských oblastí je nezbytné vybavení podle druhu sportu a podmínek v místě pobytu. Na horskou túru si vždy vezměte teplé oblečení a ochranu proti dešti, ať jsou roční doba a počasí jakákoli; ve vysokých horách je třeba vždy počítat s prudkým zvratem počasí. Pokud jedete na lyže či snowboard, dejte si své vybavení včetně vázání před odjezdem odborně zkontrolovat.
Opalování
Na moři i na horách, zejména ve vyšších nadmořských výškách a v zimě (kdy sníh odráží sluneční záření) nepodceňujte vybavení opalovacími krémy s vysokým UV faktorem. Na rty použijte jelení lůj a oči chraňte kvalitními slunečními brýlemi s UV filtrem.
Pláže a koupání
Slovinské pobřeží měří pouhých 46,6 km a je převážně skalnaté a kamenité. Do vody vedou místy žebříčky, nebo jinak uměle vytvořené vstupy. Výjimkou je letovisko Ankaran (3 tis. obyv.) na poloostrově Milje severně od Koperu, s písečnými plážemi. Na většině pláží se vybírá vstupné (plážový poplatek), obvykle 5 eur/den.
Pošta
Pošty jsou otevřeny v pracovní dny od 8.00 do 18.00, v sobotu od 8.00 do 12.00. Ve večerních hodinách a v neděli fungují pouze hlavní pošty ve větších městech. Telefonní automaty přijímají telefonní karty, které lze zakoupit na poštách nebo novinových stáncích.
Pohled stojí 0,30 až 0,50 €, známka do EU 0,82 €. Známky se prodávají na poště, někde je lze koupit zároveň s pohledy. Poštovní schránky jsou žluté, pošta jde do ČR asi týden. Spolehlivé a pohodlné je odeslání pošty prostřednictvím hotelové recepce.
Rent a car, dopravní předpisy a řidičské průkazy
Automobil si lze objednat přes internet, na místě jsou půjčovny na letištích a ve všech větších městech. Vždy se vyplatí porovnat několik nabídek od různých společností. Pokud s půjčeným vozem zamýšlíte překročit hranice Slovinska, je nutné to půjčovně předem oznámit.
K zapůjčení vozu je třeba pas, platný mezinárodní nebo národní řidičský průkaz (alespoň dva roky starý), minimální věk je 21 let, maximální 65 - 70 let. Některé půjčovny vyžadují složení zálohy pro případ poškození vozidla nebo předložení kreditní karty. V ceně zapůjčení je pojištění zákonné odpovědnosti. Vždy podrobně prostudujte smluvní podmínky, stav vozu a rozsah pojištění, zejména proti nehodě a závažné poruše. Ceny pronájmu průměrného vozu se pohybují od 50/260 €/ den/týden (při neomezeným počtu ujetých kilometrů).
Pro řízení ve Slovinsku potřebujete platný řidičský průkaz, osvědčení o technické způsobilosti vozidla a mezinárodní zelenou kartu povinného ručení. U pronajatých vozidel včetně leasingu či zapůjčených vozů je nutné disponovat souhlasem resp. ověřenou plnou mocí umožňující používání konkrétního vozu pro zahraničí, nejlépe v angličtině. Kdekoli ve vnitrozemí a zejména na vnější schengenské hranici může být požadován doklad o legálním původu vozidla, zejména u dražších značek.
Jezdí se vpravo a pravidla silničního provozu jsou obdobná jako v České republice. Maximální povolená rychlost pro osobní vozidla je v obci 50 km/hod, mimo obec 90 km/hod, na silnicích pro motorová vozidla 100 km/hod a na dálnicích 130 km/hod. Auta s přívěsem či vlekem smějí jet mimo obec maximální rychlostí 80 km/hod. V obytných zónách platí zákaz troubení. Za jízdy se nesmí používat mobilní telefon bez hands free. Potkávací světla musí být zapnuta po celý rok. Do povinné výbavy vozu patří červený trojúhelník pro případ nehody či poruchy a reflexní vesta. Povinné je používání bezpečnostních pásů a na motocyklu přileb u řidiče i spolujezdce. Dítě do 12 let nesmí sedět vedle řidiče, malé dítě musí být připoutáno v autosedačce. Přestupky proti dopravním předpisům se trestají citelnou pokutou, která se vybírá na místě. Teoreticky povolené množství alkoholu v krvi je 0,5 promile. Překročení limitu přijde na více než 380 euro a hrozí zabavení řidičského průkazu.
Všechny osobní automobily a motocykly musí být pro používání dálnic včetně dálničních obchvatů a rychlostních silnic vybaveny na čelním skle vylepenou dálniční známkou (vignette). Dálniční známky pro osobní automobily stojí: roční 95 €, měsíční 30 € a týdenní 15 € (půlroční známka byla zrušena). Známky se prodávají i na čerpacích stanicích; optimální je koupit je ještě před vjezdem do Slovinska v Rakousku.
Silnice jsou v dobrém stavu, kvalitně značené, na hlavních jsou odpočivadla a motoresty. Čerpací stanice (bencinska črpalka) jsou prakticky všude, obvykle otevřené od 7.00 do 20.00 (21.00), na hlavních tazích nonstop. Bezolovnatý benzín s oktanovým číslem 95 se řekne „neosvinčen bencin". Platit lze v hotovosti nebo kreditní kartou.
Problémem je parkování ve městech: v „bílých zónách„ (bílý pruh) se smí bezplatně (brezplačno) parkovat maximálně jednu hodinu, v „modrých“ (modrý pruh) pouze 30 minut. Na hlídaném parkovišti stojí 1 hodina většinou 1 euro. Ve voze zásadně nic cenného nenechávejte.
Sebemenší nehodu s poškozením automobilu je třeba hlásit policii (tel. číslo 113), která vydá „potvrzení o poškození vozidla", aby bylo vozidlo na zpáteční cestě do ČR ze Slovinska propuštěno. Řidič je předvolán týž nebo následující den k přestupkovému řízení k soudu, takže mu do té doby může být zadržen cestovní doklad. Pokuty je třeba uhradit na místě. Doporučuje se volat asistenční službu Slovinské automobilové asociace (SPI, nouzová linka 1987 po 24 hodin denně).
Restaurace, ceny, doporučení
Po celém Slovinsku je spousta výborných restaurací, vináren, kaváren, podniků rychlého občerstvení i pouličních kiosků, nabízejících arabský burek, grilovaný kebab, čevapčiči, pljeskavice (restovaná směs pečené směsi vepřového a telecího masa, cibule a feferonek) či pizzu. Typická domácí hospůdka se nazývá gostilna; pokud váháte kam zajít, dejte si ji doporučit, nebo se řiďte počtem hostů a čistotou prostředí. Pokud hledáte i sousední a exotickou kuchyni, zejména v Lublani a na pobřeží najdete též restaurace srbské, bosenské, dalmatské, istrijské, španělské, turecké, dokonce i mexické, argentinské, čínské, japonské a africké.
Ceny jsou všude o něco vyšší než v České republice, a kromě venkovních zahrádek platí v restauracích přísný zákaz kouření, za jehož porušení jsou vysoké pokuty. Obvyklá provozní doba restaurací je od 11 do 22 hodin.
V restauraci:
polévka = € 2,00 - 5,00
předkrm = od € 6,00
pizza, těstoviny, kalamáry = € 5,00 - 8,00
přílohy = od € 1,50
saláty = € 2,00 - 10,00
jídlo o třech chodech v běžné restauraci = € 12,00 - 18,00
moučník = od € 3,00
pivo = od € 1,50
nealko = € 1,50
káva, čaj = od € 1,50
malé presso = € 0,88
horká čokoláda = € 1,40
dobré víno láhev 0,7 l = od € 10,00
Různé
Demografie
Ve Slovinsku žijí 2 miliony obyvatel, a to Slovinci (83 %), Srbové (2 %), Chorvaté (2 %) a Bosňáci (1 %). Minoritní jsou Makedonci, Černohorci, Maďaři, Italové a Albánci. Průměrný věk je 42 let, předpokládaný věk dožití 77 let. Na jednu ženu připadá 1,3 dítěte. Pracovní sílu představuje 920 tisíc osob, z čehož 2,5 % pracují v zemědělství, 36 % v průmyslu a 61,5 % ve službách. Pod hranicí chudoby žije 13 % obyvatel, nezaměstnanost je asi 7 %.
Jože (Josip) Plečnik
Známý slovinský architekt a urbanista (1872 - 1957), představitel klasicismu a zároveň i vídeňské moderny, se narodil i zemřel v Lublani. Byl třetím ze čtyř dětí, rád kreslil a na přání otce se vyučil truhlářem. Po jeho smrti vystudoval architekturu a roku 1920 byl jmenován profesorem architektury na nově založené universitě v Lublani. Později působil jako profesor na Umělecko-průmyslové škole v Praze a v letech 1919 - 1934 byl „hradním" architektem prezidenta T. G. Masaryka. Rekonstrukcí prvního a třetího nádvoří a úpravou jižních zahrad významně přispěl k současnému vzhledu Pražského hradu. Další Plečnikova díla jsou mj. kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech (1928-32), Langerova vila (1901) ve Vídni, v rodné Lublani park Tivoli (1931), kostel sv. Cyrila a Metoděje (1933-1934), Kněžský seminář (1936-1941) a Národní knihovna (1936-1941). Zajímavý je i jeho vlastní dům v Trnovu (1924-1925).
Julius Kugy (1858 -1944)
Narodil se v Gorici (dnes Itálie, pod jménem Görz), zemřel v Terstu. Oba rodiče byli Slovinci, ale v rodině se mluvilo také německy, italsky a friulianem, románským jazykem přežívajícím pouze v severovýchodní Itálii. Ve Vídni vystudoval práva a po smrti otce roku 1883 se po něm ujal vedení obchodního domu v Terstu. Musel se také postarat o matku a sourozence, snad proto se nikdy neoženil. Jeho celoživotní láskou už od gymnázia byly hudba a hory, zejména Korutanské a Julské Alpy: stal se jejich největším znalcem a vytyčil přes 50 cest na jejich vrcholy. Jeho koníčkem byla botanika a horolezeckým mottem „Nevyhledávejme horu jako lezecké nářadí, hledejme její duši!„. Zlézání hor pro něj byl estetický prožitek a krásu hor propagoval, protože byl přesvědčen, že pozitivně působí na člověka. Jeho nejznámější kniha „Ze života horolezce“ byla přeložena i do češtiny (1943). V Julských Alpách, na italské i slovinské straně Kugyho připomínají jména cest a několik pomníků, z nichž nejznámější je v Triglavském národním parku ve Slovinsku.
Kras
Území kolem slovinsko-italských hranic dostalo jméno Kras/Carso, a od něj dnes odvozují svůj název všechny „krasové„ oblasti světa. Na území Slovinska byly mnohé krasové útvary poprvé popsány, pojmenovány a vysvětleny. „Kras“ je geologické označení pro tvary a jevy vznikající činností povrchové a podzemní vody v krajině, kde převládají vápenec, dolomit, sádrovec a halit. Vzdušný oxid uhličitý reaguje s vodou a vznikající kyselina uhličitá eroduje rozpustný podklad. Voda s rozpuštěnými minerály se snadno dostává do podzemí; proto se krasové oblasti vyznačují mělkou vrstvou půdy a nedostatkem vody. Přímou erozí vody vznikají nápadné krasové jevy, zejména škrapy, závrty, ponory, krasová jezírka, polje (krasové sníženiny), pěnovcové kaskády, propasti a jeskyně. Opětovným vysrážením rozpuštěného vápence z vody vznikají sintry, jeskynní perly, travertinové hrázky a různé typy krápníků (stalaktity, stalagmity, stalaktáty, brčka, záclony a heliktity). Jeskyně mohou měřit i desítky kilometrů chodeb a prostor. Zkoumáním podzemních krasových prostor se zabývá speleologie.
Zlatorog
Dějištěm bájí o Zlatorogovi je masív Triglavu a údolí řeky Soči. Zlatorog je legendární kamzík, chráněnec horských duchů a víl, „jehož srst se stkví jako bílý královský plášť a růžky oslnivě září ryzím zlatem„. Podle pověsti žila kdysi v oblasti Triglavu celá tlupa bílých kamzíků se Zlatorogem v čele; stádo střežily lesní žínky „rojenice“ a nikdo místní se neodvážil na Zlatoroga střílet. Když se ho pokusil střelit lovec z cizího údolí, byl nalezen mrtev pod skalní stěnou. Zlatorog poté svými růžky rozbrázdil původní kvetoucí pastviny v kamenitou poušť a kamzíci i rojenice se z Triglavu odstěhovali. Báje je dodnes populární a v mnoha obměnách byla i publikována. Německý originál „Zlatorog" od Rudolfa Baumbacha (1877) přeložil do češtiny Adolf Heyduk (1885).
Zeměpis, geografické poměry
Slovinsko (20 273 km2) leží v jižní Evropě, při severovýchodním pobřeží Jaderského moře. Celková délka hranice je 1086 km, z toho s Rakouskem 330 km, Chorvatskem 455 km, Maďarskem 102 km a Itálií 199 km, délka pobřeží je 46,6 km. Asi třetinu území zabírají Alpy, zasahující sem ze severu. Jsou tvořeny převážně triasovými vápenci a břidlicemi a v geologické minulosti byly zaledněny. Základní horské skupiny jsou Pohorje (Črni vrh, 1543 m n.m.) a Kozjak (Košenjak, 1522 m n.m.); Karavanky (120 km dlouhý hřeben, Stol 2236 m n.m.); Savinjské a Kamnické Alpy (Grintovec, 2558 m n.m.) a Julské Alpy (Triglav, 2864 m n.m., nejvyšší hora Slovinska). Ve slovinských Alpách napočítáme 24 vrcholů vyšších než 2500 metrů a 210 vyšších než 2000 metrů. Na východě přechází alpský systém do Panonské pánve, na jihu do hustě zalesněného Dinárského pohoří (Sněžnik, 1796 m n.m.), jehož součástí je i masiv Kras, s rozsáhlými jeskynními systémy. Evidovaných jeskyní je okolo 6500, z toho pouze 20 je zpřístupněno veřejnosti. Největší v Evropě jsou Škocjanske jame (přes 20 km délky, UNESCO). Z dalších krasových jevů zaujmou propasti, závrty, ponory a vyvěračky. Řeky Soča, Vipava a Idrijica odtékají do Jaderského moře; Sáva (nejdelší slovinská řeka s přítoky Savinja, Krka a Sutla) a Dráva (s přítoky Mura a Kolpa) do Černého moře. V Alpách je 19 jezer ledovcového původu; největší jsou Bohijnské (3,5 km2) a Bledské (1,5 km2).
Fauna a flora, ochrana přírody, národní parky
Největším pokladem Slovinska jsou lesy (56,6 % území, převážně bučiny a jedlo-bučiny, celkem 71 druhů původních dřevin), krasové jevy (zejména jeskyně) a vysoká biodiverzita. Vyskytuje se zde okolo 3 tisíc druhů rostlin a 15 tisíc druhů živočichů, mj. medvědi, vlci, jeleni, kozorožci, kamzíci, divoká prasata, lišky a svišti.
Ochrana přírody spadá pod ministerstvo životního prostředí. Zákonem chráněno je asi 8 % slovinského území. Triglavský národní park (TNP, 1981, 84 tis. ha, 180 - 2800 m n.m., alpínské a subalpínské pásmo s klečí, jalovcem a pěnišníky) je zatím jediný své kategorie; správa sídlí v Bledu, infocentrum v Trentu. V návrhu je vyhlášení NP Kamnicko-Savojské Alpy (Kamniško-Savinjske Alpy). Další chráněná území jsou Park Škocjanske jame (1996, UNESCO, 4,1 km2), Kozjanski park (1981, 206 km2, 48 % lesy), Krajinski park Goričko (462 km2, s výskytem vyder, navazuje na rakouský NP Raab a maďarský NP Örség), Krajinski park Sečoveljske soline (2001, 650 ha, z toho 552 soliska, sůl se zde těží už 700 let), Krajinski park Kolpa (1998, meandry řeky Kolpa), Notranjski regijski park (2002, mokřady, jeskyně Križna jama s 22 podzemními jezírky a další jeskyně, závrty, skalní mosty, jezero Cerknica), Krajinski park Logarska dolina (1987, 7 km dlouhá, ledovcového původu, v Kamnicko - Savojských Alpách) a Krajinski park Ljubljansko barje (2008, 150 km2). Další kategorie chráněných území jsou oblastní parky a přírodní rezervace. Arboretum se nachází ve Volčjem potoku.
Problémy životního prostředí jsou znečištění pobřeží a řeky Sávy, ohrožení lesů v okolí Koperu imisemi, zábor půdy zástavbou a ukládání radioaktivního odpadu z jaderné elektrárny v Kršku.
Hospodářství, přírodní rizika a ekonomika
Nerostné zdroje jsou minimální; nejcennější je ropa, lignit, uran, sůl a olovnato-zinkové rudy. Další suroviny představují stavební kámen a lesy (56,4 % území). Rozvinutá je výroba oceli, olova, zinku, mědi a hliníku, průmysl kovozpracující (stroje a zařízení, dopravní prostředky), strojírenský (motorová vozidla, přepravní zařízení, zemědělské stroje, klimatizace, vzduchotechnika), chemický (chemikálie, guma, plasty, barvy a farmaka), potravinářský (štávy, minerální vody, nealkoholické nápoje, pivo, mléčné produkty), elektronický a elektrotechnický (přístroje a systémy), textilní, oděvní, kožedělný a papírenský. Energii dodávají hydroelektrárny (28 %), tepelné elektrárny (35 %) a jaderná elektrárna v Kršku (37 %).
Zemědělské půdy je necelých 9 % území, takže potraviny musí Slovinsko dovážet. Typická jsou malá hospodářství. Pěstuje se pšenice, ječmen, brambory, cukrová řepa, kukuřice, chmel, ovoce a vinná réva (30 tis. ha, 700 - 900 tis. litrů vína ročně). Chovají se krávy, prasata, ovce a drůbež. Významný je chov koní, včetně tzv. lipicánských. Významná je těžba a zpracování dřeva.
HDP na osobu činí 28,9 tis. USD (2008), na čemž se podílí služby 63,6 %, průmysl 34,2 % a zemědělství 2,2 %. Inflace činí 6 %.
Státní zřízení, administrativní uspořádání
Slovinsko je republika v čele s prezidentem, voleným přímo na 5 let a maximálně dvě období. Od 22. prosince 2007 je prezidentem Danilo Turk. Dvoukomorový parlament se skládá ze sněmovny (Drzavni Zbor, 90 poslanců volených na 4 roky přímo, po jednom místě má rezervována italská a maďarská menšina) a senátu (Drzavni Svet, 40 senátorů volených na 5 let nepřímo).
Slovinsko se administrativně člení na 210 obcí (občine), z nich 11 jsou města. Vyšší samosprávné celky Slovinsko nemá, rozlišují se pouze historické a statistické regiony.
Historie v datech
doba kamenná: Dva nástroje nalezené v jeskyni Jama, odhadované stáří 250 tis. let.
doba železná: Stavba opevněných osad na vrcholech kopců (gradišče Most na Soči, Vače, Rifnik, St. Vid), nálezy zdobených železných předmětů.
4. a 3. stol. př. n. l.: Obsazení území keltskými kmeny, stát Noricum. Názvy Bohinj, Tuhinj, Sáva, Savinja, Dráva a další jsou keltského původu.
10 př.n.l.: Noricum připojeno z Římské říši, vznikají římské osady Emona (dnes Lublaň), Celeia (Celje) a Poetovia (Ptuj).
5. a 6. stol.: Invaze Hunů a Langobardů, kteří se posléze přesunují do Itálie.
6. stol.: Oblasti dominují Slované.
623 - 626: Neúspěšný útok Avarů vedl ke spojení místních Slovanů s kmenovým svazem krále Sáma s centrem na území dnešní České republiky.
658: Na území dnešního Korutanska vzniká samostatné slovanské vévodství Karantanija, s centrem na hradě Krn.
788: Karantanija se společně s Bavorskem dostává pod nadvládu Franků.
9. stol.: Frankové dosadili vlastní vévody a zavedli francký feudální systém. Do Panonské nížiny vpadli Maďaři a vzniklá izolace od ostatních Slovanů vede k formování slovinského národa.
955: Otto I. poráží Maďary a pohraniční oblast Svaté říše římské, Karantanija, je povýšena na vévodství Velká Karantanija.
14. stol.: Habsburkové získávají velkou část území a po vymření hrabat z Celje celé Slovinsko.
15. a 16. stol.: Vpád Turků a opakovaná rolnická povstání. Období reformace (luteránství). Ve slovinštině vychází překlad Bible a další knihy.
1765 - 1790: Vláda císaře Josefa II., zavedení povinné školní docházky (1774); slovinské národní obrození.
1848: První slovinský politický program, tzv. Jednotné Slovinsko, požaduje, aby oblasti obývané Slovinci byly sjednoceny do jediné provincie zvané Slovinsko.
1914 - 1918: I. světová válka, porážka Rakouska - Uherska.
1917: „Květnové prohlášení" jako pokus Slovinců o vytvoření jednotného státu ze Slovinců, Chorvatů a Srbů, žijících na území habsburské monarchie.
1918: 1. prosince byli (zejména na nátlak Srbů) Slovinci, Chorvati a Srbové sjednoceni v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
1920: Připojení větší slovinské části Korutan k Rakousku na základě referenda.
1929: Království Srbů, Chorvatů a Slovinců přejmenováno na Království Jugoslávie.
1938 - 1945: Rozpad Království Jugoslávie během II. světové války. Slovinské území rozděleno mezi Německo, Itálii a Maďarsko. Odboj proti okupaci vede Hnutí za osvobození slovinského národa (1941). Vlivem komunistů se boj za osvobození změnil v socialistickou revoluci.
1945: Vyhlášena Federativní lidová jugoslávská republika, jejíž součástí se stalo i Slovinsko.
1963: Federativní lidová jugoslávská republika přejmenována na Spolkovou socialistickou republiku Jugoslávie, Slovinsko na Socialistickou republiku Slovinsko.
1991: 25. června vyhlášena Republika Slovinsko.
2004: Od 1. května Slovinsko členem EU.
2007: Od 1. ledna zavedeno euro jako národní měna.
Spropitné
V restauraci až do výše účtu 20 € je obvyklé spropitné asi 10 %, u vyšších částek se snižuje až na 5 % z účtu. Taxikáři očekávají zaokrouhlení nahoru. Pro nosiče v hotelu je běžné 1 € za zavazadlo, pro pokojskou 4 € týdně.
Svátky
Následující státní svátky jsou zároveň dny pracovního volna:
1. a 2. leden: Novo leto (Nový rok)
8. únor: Prešernov dan (výročí smrti slovinského básníka France Prešerena)
březen/duben: Velika noč, velikonočni ponedeljek (velikonoční neděle a pondělí, pohyblivý)
27. duben: Dan upora proti okupatorju (Den povstání proti okupaci - výročí vzniku Fronty osvobození proti okupaci Německem, Itálií a Maďarskem v roce 1941)
1. a 2. květen: Praznik dela (Den práce)
25. červen: Dan državnosti (Den státnosti, výročí vyhlášení nezávislosti v roce 1991)
15. srpen: Marijino vnebovzetje, Veliki šmaren (Nanebevzetí Panny Marie)
31. říjen: Dan reformacije (Den reformace)
1. listopad: Dan spomina na mrtve (Památka zesnulých, Dušičky)
25. prosinec: Božič (vánoce)
26. prosinec: Dan neodvisnosti in enotnosti (Den nezávislosti a jednoty, výročí proklamace nezávislosti v lidovém hlasování v roce 1990)
Další svátky, které jsou však pracovními dny, jsou 15. září Dan vrnitve Primorske k matični domovini (výročí připojení Prekmurje ke Slovinsku po I. světové válce) a 23. listopadu Dan Rudolfa Maistra (Den Rudolfa Maistera).
Telefonování + roaming
Čeští operátoři Telefónica O2, T-Mobile i Vodafone mají ve Slovinsku partnera. Ceny roamingu v závislosti na vašem tarifu zjistíte u svého poskytovatele služeb. Signál je po celé zemi, výjimkou mohou být oblasti v horách. Telefonní automaty přijímají pouze telefonní karty, které lze zakoupit na poště nebo v novinových stáncích. Z pošty nebo telefonních center lze volat také. Telefonování z hotelu je drahé.
Předvolba (národní číslo) při telefonování do Slovinska je +386, předvolba při volání do ČR je +420.
Na všech pobočkách Čedoku lze zakoupit předplacenou telefonní kartu „X".
Tísňová volání
policie: 113
integrovaný záchranný systém (hasiči, lékařská služba): 112
Informace o telefonních číslech: 1188
automotoklub Slovinska: 987 nebo 01/5305110
pohotovostní služba Čedoku: +420 724 626 775
Víza, vstupní formality
Občan ČR může cestovat do Slovinska na základě platného cestovního pasu nebo občanského průkazu, který je vybaven strojově čitelnou zónou a který nemá oddělenou vyznačenou část (t.j. odstřižený roh). Doklady by měly být platné minimálně po dobu plánovaného pobytu na území Slovinska.
Občanský průkaz slouží jako cestovní doklad pouze pro jeho držitele. Pokud rodič cestuje s občanským průkazem společně s dítětem mladším 15 let, nestačí, že je dítě zapsáno v jeho občanském průkazu. Občan mladší 15 let musí být vybaven vlastním cestovním pasem. (Výjimky: Děti zapsané v platném cestovním pasu rodiče mohou s rodičem, v jehož pasu jsou zapsány, překročit hranice bez vlastního cestovního dokladu, přičemž dítě zapsané do pasu rodiče před 1.9.2006 může takto cestovat do 15 let věku a dítě zapsané do pasu rodiče od 1.3.2008 může takto cestovat do 10 let věku.)
Pro cestování nezletilých dětí bez doprovodu svých rodičů se doporučuje, aby byl doprovod vybaven ověřenou plnou mocí, jež by měla obsahovat souhlas nejlépe obou rodičů s tím, že jejich dítě bude doprovázet konkrétní osoba na blíže upřesněné cestě a pro dané období. Plná moc by měla být doplněna překladem do angličtiny. Toto opatření má zabránit únosům dětí.
V případě ztráty cestovního dokladu je nutné se obrátit na nejbližší zastupitelský úřad ČR, který za účelem návratu vystaví náhradní cestovní doklad, který slouží k jednorázově cestě do ČR.
Ve Slovinsku platí povinnost přihlášení k pobytu (pro občany EU do tří dnů od vstupu do země). Ubytovací zařízení hotelového typu a kempy plní tuto povinnost samy.
Spolucestující kočka, pes či fretka musí mít veterinární průkaz (EU Pet Passport) vystavený maximálně 10 dní před odjezdem, platné očkované proti vzteklině a být označen čipem nebo tetováním.
Zajímavá místa
Ljubljana/Lublaň
Hlavní město (280 tis. obyv.) ležící na řece Ljubljanici v místě bývalého římského tábora Iulia Emona. Hrad, dominující Starému městu, vybudovali ve 12. století kraňští vévodové; současná podoba je ze 16. a 17. století. Cenná je kaple sv. Jiří (1489) s freskami a erby, pětiboká věž (vyhlídka) a katedrála sv. Mikuláše (18. stol.); další zajímavosti biskupský palác a tržnice s Plečnikovým sloupořadím mezi mosty Dračím (Zmajski) a „Trojmostí„. Na ně navazuje Prešernovo náměstí s františkánským kostelem Zvěstování Panny Marie (17. stol.). Odtud proti proudu leží univerzitní čtvrť s komendou řádu německých rytířů (tzv. „Križanky“), před níž se tyčí Ilyrský sloup (19. stol.). Další zajímavosti jsou Národní galerie, Muzeum architektury (s Plečnikovou sbírkou) a Stari trg. Nejslavnějším lublaňským rodákem je architekt Jože Plečnik (1872 - 1957), který v letech 1919 - 1934 působil v Praze jako architekt prezidenta T. G. Masaryka.
Bohinj
Středisková obec Bohinj (5 tis. obyv.) přesahuje z Bohinjského údolí až k Nižšímu Bohinjskému hřebenu a ke kaňonu řeky Sávy mezi plošinami Jelovica a Pokljuka. Na jejím katastru se nachází Triglav, nejvyšší hora Slovinska, a spadá pod ni 24 vesnic, z nichž největší je Bohinjska Bistrica. Mluví se zde zvláštním dialektem. Soutokem říček Jezernica a Mostnica vzniká Sáva Bohinjka a jejím soutokem se Sávou Dolinka řeka Sáva. Jezero Bohinj sytí Savica, vyvěrající jako vodopád v Komarče, přičemž zdrojem je Črno jezero, největší z Triglavských jezer. Osídlení je doloženo od doby bronzové. Název Bohinj znamená „Boží“, protože původně si prý Bůh překrásné hory, které zde stvořil, chtěl nechat pro sebe. Další mýty a legendy se týkají posvátného Zlatoroga, kamzíka se zlatými rohy, jehož socha je symbolem obce. Naopak Hudičev most (Ďáblův most) byl stvořen ďáblem: postavil pro vesničany most, ale ti ho napálili a místo duše člověka získal jen duši psa, který byl poslán přes most jako první. Jezero je vyhledáváno pro koupání a rybaření, v zimě pro bruslení; okolí je ideální pro turistiku a lyžování.
Hrastovlje
Obec (425 obyv.) 21 km od Koperu, nedaleko pramene říčky Rižana. Zajímavosti jsou opevněný románský kostelík Nejsvětější Trojice s freskami (1490), které jsou cennými ukázkami vrcholné středověké nástěnné malby. Prohlídka je možná na požádání.
Jaderské moře
Část Středozemního moře mezi Apeninským a Balkánským poloostrovem, od Otrantské úžiny na jihovýchodě po Terstský záliv na severozápadě. Vzniklo pravděpodobně poklesem krasové planiny, která byla poté zalita vodou. Ve starověku bylo nazýváno „Mare Superum„ (Horní moře), zatímco Tyrhénské moře „Mare Inferum“ (Dolní). Mořské dno významně klesá od severu k jihu: Benátský záliv je hluboký 20 metrů, Otrantská úžina 750 metrů a Jihojaderská pánev mezi Bari a Dubrovníkem až 1200 metrů. Z podmořského hřbetu (Palagružský práh) mezi italským Gargano a chorvatskou Korčulou vyčnívají nad hladinu souostroví Palagruža a Tremiti. Podle odborníků je v Jaderském moři 79 velkých ostrovů (z toho 70 obydlených), 525 ostrůvků a 642 skalisek a útesů. Největší ostrovy jsou Krk (410 km2), Cres (404 km2), Brač (396 km2), Hvar (298 km2), Pag (287 km2) a Korčula (273 km2). Hladinu brázdí zejména v létě řada trajektů.
Julské Alpy
Hory pojmenované podle římské osady Forum Iulii v místě dnešního městečka Cividale se dělí na Západní Julské Alpy ležící v Itálii a Východní Julské Alpy ve Slovinsku, s nejvyšším vrcholem Triglav (2863 m.n.m.). Jsou tvořeny triasovým vápencem a proslulé zejména botanickými endemity. Od Karavanských Alp je odděluje řeka Sáva Dolinka a od Savinjských a Kamnických Alp Lublaňská kotlina. Na jihu přecházejí do členitého pohoří Kras. Pramení v nich řeka Sáva a řeka Soča, vyvěrající z podzemí pod horou Travnik. Z četných jezer jsou největší Bled a Bohinj. Kromě Triglavu jsou významné horské uzly Mangart (2678 m n.m.) - Jalovec (2645 m n.m.); Monte Canin (2587 m n.m.); Razor (2602 m n.m.) - Prisojnik (2547 m n.m.) a Škrlatica (2740 m n.m.) - Martuljek. Na území Triglavského národního parku (84,8 tis. ha) jsou horské chaty, bivaky, značené turistické stezky i zajištěné cesty (ferraty). Propagátorem krásy Julských Alp byl horolezec dr. Julius Kugy, jehož pomník stojí v dolině Trenta pod sedlem Vršič.
Kobarid (Caporetto)
U městečka Caporetto (4,5 tis. obyv.), dnes v západní části Slovinska u italské hranice v údolí řeky Soči, se odehrála ve dnech 24. října až 18. listopadu 1917 významná bitva I. světové války. Německo-rakousko-uherské síly tehdy přiměly k ústupu italská vojska a posunuly frontu na italské území až k řece Piavě, přičemž bylo zabito, zraněno nebo zajato okolo 400 tisíc Italů. Dramatický ústup emotivně popsal Ernest Hemingway v novele Sbohem armádo. Reálie bitvy jsou věrně zdokumentovány ve vojenském muzeu v centru Kobaridu; za tuto expozici získalo cenu Rady Evropy roku 1993. V nedaleké osadě Tonocov Grad jsou římské ruiny (5. stol. n.l.).
Korensko sedlo (Wurzenpass)
Alpský průsmyk (1073 m n.m.) mezi Slovinskem a Rakouskem, resp. Korutany, přes nějž vedla významná silnice spojující Villach s Lublaní. Po roce 1994, kdy byl pod sedlem otevřen tunel, se silnice plná zatáček a o stoupání 18 % stala turistickou atrakcí.
Lipica
Obec proslavená hřebčínem (311 ha, asi 200 koní). Koně se zde chovali již ve středověku, ale intenzívní šlechtění tzv. „bílých lipicánů" začalo až po roce 1580, kdy stáje od biskupa v Terstu koupil habsburský arcivévoda Karel, syn císaře Ferdinanda I. Lipicáni jsou výsledkem křížení místního divokého koně se španělskými, neapolskými a arabskými hřebci a klisnami. Tito koně, elegantní, odolní, rychlí a inteligentní, byli původně určeni pro šlechtu, vojsko a další výcvik tzv. španělské jezdecké školy. Hřebčín je v sezóně přístupný veřejnosti od 9.00 do 18.00 hod, prohlídky začínají každou celou hodinu a trvají 60 minut. Vedle prohlídky stájí se nabízí i jízda na koni, v kočárech a představení výcviku koní. V obci je golfové hřiště a kasino.
Portorož (Portorose)
Proslulé turistické letovisko (2,8 tis. obyv., 31 m n.m ) leží v jihozápadním cípu Terstského zálivu, který je nejsevernějším bodem Jaderského moře. Severně od něj je Itálie, jižně Chorvatsko. Jméno znamená „Přístav růží„. Je zde jachetní přístav a v nedalekém Sečovlje mezinárodní letiště. Dne 9. června 2008 tu byla slavnostně otevřena „Euro-Mediterranean University“, která má mj. podporovat vztahy mezi Evropou a Středomořím.
Postojnské jeskyně
Jeskyně Postojnska jama se nachází 68 km od Koperu a je součástí největšího jeskynního systému ve Slovinsku (20,570 km). Tvoří ji několik vzájemně propojených jeskyní: Postojnska, Pivka, Črna, Otoška a Magdalena. Podzemím protéká ponorná říčka Pivka. Vchod se nachází na Sovím vrchu (Sovič, 674 m n. m.) a zpřístupněná trasa měří přes 5,3 km (největší délka na světě), z čehož více než polovinu se návštěvník veze elektrickým vláčkem. Je možné si také objednat dobrodružnou několikahodinovou cestu do nitra jeskyně. Jeskyně byly otevřeny už v roce 1819 a díky bohaté krápníkové výzdobě a monumentálním prostorám patří k nejnavštěvovanějším v Evropě. Unikátem je endemický obojživelník macarát jeskynní (Proteus anguinus, človeška ribica, který měří 20 - 30 cm, nemá pigment a oči má překryté kůží).
Predjamský hrad
Hrad ze 16. století nedaleko jeskyně Postojna byl považován za nedobytný, přestože nestojí na kopci. Jeho tajemstvím byl vchod do jeskynního systému (13 km, podzemní říčka Lokva), takže obránci mohli být nepozorovaně průběžně zásobováni a dle legendy demoralizovali obléhatele tím, že na ně házeli „pečené voly a čerstvé třešně„. Jeskyně sloužily i jako úkryt. Ikonou hradu je rytíř Erasmus, později zbojník, kterým se stal poté, co zabil despotu Marchala, tyranizujícího poddané. Stejně jako slovenský „Jánošík“ bohatým bral a chudým dával a nakonec byl za přispění zrady zabit. Do jeskyní se platí zvláštní vstupné (prohlídka 30 minut, zimující netopýři).
Soča/Soče
Nádherná řeka vzniká jako krasová vyvěračka (916 m n.m.) na úbočí hory Travnik, asi 1 km od obce Koča při Izviru Soče (876 m n.m.) v národním parku Triglav. Vodáky čekají všechny stupně obtížnosti: jsou zde hluboká údolí, soutěsky i balvaniště, ale pouze několik úseků vhodných pro amatérské vodáky, včetně 5 km Koritnice, přítoku Soče. Celkem lze splout 127 km, z toho 30 km celoročně; za nejhezčí je považován horní a střední tok. Běžné je sjíždění peřejí na kajaku, včetně módní atrakce „rodeo„, kdy je cílem postavit kajak ve vlnách doslova „na zadní“. Legální je i amatérský rafting, ale v některých místech jsou smrtelně nebezpečné sifony. Při použití vlastního kajaku/raftu je cena plavby přibližně 2/56 €. Pokuty hrozí za sjíždění řeky mimo povolený čas (9.00 - 18.00 hod).
Škocjanské jeskyně
Soustava několika vzájemně propojených vápencových jeskyní (Škocjanske jame, 5 km délky, 200 m hloubky, UNESCO 1986) se nachází v oblasti Kras na jihovýchodě Slovinska u obce Matavun, asi 30 km od jeskyní Postojna. Zpřístupněná trasa měřící 2 km nabízí kromě krápníkové výzdoby a 90 metrů vysokých dómů také 5 druhů netopýrů a mohutnou podzemní „Reku", pramenící na úpatí hory Sněžnik (1796 m n.m.). Ta definitivně mizí v podzemí v závrtu velká Dolina, aby po asi 35 km vyústila společně s říčkou Timav do Jaderského moře. U vstupu do jeskyní je parkoviště, informační centrum a prodejna se suvenýry; od výstupu z jeskyní vyveze návštěvníky zpět k parkovišti pozemní lanovka. Teplota v jeskyni je 12 °C a nesmí se v ní fotografovat. Od parkoviště vede naučná stezka (250 druhů rostlin) s vyhlídkou. V obci Škocjan je kostelík sv. Canziana (17. stol.) a malé etnografické muzeum.
Škocjanská zátoka
Přírodní rezervace (Naravni rezervat Škocjanski zatok, 122 ha) je pozůstatkem mořské zátoky, uměle oddělené od moře v 50. letech 20. století výstavbou zázemí přístavu Koper. Zátoka s brakickou vodou je hnízdištěm ptáků a rostou zde vzácné slanomilné rostliny (halofyty). Koper (Capodistria, římská osada Aegida 3. st.n.l.), třetí největší město ve Slovinsku, leží na pobřeží Terstského zálivu (Jaderské moře); historické jádro bylo postaveno na ostrově, kdysi s pevninou spojeném mostem.
Vipavská Dolina
Vinařská oblast mezi městy Nova Gorica a Vipava (1262 m n.m.) na jihozápadě Slovinska byla kdysi mořskou zátokou: dnes se tu díky kvalitní půdě a přímořskému klimatu pěstují meruňky, broskve, třešně a vinná réva, jež dává vynikající vína. Nejznámější jsou sekt Theodosius, Sauvignon Ventus, Malvazija Lanthieri, Pinela Lanthieri, Laški Rizling Ventus, Zelen Lanthieri, Muškat rumeni, Pinot Noir, Merlot Paradox a Rebula.
Vršič
Sedlo Vršič (1611 m n.m., nejvyšší silniční bod Slovinska) v Julských Alpách překonává odvážně vedená 25 km dlouhá horská silnice mezi Kranjskou Gorou v údolí řeky Sáva Dolinka a vesnicí Trenta v údolí řeky Soče. Silnice má padesát zatáček, některé s úhlem téměř 180°; jsou opatřené číslem a údajem o nadmořské výšce. Postavili ji ruští zajatci z I. světové války: ty, kteří přitom zahynuli, připomíná Ruská kaplička při výjezdu od Kranjske Gory za 8. zatáčkou. Ze sedla vycházejí turistické cesty na vrcholy Malá Mojstrovka (2332 m n.m.) a Prisojnik (2547 m n.m.). Silnice je vyhledávaná i cyklisty a za pěkného počasí nabízí úchvatné rozhledy.
Zábava, kultura, sport
Slovinsko nabízí svým návštěvníkům bohatou škálu i méně obvyklých sportů a aktivit. Na konkrétní nabídku, podmínky a ceny je třeba informovat se v místě. U tzv. „rizikových“ sportů připomínáme nutnost připojištění.
Ballooning (létání horkovzdušným balónem).Vyhlídkové lety nad krajinou za pěkného počasí, přičemž součástí programu bývá sledování přípravy balónu a jeho plnění, vlastní let v doprovodu vzduchoplavce s licencí, po přistání šampaňské, křest nováčka - vzduchoplavce a certifikát o absolvovaném letu. Počet účastníků je dle velikosti gondoly balónu, doba trvání akce 3 - 4 hodiny, z toho vlastní let 1 - 1,5 hodiny. Ballooning se nabízí například v Bledu, pronájem balónu na zakázku zařizuje „Balonarski center Barje" v Lublani.
Canyoning (zdolávání kaňonů). Obvykle sestup koryty potoků a říček roklemi a soutěskami s vodopády, spojený se spouštěním po laně, skákáním do tůní a plaváním pod vedením zkušených průvodců a s odbornou instruktáží před akcí. V ceně bývá zapůjčení přilby, neoprénu (kalhoty, bunda, boty), sedacího úvazku a karabiny s osmou; od účastníka se očekává přiměřená fyzická zdatnost. Centrem canyoningu je městečko Bovec.
Cykloturistika. Ve Slovinsku jsou vyznačeny stovky kilometrů cyklostezek různých stupňů obtížnosti. Ke snadným patří např. doliny Rateč a Jesenice, k náročnějším alpské doliny Kot, Krma, Radovna, Tamar či Vrata; na zdatné čekají strmá úbočí Karavanek. Výzvou je i zdolání nejvyššího slovinského průsmyku Vršič (1611 m n.m.). Oblíbená je cyklostezka „Tří států" z trojmezí Rakouska, Itálie a Slovinska do vesnice Gozd Martuljek. Stezky jsou vyznačeny v podrobnějších mapách, kola se půjčují v turistických centrech. Zakázána je jízda na kole po dálnici a jízda na horském kole po značených turistických cestách.
Geocaching. Nová aktivita, jež v sobě spojuje využití GPS, internetu a hledání mety v neznámém terénu. Je to dobrodružství, kdy na základě zadaných souřadnic hledáte konkrétní skrýš, která obsahuje nějaké překvapení - dárek. Ten si vezmete, vyměníte za svůj (třeba medvídka za korálky) a hra může pokračovat. Neměla by se však odehrávat v chráněných územích.
Golf. Ve Slovinsku najdete 8 golfových hřišť. Na prvním místě je to Bled v podhůří Karavanských Alp, jedno z nejkrásnějších hřišť v Evropě. Má dvě části: King´s Course (18-jamkové, 6256 m, par 73) a Lake Course (9-jamkové, 3047 m, par 72). Následují hřiště v Lipici (9-jamkové, 3163 m, par 37), vybudované roku 1989 v unikátní krasové oblasti, stíněné staletými lípami a duby a jediné ve Slovinsku fungující celoročně, a hřiště v Mokrici (18-jamkové, 70 ha) v parku stejnojmenného zámku Mokrice v pahorkatině Dolenjska, které patří k nejtěžším, ale má i terény i pro začátečníky a absolventy místní golfové školy. Vyhledávaná jsou i golfová hřiště Arboretum/Volčji potok (18-jamkové a 9-jamkové, 5452 m, par 71), v borovém lese s výhledem na Kamnické Alpy, Olimje/Podčetrtek (9-jamkové, s pískovými a vodními „pastmi") u lázní Olimia, Livada/Moravske Toplice (18-jamkové) v oblasti přírodního parku Prekmurje a Golden Hill/Slovenske Konjice (9-jamkové, 2500 m, 35 par) mezi vinohrady. Golfové hřiště Ptuj (18-jamkové, 50 ha, vodní překážky) nabízí polohu s vyhlídkou na středověké město a zároveň termální lázně.
Horolezectví. Hlavním cílem jsou Julské, Savinjské/Kamnické Alpy a Karavanky. Prakticky z každé alpské doliny Julských Alp se vypínají stametrové strmé vápencové štíty, mj. Špik, Debela Peč, Rakova Špica, Travnik a Šite. Největší horolezeckou výzvou je ve Slovinsku severní stěna Triglavu, třetí nejvyšší skalní stěna v Evropě. Lezecké cesty jsou výborně jištěné.
Poznámka: Češi objevili slovinské Alpy již v 19. století. V roce 1899 postavili pod horou Grintovec (2558 m n.m.) chatu Češka koča (1580 m n.m.) a brzy poté na úbočí Mangartu (dnes v Itálii) chatu Korytnicka koča (1350 m n.m.). Český odbor „Slovinského planinského drušstva„ měl 100 členů a vydával „Alpský věstník“. Vůdčí osobností byl MUDr. Chodounský.
Hydrospeed. Sjíždění peřejí vleže na břiše na malém plováku s rukojeťmi; nezbytný je neoprén a neoprénové boty nebo ploutve, případně přilba a plovací vesta. Jedná se o kratší vzdálenosti (3 - 5 km) a snadnou obtížnost (2 - 4), což splňuje např. řeka Sáva v oblasti Bohinj. Výbavu i instruktora zajišťují místní agentury za cenu asi 30 € za osobu.
Jízda na koních. Nejznámějším jezdeckým centrem je Lipice, kde se chovají „lipicáni„; nicméně míst, kde se lze projet na koni, je nespočet. Nabízí se i vyjížďky na islandských koních, kteří jsou menší, vysloveně hodní a „vydrží všechno“.
Lanové dráhy („Adrenalinový park"). Módní outdoorový program, kdy si odvahu, fyzickou zdatnost, psychickou odolnost a schopnost improvizace lze vyzkoušet na zajištěné lanové dráze různých parametrů (výška zavěšených lan, celková délka, počet a náročnost překážek).
Lov a rybolov. Na území Slovinska se vyskytuje 127 druhů zvěře: mj. kozorozi, mufloni, jeleni, medvědi, divočáci, vlci a rysi, hojní jsou jeleni, srnčí, lišky, jezevci, zajíci, bažanti a křepelky. V řekách (zejména Sávě, Pišnici a Bistrici) jsou běžní pstruzi; jediný povolený způsob rybolovu je však muškaření a platí přísný zákaz lovu na háček s protihrotem.
Kajaky a kanoe. Půjčují se prakticky všude, kde je voda. Oblíbené cíle jsou řeky Sáva a Soča a Bohinjské jezero. Základy se naučíte v rámci instruktáže při zapůjčení plavidla. Doporučuje se plovací vesta.
Tandemové seskoky. Aktivita, kdy se svěříte do rukou instruktora na padáku. Místa seskoku jsou nejčastěji Bled, Vogel, Vogar a Stugor.
Potápění. Pro jakékoliv potápění v moři, jezerech i řekách je třeba příslušné povolení od policie. Potápění se doporučuje výhradně s místním instruktorem.
Rafting. Provozuje se zejména na řekách Sáva a Soča: v letní sezóně od dubna do října každý den. V nabídce jsou jak klasické gumové čluny pro několik osob, tak jednomístné plováky („osobní rafty"). Pořádající společnost by měla zajistit, aby plavba byla zvládnutelná i pro začátečníky. V ceně by mělo být i vybavení, tj. plovací vesty a přilby, případně neoprén, a plavbě by měla předcházet podrobná instruktáž.
Speleologie. Kromě veřejnosti zpřístupněných jeskyní (s elektrickým osvětlením a místním průvodcem) se ve Slovinsku nabízí za doprovodu speleologa nahlédnutí do dosud „panenského" podzemí. Příkladem je oblast pohoří Visoki Kanin a jeskyně Govic, kde jsou zájemci spuštěni na laně až k podzemnímu jezírku. Doporučuje se obnošené oblečení a pevné boty, ve výbavě by neměly chybět přilba a čelová lampa. Jeskyně Čehi (1533 m hloubky) v Julských Alpách je sedmou nejhlubší jeskyní světa.
Tenis. Tenisové kurty jsou prakticky všude, na konkrétní podmínky a ceny se informujte v místě ubytování.
Vysokohorská turistika s horským vůdcem. Na rozdíl od výborně značených stezek, po nichž můžete putovat i sami, najatý horský vůdce provede zájemce místy, kam cesty nevedou. Jeho výhodou je dokonalá znalost místního terénu a návštěvník má šanci užít si neporušenou přírodu, případně fotografovat plachá zvířata. Pozor na firnoviska, výškové převýšení a dostatek vody. Zvláštní kapitolou jsou zajištěné cesty (ferraty), kde lana, stupy a další technické prvky umožňují postup jinak neschůdnými místy. Předpokládá se předchozí zkušenost a zdravý pud sebezáchovy. I pro jejich zdolání lze najmout průvodce, který obvykle zajistí i nezbytné vybavení (horolezecké úvazky, karabiny apod.).
Z diváckých sportů jsou „události roku" světové poháry ve slalomu a obřím slalomu, pro ženy v Mariboru a pro muže v Kranjské Goře. V Planici se odehrávají skoky a lety na lyžích.
Z kulturních akcí jsou významné Mezinárodní letní festival v Ljubljani, Bledu a Ptuji v červenci a srpnu a obdobný festival v Mariboru. Další hudební festivaly se odehrávají od června do září v Rogašké Slatině. Vyhledávané jsou rovněž Jazzový festival v Lublani a „Alpinské večery" v Bledu.
Zastupitelské úřady
Velvyslanectví Slovinské republiky v Česku
Pod Hradbami 659/15, 160 41 Praha 6
tel.: 233 081 211
fax: 224 314 106
e-mail: vpr@gov.si
http://praga.veleposlanistvo.si/
úřední hodiny: po - čt 8.30 - 16.30, pá 08.30 - 15.00
konzulární oddělení tel.: 233 081 214
úřední hodiny po, st, pá 09.00 - 12.00
Velvyslanectví České republiky ve Slovinsku
Veleposlaništvo Češke republike
Riharjeva 1, 1000 Ljubljana, Republika Slovenija
tel: +386-1-420-2450, KO +386-1-420-2453, +386-1-420-2464
konzulární pohotovost z ČR +386-1-041-679-101, ze Slovinska 041-679-101
fax: +386-1-283-9259
e-mail: ljubljana@embassy.mzv.cz
web: http://www.mzv.cz/ljubljana/
provozní hodiny po - pá 07.45 - 16.15
úřední hodiny pro veřejnost po, st, pá 09.00 - 12.00
Zdravotní péče, očkování, hygiena
Zdravotní péče je na dobré úrovni a nezbytná první pomoc je na základě bilaterální dohody poskytována zdarma. Je třeba předložit evropský průkaz zdravotního pojištění, cestovní pas či občanský průkaz a vyplnit příslušný formulář (E 111). Zásadně je třeba se obrátit na smluvní zařízení, případně smluvního lékaře vaší pojišťovny.
Ani u smluvního zařízení však není ve Slovinsku ze základního pojištění poskytována celá zdravotní péče zdarma. S výjimkou výše uvedené první pomoci se platí spoluúčast: lékařské ošetření 5 - 25 %, stomatologické ošetření 15 - 75 %, za „hrazené" léky 25 %, za ostatní léky až 100 %, hospitalizace 15 % u nemoci a 25 % při zranění, a doprava do lékařského zařízení až 70 % (pokud nebyla urgentní).
Pokud budete ošetřeni, je nezbytné nechat si vystavit lékařskou zprávu s diagnózou a uschovat veškeré originály účtů, receptů a dalších dokladů (např. rtg snímků) pro pozdější jednání s pojišťovnami. Následná refundace je možná jen v případě, že k ošetření dojde ve smluvním zdravotnickém zařízení mezinárodní pojišťovny. Rozhodně doporučujeme svěřit se v případě potřeby výhradně nemocnici, která je smluvním partnerem České pojišťovny, jejíž pojištění je součástí zájezdu u CK Čedok. Jeho rozsah a podmínky se dozvíte při koupi zájezdu.
Pro každou cestu do Slovinska se doporučuje uzavřít odpovídající zdravotní připojištění, zejména pro rizikové sporty jako je lyžování, horolezectví, jízda na koni, potápění, paragliding, rafting, ballooning apod. Zejména na horách sledujte předpověď počasí a v zimě vyhlášení lavinového nebezpečí. Kromě zimního období můžete narazit i na medvědy.
Lékárny
Léky koupíte v lékárně (Pharmacy) nebo v drogerii (Chemist´s). Lékárny jsou v každém větším městě a bývají otevřeny od pondělí do pátku od 07.00 do 19.00/20.00. Informace o otevírací době a přehled o pohotovostní službě (dežurna lekarna, 24 hodin) jsou uvedeny ve výloze každé lékárny. Veškeré (i předepsané) léky se platí v hotovosti, proto si nezapomeňte vzít z domova v dostatečném množství léky, které pravidelně užíváte, nejlépe v originálním balení.
Příruční lékárnička by měla obsahovat léky proti horečce (Anopyrin, Paralen, Acylpyrin), analgetika (Brufen, Korylan), léky na zastavení průjmu (Ercefuryl, Imodium, Reasec, Carbosorb), na střevní dezinfekci (Endiaron, Endiform, Mexaform), případně antibiotika předepsaná lékařem, antihistaminika na zklidnění při poštípání (Dithiaden, Fenistil), oční kapky (Ophtalmoseptonex), mast proti kožním mykózám (Canesten), mast na hnisající rány (Framykoin), mast na otoky (Ketazon, Yellon), obyčejné i pružné obinadlo, několik náplastí s polštářkem i bez, vodě odolnou náplast, Panthenol na spáleniny, malý dezinfekční sprej (Septonex, Jodisol), nerozbitný teploměr, nůžtičky, jehlu, pinzetu, jelení lůj a šátek.
Očkování není povinné, ale doporučuje se mít očkování proti tetanu a klíšťové encefalitidě. Po každé túře i vycházce se prohlédněte, zda nemáte přisáté klíště; opatrně ho odstraňte a ránu vydezinfikujte, klíště může přenášet encefalitidu a Lymskou boreliózu. Jsou zde též ohniska vztekliny.
Voda z vodovodu je pitná. Zejména na horách pijte, i když nemáte pocit žízně.
Zvyklosti a obyčeje
Obyvatelé Slovinska jsou přátelští a pohostinní, ale hrdí. Cení si vzdělání: akademické tituly jsou běžně používány, jsou považovány za projev osobního úspěchu. Jsou poctiví, pracovití a dochvilní; proto se na pozvání sluší přijít přesně. Milují přírodu a zejména v horách je určitě potkáte jako turisty.
Slovinci oddělují práci a osobní život. Při mimopracovních příležitostech se proto nehodí hovořit o práci. Při prvním setkání jsou Slovinci spíše formální. Jsou zdvořilí a respektují druhého. Kritizovat druhého nebo si na něj stěžovat považují za neslušnost. Jsou spíše rovnostářští a tolerantní.
Nejoblíbenějším svátkem jsou velikonoce („vesele velikonočne praznike“). K typickým velikonočním jídlům patří chleba se šunkou a křenem, oříšková „potica“ a samozřejmě vajíčka, oblastně nazývaná pirhi, pisanice, rumenice nebo remenke.
Dodržovaný zvyk je zdobení vyfouknutých vajíček („vejdunků“) voskem, nanášeným očkem jehly. Vajíčko se poté ponoří do červené barvy, symbolizující Kristovu krev, po obarvení se vosk seškrábe a místa, která byla navoskovaná, zůstávají bílá. Dívky dávají chlapcům obarvená vajíčka jako symbol lásky. Na venkově se často vajíčka umísťují kolem stavení, „pro štěstí“.
Autor: Čedok
