Tokio – Japonsko umí nadchnout návštěvníky svou poetikou, malebností i historií plnou bojů a intrik. Vyrazit do této země můžete za památkami, nejmodernějšími technologiemi i na pláž. Málokdo ale ví, že si v Japonsku přijdou na své i milovníci lyžování, i když se říká, že je v zemi vycházejícího slunce sníh prý tak zvláštně vlhký.
Do Japonska za památkami, pěší turistikou, koupáním i lyžováním
Za pestrostí klimatických podmínek Japonska stojí především protáhlý tvar souostroví. Podnebí ale také výrazně ovlivňují hory, které pokrývají velkou část země. Nejvyšší horou Japonska je Fudži ležící západně od Tokia, kterému tvoří její zasněžený vrchol malebnou kulisu. Fudži je dodnes považována za aktivní sopku, avšak pravděpodobnost erupce je velmi malá. Zatím poslední známá erupce se datuje do roku 1707.
Horu Fudži každoročně navštíví na 200 tisíc lidí. Na vrchol se vydávají jednou ze šestice upravených cest. Nejvhodnějším obdobím, kdy se na cestu k vrcholu vydat, je červenec a srpen. V této době jsou totiž otevřeny turistické chaty a další zařízení.
Libo-li přívaly sněhu? I ty umí Japonsko nabídnout
V Japonsku si ale zdaleka nepřijdou na své jen milovníci vysokohorské turistiky. Blízká rozsáhlá pevnina Asie je v zimě zdrojem studeného vzduchu a právě ten se nad Japonskem často potkává se vzduchem podstatně teplejším z Tichého oceánu. Výsledkem jsou kvanta sněhu, která padají hlavně na té části ostrovů, která přiléhá k Asii. Není divu, že tamní horská střediska nabízejí výborné podmínky prakticky pro všechny druhy zimních sportů, ke kterým je potřeba sníh. Sněhu je někdy víc než dost, výjimkou nejsou ani kalamity - ostatně letošní zima toho byla důkazem. Sněžit sice může i na straně přivrácené k Pacifiku, tam ale sníh brzy roztaje.
Japonsko má na 600 lyžařských areálů. Nejznámějším resortem je Hakuba. V porovnání s dalšími japonskými středisky nabízí velmi příkré svahy. A pochlubit se může i obrovským olympijským stadionem určeným pro skoky na lyžích. Na druhou stranu ale resort skýtá i magickou atmosféru malých horských vesniček.
Milovníci teplého moře si přijdou na své na Okinawě
Tak jako jsou rozmanité přírodní podmínky Japonska, tak jsou rozmanité i jeho teplotní poměry. Hokaidó, je nejchladnější část země. Zimu jsou studené, často mrzne. Výjimečně můžou teploty klesnout dokonce pod minus 35 stupňů. Léta ale umí být i tady příjemná, a co teprve když vyrazíte ještě dál na jih?
Čím dál na jih v Japonsku vyrazíte, tím vyšší teploty Vás budou provázet. V Tokiu už teploty odpovídají jižní Evropě. V zimě šplhají k desítce, v noci občas slabě mrzne. V létě pak nejsou výjimkou třicítky přes den a tropické noci k tomu. Léta jsou hlavně na jihovýchodě Japonska, na straně obrácené k Pacifiku, nejen dost teplá, ale i docela vlhká. Vysoká relativní vlhkost - která často dosahuje až 75 procent - se pak postará o nepříjemný pocit dusna.
Samotný jih Japonska, souostroví Rjúkjú, jehož součástí jsou i známé ostrovy Okinawa, je nejteplejší oblastí země. Díky své poloze na přibližně 27. rovnoběžce se těší velmi teplému subtropickému podnebí. V zimě se teploty drží v blízkosti dvacítky, léta jsou opravdu tropická. Právě Okinawa může být zajímavou destinací i pro milovníky teplé vody. Moře kolem ostrovů se ani na sklonku zimy neochladí pod dvacítku, v létě se jeho vody ohřejí až k 28 nebo 29 stupňů. Ve vodě se tam přitom můžete nejen koupat, ale i obdivovat pestrý podmořský svět.
Kdy je nejlepší do Japonska vyrazit?
Pokud hodláte do Japonska vyrazit na poznávací zájezd, vsaďte na jarní měsíce – hlavně duben a květen - nebo pak na podzim – konec září a říjen. Teploty jsou tou dobou příjemné, a rozhodně máte i slušnou šanci, že vám dovolená celá neproprší.
Nejvíc naopak prší obvykle na konci června a začátkem července. Jedná se o takzvané deště bajú, související se stacionární frontou, která tou dobou leží nad Japonskem s výjimkou Hokaida. Další zvýšení srážek v září souvisí s tajfuny a tropickými bouřemi.
Na cestách (zdroj: ČT24)