Stále víc měst si pořizuje pevné radary k měření rychlosti. Někde si od toho slibují zklidnění dopravy nebo větší bezpečnost, jinde přínos do obecní pokladny. Podle odborníků se z toho stává trend. Zatímco v roce 2018 pracovníci Českého metrologického institutu (ČMI) evidovali bezmála sto dvacet úsekových a statických radarů, loni jich na českých silnicích bylo skoro dvě stě padesát a jejich počty dál rostou.
Rychlostní radary se stávají ve městech trendem. Radnice si od nich slibují větší bezpečnost i peníze
Hradec Králové si pořídil několik radarů loni v květnu. Do konce roku město evidovalo přes dvacet tisíc přestupků, na pokutách vybralo dvanáct milionů korun. Šestkrát menší Říčany vyberou ročně šestnáct milionů korun. S měřením rychlosti tam začali v roce 2014, teď už mají sedm měřených úseků a v okolních obcích jich je dalších patnáct.
„Jediným účinným opatřením, které opravdu zajistí zpomalení, je úsekové měření,“ zdůraznil starosta Říčan David Michalička (Klidné město) a podle dopravních expertů se v Česku z radarů stává trend. „Po instalaci zařízení a jeho splacení vybrané sankce znamenají pro příslušné orgány zisk,“ vysvětlil dopravní expert z pardubické univerzity Ivo Drahotský.
Radary jsou totiž pro obce stále dostupnější a pokuty za přestupky rostou. Pardubice uvažují o výměně zastaralého systému. „Stávající informační radary už jsou staré patnáct let a postupně nám odcházejí,“ řekl správce informačních systémů Městské policie Pardubice Petr Kvaš.
Jediný radar by měl obsluhovat hned několik měřených úseků, byl by instalovaný vždy v jednom z nich, na omezenou dobu. „Radar by tak koloval na území města napříč obvody,“ vysvětlil náměstek primátora Pardubic Jan Hrabal (ANO). Počet radarů se tak bude zřejmě dál zvyšovat. Třetinu všech přestupků na českých silnicích tvoří právě překročení předepsané rychlosti.