Nejvyšší soud odmítl dovolání potomků podnikatele Jana Antonína Bati. Pětice dědiců jej podala proti rozsudku pražského městského soudu z roku 2015, který jim zamítl 56milionové odškodné za zestátněný majetek. České televizi to potvrdila mluvčí obvodního soudu pro Prahu 2 Marcela Pröllerová.
Potomci se domáhali více než 56 milionů korun za funkcionalistickou vilu a pozemek ve Zlíně. Baťa ji nechal pro sebe a svou rodinu postavit na konci 20. let minulého století. Odškodné dědicům nepřiznal Obvodní soud pro Prahu 2.
Definitivně pak odškodné Baťovým dědicům zamítl pražský městský soud v odvolacím řízení v roce 2015. Soudkyně tehdy rozhodnutí odůvodnila tím, že na dědice nepřešel nárok na náhradu škody. Baťovi potomci podali proti pravomocnému rozhodnutí dovolání letos v únoru.
Žalobu podala v roce 2010 pětice Baťových příbuzných žijících v Jižní Americe. Spor se táhl dlouhou dobu. Soud nejprve musel ověřovat, jestli jsou žalobci skutečně spřízněni s Janem Antonínem Baťou, a zda tedy mají právo být žalující stranou. Žaloba se týkala vily a pozemku, které stát obuvníkovi vzal v roce 1947 kvůli jeho údajné spolupráci s nacisty. Justice o 60 let později jméno podnikatele očistila, když tento verdikt zrušila.
Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. Za jeho vedení továrna i město Zlín vzkvétaly.
V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Nyní tam žije osm desítek členů jeho rodiny. Národní soud v Československu označil po druhé světové válce Jana Antonína Baťu v jeho nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta. Majetek firmy znárodnil. Očištění se Baťa dočkal až v roce 2007.
