Odškodné 56 milionů zamítl dědicům Bati další soud, rodina ale boj nevzdává

Pět dědiců podnikatele Jana Antonína Bati definitivně nedostane odškodné přes 56 milionů korun. Rodina částku požadovala za pozemek v centru Zlína a funkcionalistickou vilu, kterou Baťa nechal pro sebe a pro svou rodinu postavit na konci 20. let. Odvolací Městský soud v Praze ale nároky rodiny zamítl. Verdikt je sice pravomocný, rodina chce ale podat dovolání k Nejvyššímu soudu a nevyloučila ani soud ústavní.

Nečekali jsme, že soud rozhodne v náš prospěch. Ale můj dědeček věřil v českou justici, má matka taky a stejně tak i my. Možná nevyhrajeme dnes, ale do budoucna určitě zvítězíme.
John Nash
vnuk Jana Antonína Bati

Pět příbuzných z Jižní Ameriky se domáhalo kompenzace za majetek, o který rodina přišla v roce 1947 kvůli údajné spolupráci s nacisty. Soud totiž o šedesát let později jméno Jana Antonína Bati očistil. Potomkům tak podle žaloby nespravedlivým rozhodnutím vznikla značná škoda.

Obvodní soud pro Prahu 2 a nyní i Městský soud v Praze ale jejich nároky zamítly. V české legislativě podle nich neexistují žádné zákony, podle kterých by dědicové Bati měli nárok na jakékoliv finanční odškodnění. Soudkyně pouze uznala, že by existoval jistý nárok podle Listiny základních práv a svobod, nicméně takové odškodnění by mohl nárokovat jen Baťa osobně, nikoliv jeho dědicové. Podle obvodního soudu se navíc restituční zákony nevztahují na případy před rokem 1948.

Baťův vnuk věří, že rozhodnutí ještě změní

Baťův vnuk John Nash byl po verdiktu soudu zklamaný. Věří ale, že rozhodnutí ještě změní. Chce proto podat dovolání k Nejvyššímu soudu a v procesu pokračovat dál. V české Ústavě podle svých slov vidí jisté záruky, díky kterým by jeho nároky měly být uznány.

Podle advokáta rodiny Roberta Cholenského případ nesouvisí s restitučními zákony a soud nebral v úvahu dřívější rozhodnutí Ústavního soudu, podle kterého náleží všem poškozeným rozhodnutím orgánu veřejné moci náhrada škody. „Pokud se nás nezastane Nejvyšší soud, tak věřím, že Ústavní soud dostojí svojí judikatuře, kterou publikuje ve sbírce,“ dodal Cholenský.

obrázek
Zdroj: ČT24

Rehabilitace a následného odškodnění za zabavený majetek se rodina J. A. Bati domáhala i na Slovensku. V září 2013 se obrátila na tamní ministerstvo financí, rozhodnutí o výši náhrady přitom ponechala na slovenských úřadech. Loni v dubnu ovšem ministerští úředníci řízení zastavili.

Údajný kolaborant podporoval exil

Jan Antonín Baťa (1898 až 1965) byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati, který v roce 1932 zahynul při letecké nehodě. Jan zaujal v podniku jeho místo. Továrna i město Zlín za jeho vedení vzkvétaly. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde v roce 1965 také zemřel. Nyní v Brazílii žije osm desítek členů jeho rodiny.

Jan Antonín Baťa (1938)
Zdroj: ČT24

Národní soud v Československu označil po druhé světové válce Jana Antonína Baťu v nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta. Za vinu mu byl dáván mimo jiné i fakt, že jeho závody na okupovaném území vyráběly pro Němce. Majetek firmy stát na základě verdiktu znárodnil.

Očištění se Baťovu jménu dostalo v roce 2007. Z archivů mimo jiné vyplynulo, že Baťovy podniky financovaly československou vládu v Londýně a posílaly příspěvky v řádech desetitisíců liber či dolarů na protinacistické aktivity.

Události ČT: Potomci J. A. Bati se odškodnění nedočkali (zdroj: ČT24)