Týnec nad Labem – Pozůstatky keltské osady z prvního nebo druhého stolení před naším letopočtem a velkou řadu nálezů objevili archeologové v odvodňovací laguně pod hradem v Týnci nad Labem. Skrývala mince, železné nástroje a zbytky středověkých domů. Dnešní Týnec nad Labem zřejmě už tehdy fungoval jako přístav. Podle archeologů nálezy dokazují, že Labe bylo v době Keltů významnou vodní cestou, která spojovala východ se západem.
Vedoucí archeologického průzkumu Zdeněk Beneš oceňuje výjimečné nálezy dvou keltských mincí. Jde o stříbrný obolus, což je nejběžnější keltská mince – na jedné straně má koníčka a na druhé straně obličej. Dále je to zlatá osmina statéru. „Obě to jsou keltské ražby kmene Bójů,“ vysvětlil Zdeněk Beneš. Podle něj jde o jeden z největších souborů keltských mincí z jedné lokality v České republice. Takový nález dokládá, že Keltové používali mince jako platidlo.„Nemáme tady sice doklady, že by na tomto místě mince razili, ale víme, že je poměrně masivně používali,“ uvedl Zdeněk Beneš.
Bronzová aplika
Archeologové řadí mezi nejvzácnější nálezy z Týnce nad Labem bronzovou apliku, což je ozdobná součást dřevěné nádoby. Představuje nejspíš kance, aplika byla z druhé strany přidělaná k nějaké pevné podložce. „A nejspíš je to výlevka, protože prostor uvnitř je dutý a nějaká tekutina asi vytékala tlamou zvířete,“ uvedl Zdeněk Beneš. Podle něj jde o unikátní doklad keltského umění, žádný podobný nález archeologové v Čechách nezaznamenali. „Je to neuvěřitelně detailní a i poměrně estetické,“ dodal Zdeněk Beneš.
Dalším zajímavým nálezem je bronzový prsten se skleněnou vložkou s vyobrazením gryfa – ten byl vyroben na území současné Itálie. Podle Zdeňka Beneše jde o výrobek republikánských dílen, tedy z doby před Caesarem. „Takových prstenů je v republice třeba pět šest a tohle je první, který je na řekněme “obyčejnějším„ sídlišti,“ doplnil Zdeněk Beneš.
Kovových nálezů evidují archeologové v Týnci nad Labem několik stovek. Mezi nejzajímavější patří nástroje z doby laténské, to znamená z doby keltské – jde o železný sekáč přímo z polozemnice, zahloubené chaty. Mezi nástroje patří i keltská železná sekera. Dále archeologové objevili různé drobné šperky, přívěšky, závěsky, římská zrcátka, zlomky, skleněné perly, zlomek náramku.
Místo o rozloze jednoho hektaru prozkoumávalo dvacet archeologů zhruba měsíc. Našli tady tisíce artefaktů.
Zdeněk Beneš uvedl, že archeologové na místě nález očekávali. Překvapilo je ale, že nálezů je tolik. Jen domů byly na místě určitě desítky. „Takže je jen otázkou, co se nachází na samotném hradišti, když podhradí je takhle bohaté,“ doplnil Zdeněk Beneš.
Labe jako komunikační trasa
Labe bylo v době Keltů významnou komunikační trasou a spojovalo široké oblasti – Moravu, východní Čechy se středními, dále po toku řeky směrem na západ a na sever. Podle Zdeňka Beneše leží Týnec nad Labem na východo-západní komunikační trase. A současně je toto město známo i jako komunikační trasa z jihu na sever. „Býval tady kdysi brod a vztah s Moravou, až třeba se středním Podunajím, s alpskou oblastí, je v těch nálezech poměrně dobře vidět,“ konstatoval Zdeněk Beneš.
Písečné podloží
Práci archeologům komplikovalo písečné podloží. Často ho museli vlhčit, aby se jim stěny nebortily. Kamil Burský, hlavní technik výzkumu vysvětlil, že složitější byla práce proto, že se písky sypou. „Na druhou stranu to ale bylo jednodušší v tom, že výplně jdou vybírat snadno, rychleji,“ dodal Kamil Burský.
Žádné nálezy na místě nezůstanou. Poputují do muzea v Kolíně. Všechny artefakty musí archeologové zaevidovat a zakonzervovat. V muzeu by se mohly objevit nejdřív za dva roky. Stavbaři přemění týnecké podhradí na park, kde si lidé budou moci odpočinout.
