Zemřela Hana Brejchová známá z Formanova filmu Lásky jedné plavovlásky

2 minuty
Zemřela herečka Hana Brejchová
Zdroj: ČT24

Zemřela herečka Hana Brejchová. Bylo jí 77 let. Informaci deníku Blesk potvrdila její neteř Tereza Brodská. Herečka, jejíž sestrou je Jana Brejchová, se proslavila hlavně filmem Lásky jedné plavovlásky. Její nejznámější roli připomene Česká televize 22. dubna od 21:35 na ČT2.

Na filmovém plátně o sobě Hana Brejchová dala vědět v jednom z vrcholných titulů československé nové vlny – Lásky jedné plavovlásky. Hořkou komedii o osamělé dívce, která hledá pravou lásku, natočil režisér Miloš Forman v roce 1965.

Nabídku ztvárnit hlavní postavu filmu, blondýnku Andulu, dostala Hana od režiséra ještě jako osmnáctiletá studentka gymnázia. Nejednalo se tak docela o náhodu, protože Forman byl jednu dobu životním partnerem Haniny sestry.

Hrála samu sebe

Na rozdíl od Jany Brejchové, v té době již slavné herečky, neměla Hana před natáčením Lásek žádnou hereckou zkušenost. Mnozí tvůrci československé nové vlny ale tehdy pracovali s neherci. „Hrála víceméně samu sebe. Naivní blondýnku, kterou jeden frajírek svede a ona si myslí, že je to láska napořád,“ podotkla k výkonu Hany Brejchové filmová historička Eva Urbanová.

Forman při psaní scénáře použil i některé postřehy z Hanina života. „Miloš začal psát scénář k Láskám. A potřeboval látku, potřeboval realitu. A já jsem se svěřovala se svými rodinnými problémy, s láskami,“ popisovala Hana Brejchová.

Lásky jedné plavovlásky si po svém uvedení vysloužily popularitu nejenom v Československu, ale i v zahraničí. K proslulosti přispěla na tehdejší dobu značně odvážná „nahá scéna“ s Hanou Brejchovou a Vladimírem Pucholtem. Snímek získal mimo jiné cenu na filmovém festivalu v Benátkách a nominaci na Oscara.

4 minuty
Filmová historička Eva Urbanová o Haně Brejchové
Zdroj: ČT24

Další velká role už nepřišla

Úspěch filmu přinesl slávu i jeho protagonistům. Pro Hanu Brejchovou role v tomto filmu ale zůstala tou nejslavnější, následovaly víceméně už jen malé až epizodní role. „Myslím, že se jí zdálo, že by chtěla být jako její sestra, protože ta se tou dobou už stala velkou hvězdou a hlavně velice schopnou herečkou, ale Haně nebylo tolik dáno, byla použitelná jen do některých typů,“ srovnává Urbanová.

Po úspěchu Formanova filmu dostala Hana Brejchová nabídku natáčet v Jugoslávii. Pro svůj snímek Grajski biki si ji vybral slovinský režisér Jože Pogačnik. Tři roky po Láskách ji další tvůrce nové vlny Jaroslav Papoušek obsadil opět do hlavní role. Ve snímku Nejkrásnější věk hrála mladou maminku, která si přivydělává jako modelka v sochařském ateliéru.

Na konci šedesátých let přišla nabídka od francouzského režiséra Yvese Ciampiho, s nímž Hana Brejchová točila koprodukční snímek Těch několik dnů..., který se dotýká okupace Československa v srpnu 1968. Ciampi Brejchové nabídl možnost zahrát si ve filmu s Alainem Delonem. Než však došlo k realizaci, herečka otěhotněla a namísto filmu se rozhodla věnovat rodině.

27 minut
13. komnata Hany Brejchové
Zdroj: ČT

V první polovině sedmdesátých let tak v její filmografii zeje mezera. Až v roce 1977 si opět zahrála, a to v komediích Já to tedy beru, šéfe...! či Adéla ještě nevečeřela. Objevila se také v seriálech Zlá krev, Cirkus Humberto a Přítelkyně z domu smutku, nicméně na úspěch z počátku kariéry se jí navázat nepodařilo.

Velký herecký comeback se zřejmě nekonal i kvůli emigraci Miloše Formana. Ač filmař, který se mezitím prosadil v zámoří, Hanu Brejchovou znovu obsadil, když na začátku osmdesátých let natáčel v Československu Amadea – osmi Oscary oceněné životopisné drama o Mozartovi.

Po revoluci podnikatelkou

Další směřování Hany Brejchové ovlivnily problémy v osobním životě, v jednu dobu, aby rodině zajistila pravidelný příjem, začala pracovat jako uklízečka v samoobsluze. Její filmografie končí v polovině devadesátých let nepříliš úspěšnou komedií Divoké pivo.

Po listopadu 1989 se Hana Brejchová rozhodla podnikat, nejprve spolu se svým manželem provozovala hotel v Doksech, později vedla obchod se spodním prádlem. Poté se stáhla do ústraní, v roce 2009 podle médií málem uhořela při požáru svého bytu. Poslední léta žila v domově s pečovatelskou službou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
před 22 hhodinami

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
včera v 18:24

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
včera v 10:10

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025
Načítání...