Národní galerii dočasně povede Anne-Marie Nedoma. Má tápající instituci připravit pro nového ředitele

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) oficiálně potvrdil středeční informaci, že se vedení Národní galerie Praha ujme ekonomka Anne-Marie Nedoma. Ministr ji jmenoval do funkce dočasné ředitelky, jejím úkolem je podle jeho slov analyzovat situaci v NG a připravit instituci na příchod nového šéfa, jenž vzejde z výběrového řízení. Zaorálek zároveň zřídil jako nový poradní orgán ministerstva garační radu. Pomoci má nejen při výběru ředitele přední galerijní instituce, ale i v upřesnění otázek o její koncepci a směřování. Národní galerie totiž podle Zaorálka tápe.

V čele galerie v současnosti stojí ekonom Ivan Morávek, kterého pověřil vedením  Zaorálkův ministerský předchůdce Antonín Staněk letos v dubnu, po odvolání předchozího ředitele NG Jiřího Fajta. Tento krok, jejž ministr zdůvodnil Fajtovými závažnými hospodářskými pochybeními, vedl k protestům a po dlouhých průtazích nakonec stál Staňka křeslo ve vládě.

„Zrušil jsem pověření Ivana Morávka řídit Národní galerii a jmenoval bych paní Anne-Marie Nedoma dočasnou ředitelkou Národní galerie, abychom provedli analýzu, jak vypadá situace v NG, určitý technicko-organizačně-finanční audit, a připravili galerii pro příchod nového ředitele,“ potvrdil Zaorálek ve čtvrtek den starou změnu.

Pro personální obměnu se prý rozhodl, protože si prý přál přesný „tok informací mezi galerií, ministerstvem a (nově zřízenou) garanční radou“. „Zřejmě jsem neměl dojem, že by to ve staré konstelaci tak fungovalo,“ přiznal ministr. Anne-Marii Nedoma oslovil také proto, že hledal zejména manažera schopného posoudit organizační a finančí záležitosti. Do výstavního plánu by výměna ve vedení zasáhnout neměla.

Moje poslání bude krátkodobé a zůstane trošku skryto, protože bude orientováno především na přípravu fungující instituce z hlediska správního, administrativního i finančního, a to není nic, co by bylo mediálně zajímavé. Zkrátka mým posláním je připravit pro nového ředitele instituci, která bude podporou jeho působení a jeho dlouhodobějších vizí.
Anne Marie-Nedoma

Působení Anne-Marie Nedoma v čele NG je dočasné, na uspořádání chodu galerie, jak si přeje ministr, by ale měla mít dostatek času. Jak Zaorálek připomněl, výběrové řízení vyhlášené jeho předchůdcem Staňkem zrušil a vyhlášení nového bude chvíli trvat.

Ekonomka a personalistka Anne-Marie Nedoma (59) vystudovala pražskou Vysokou školu ekonomickou, pracovala jako manažerka v institucích jako Gallup Organization, Nestlé, Reader's Digest nebo jako poradce pro GDPR na ministerstvu zahraničí. V letech 2014 až 2018 mimo jiné vedla Karmelitánské nakladatelství.

Nedoma měla ke kultuře blízko i jako členka skupiny, kterou v roce 2001 sestavil tehdejší ministr kultury Jiří Besser a která se zabývala budoucností Státní opery Praha a Národního divadla. Opera se nakonec stala součástí ND. V minulosti zasedala i ve správní radě Institutu restaurování a konzervačních technik v Litomyšli (předchůdce dnešní fakulty restaurování pardubické univerzity).

Manželem Anne-Marie Nedoma je ředitel pražské Galerie Rudolfinum Petr Nedoma.

Co by NG měla být a jaký má být její ředitel? Pomůže garanční rada

Pomoc v nastavení parametrů pro hledání nového ředitele NG má také garanční rada. Fungovat bude coby poradní orgán ministerstva kultury, který je zřizovatelem Národní galerie jako své příspěvkové organizace.

V garanční radě zasednou galerijní odborníci z celé České republiky, jejím předsedou byl jmenován architekt Josef Pleskot. Prvním úkolem nového orgánu je podle Zaorálka „stanovit parametry pro výběrové řízení a také způsob, jak zřídit komisi, která by vybrala ředitele Národní galerie“.

Budu se snažit být jako předseda garanční rady dobrým stavitelem, aby se NG rekonstruovala, respektive postavila daleko pevněji, než dosud stojí v pozici české kulturní politiky. Jak ve vztahu dovnitř, tak ve vztahu ven.
Josef Pleskot
architekt

Ministr by si zároveň přál, aby rada fungovala dlouhodobě, a kromě aktuálního zadání řešila i obecněji koncepci NG. „Měla by odpovědět na otázku, co by vlastně Národní galerie přesně měla být. Dosavadní vývoj často umožňoval docela volné výklady. Ukazuje se, že i když existuje koncepce, přijatá v roce 2015, tak to vypadá, že prostor je docela volný nebo nejasný,“ obává se Zaorálek. Garanční rada by měla v gesci i periodické hodnocení činnosti NG podle vyměřených „kvalitativních a kvantitativních ukazatelů“.

Historie Národní galerie je historií tápání. Je nejvyšší čas, aby to skončilo. Garanční rada jako stabilnější orgán by měla bránit tomu, aby nepřišel ředitel, jak to bylo v minulosti, a udělal si z NG, co se mu zrovna líbilo, bez ohledu na nějaké statuty.
Lubomír Zaorálek

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 5 hhodinami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 8 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled