Podnikatelé s nízkými příjmy, kteří zároveň nejsou plátci DPH, by mohli během příštího roku začít evidovat tržby bez připojení k internetu. V tomto zvláštním režimu by však museli využívat papírové účtenky poskytnuté ministerstvem financí a čtvrtletně posílat Finanční správě údaje o tržbách. Vyplývá to z návrhu novely zákona o EET, kterou ve středu schválila vláda. Kabinet zároveň snížil DPH u některých služeb nebo stravování.
Norma tak navrhuje zavést vedle běžného a zjednodušeného režimu i zvláštní režim elektronické evidence tržeb (EET).
- Pro zvláštní režim EET, tedy používání papírových účtenek, bude třeba podle návrhu splnit několik podmínek. Poplatník nebude smět být plátcem DPH, mít nejvýše dva zaměstnance a výše příjmů z evidovaných tržeb, tedy hotovostních, nebude smět přesáhnout za posledních 12 kalendářních měsíců 200 tisíc korun.
„Navrhované řešení tak nepředstavuje osvobození od zákona o evidenci tržeb, ale alternativní formu evidence pro nejmenší živnostníky a podnikatele. Jeho výhodou je, že si tito podnikatelé sami rozhodnou, zda budou evidovat on-line nebo prostřednictvím tohoto rozšířeného off-line modelu,“ uvedla ministryně financí v demisi Alena Schillerová (nestr. za ANO).
Poslanecká sněmovna zároveň ve středu v závěrečném hlasování zamítla návrh sedmi desítek poslanců, aby se povinnost elektronické evidence tržeb vztahovala pouze na registrované plátce daně z přidané hodnoty (sem patří ti, jejichž obrat překročí jeden milion korun za 12 nebo méně měsíců po sobě). S návrhem nesouhlasila vláda. Podle vlády návrh příliš omezoval okruh povinných osob, které evidenci podléhají. Předkladatelé chtěli ulevit hlavně nejmenším podnikatelům, které podle nich EET nejvíce zatěžuje.
Kolika podnikatelů se může týkat zvláštní režim
V souvislosti se zvláštním režimem bude muset podle návrhu podnikatel od ministerstva financí získat blok účtenek, které bude mít povinnost vystavovat zákazníkům, a nebude moci použít jiné účtenky. Také bude muset čtvrtletně informovat Finanční správu o tržbách a mít v provozovně vystavené oznámení o využívání zvláštního režimu EET. Zároveň ale nebude muset žádat o autentizační údaje k EET.
Ministerstvo financí odhadlo, že stanovené podmínky pro off-line režim by se mohly vztahovat až na 340 tisíc subjektů. Zároveň však předpokládá, že počet podnikatelů, kteří se tak rozhodnou, bude výrazně menší.
Nižší DPH pro vybrané služby či stravování
Zároveň v novele zákona o dani z přidané hodnoty, která je součástí návrhů k EET, ministerstvo navrhuje přesunout některé služby z 15procentní do desetiprocentní sazby DPH.
Jde například o stravovací služby, úklidové práce, domácí pečovatelské služby, vodné a stočné nebo prodej řezaných květin. Tyto změny má současná vláda v programovém prohlášení.
„Stejně jako při startu první vlny EET chceme podpořit podnikatele prostřednictvím snížení jejich daňové zátěže. Bilance prvního roku s evidencí tržeb v pohostinství v kombinaci se snížením daně na stravovací služby nám ukázala, že i přes nižší DPH se výběr daní zvýšil,“ uvedla Schillerová.
U větších vodohospodářských společností je pravděpodobnější, že se při snížení DPH na vodné a stočné sníží cena vody, řekl ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) Oldřich Vlasák. Bude však záležet na tom, zda se obce nerozhodnou na základě výměru ministerstva financí po snížení daně pro větší investice do fondu obnovy.
Podle ředitele Veolie ČR Martina Bernarda se po snížení daně sníží vodné a stočné okamžitě.
Nižší daň pomůže, ale pivo nezlevní
Snížením DPH na pivo, které schválila vláda, nápoj nejspíš v restauracích nezlevní. Opatření by však mohlo pomoci ekonomice fungování menších hospod, zvláště menších restaurací na venkově bez nabídky teplého jídla, kterým v posledních letech rostly kvůli větší regulaci náklady na provoz, sdělila agentuře ČTK výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.
„Očekáváme, že tento krok pomůže zhruba polovině hospod v ČR, tedy asi 20 tisíc malých restauračních podniků, které neprodávají teplé jídlo a jejich příjem je z větší části závislý na prodeji piva. Zároveň však pomůže i těm, jež teplé jídlo prodávají a tržby z piva u nich tvoří zhruba 25 procent,“ uvedla Ferencová.
Čekání na 3. a 4. vlnu
Norma také ošetřuje náběh třetí a čtvrté vlny EET, jejichž start odložilo loňské rozhodnutí Ústavního soudu. Třetí a čtvrtá vlna EET by měla být spuštěna půl roku po platnosti zákona. „Přesný termín spuštění bude záviset na délce legislativního procesu,“ uvedla Schillerová.
Třetí vlna EET se měla od letošního března 2018 týkat stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Od června 2018 se do systému měli zapojit vybraní řemeslníci.
Návrat DIČ?
Ústavní soud loni 15. prosince zrušil plánovaný „náběh“ třetí a čtvrté etapy EET. S odloženou platností škrtl i několik dalších ustanovení zákona o evidenci tržeb, týkajících se například bezhotovostních plateb a rodných čísel na účtenkách. Povinnost evidovat tržby se tak kvůli rozhodnutí soudu od letošního 1. března nevztahuje na platby kartou. Rovněž nemusí být na účtence uvedeno daňové identifikační číslo (DIČ) podnikatele.
V novele ovšem ministerstvo navrhuje vrátit povinnost uvádět na účtence DIČ. Nebude se to ale týkat případů, kdy toto číslo obsahuje rodné číslo poplatníka. Dále MF přímo v novele vyjmenovává tržby vyloučené z evidence. Navrhuje tak ukotvit formou zákona výjimky z EET pro zrakově postižené podnikatele, tržby z předplacených telefonních karet, z obchodní letecké dopravy a tržby z hazardních her.
