Haag - Za nejstarší aerolinky, které dodnes létají pod původním názvem, je považována nizozemská Koninklijke Luchtvaart Maatschappij, tedy Královská letecká společnost, která je ale známější pod svou zkratkou KLM. Firmu, která má svůj domovský přístav na letišti Schiphol u Amsterdamu, oficiálně založili 7. října 1919. Nápad se tehdy zrodil v hlavě obchodníka a pilota Alberta Plesmana, na založení aerolinek se ale podílel i letecký konstruktér Anthony Fokker, jehož letouny se proslavily za války na německé straně. Kořeny pravidelné letecké dopravy ale sahají až před první světovou válku, už od roku 1910 totiž nabízela společnost DELAG dopravu Zeppelinovými vzducholoděmi.
Dalšímu rozvoji ale zabránila první světová válka, díky které navíc aeronautice začaly definitivně dominovat letouny těžší vzduchu. S koncem války se díky přebytku letců i strojů objevila řada pokusů o civilní leteckou dopravu. Z firem, které tehdy vznikaly, přežily první lety jen zlomek a ještě méně jich existuje dodnes.
Ani začátky KLM nebyly jednoduché. Například přes půl roku trvalo, než letecká firma, založená s dobrozdáním nizozemské královny Vilemíny, vůbec vypravila na linku první letadlo. Byl to navíc stroj pronajatý i s pilotem od britské společnosti Aircraft Transport and Travel, který z Londýna na Schiphol přepravil dva anglické novináře a zásilku novin. Do konce roku 1920 nebyla bilance KLM nijak oslnivá - firma přepravila jen 440 cestujících a 22 tun nákladu, navíc na příležitostných letech. Pravidelné linky se v nabídce objevily až v roce 1921.
Vývoj šel ale rychle kupředu a v polovině 20. let KLM nabízela pravidelné letecké spojení Amsterdamu se sedmi městy západní a severní Evropy (mj. s Londýnem, Bruselem a Paříží). Už v roce 1924 také doletěl první z fokkerů do Nizozemské východní Indie, dnešní Indonésie. Pravidelnou dopravu do jihovýchodní Asie aerolinky nabídly o pět let později a těšila se značnému zájmu. KLM se v té době řadily mezi několik málo leteckých společností, které měly v nabídce mezikontinentální linky.
Další výrazné změny přinesla polovina 30. let. Tehdy se v letovém řádu KLM objevila první linka přes Atlantik (na ostrov Curaçao na Nizozemských Antilách). V roce 1934 se pak otevřela i další nová kapitola, když se v leteckém parku objevila letadla od jiného výrobce než tradičního Fokkera. Byly to Douglasy DC-2, první z řady „décéček“, která KLM používaly. Stroje, které v licenci vyráběla Fokkerova továrna, našly rychle uplatnění hlavně na nejdelších linkách do Indonésie.
Do rozvoje letectví v Nizozemsku, jako v celé Evropě, ale tvrdě zasáhla druhá světová válka. KLM - až na odnož v Karibiku - přestala létat a také přišla o svá letadla. Po válce tak firma začínala vlastně od nuly. Díky příspěvku nizozemské vlády i dostupným americkým letadlům se ale rychle postavila znovu na nohy. A v roce 1962 se na strojích KLM poprvé objevilo logo, které dobře znají i dnešní cestující - korunka složená z několika geometrických tvarů a pod ní písmena KLM.
I přes nejtragičtější leteckou nehodou symbolem
Značka se stala symbolem rychle rostoucí letecké společnosti, která například jako jedna z prvních zařadila v roce 1971 do své flotily velkokapacitní letouny Boeing 747. Právě s nimi je ale spojena i nejtragičtější nehoda v dějinách KLM i světového letectví vůbec. V březnu 1977 se totiž Jumbo Jet v modrobílém nátěru na letišti v Santa Cruz de Tenerife na Kanárských ostrovech srazil s americkým letadlem téhož typu. Zahynulo tehdy 583 lidí na palubách obou letadel.
Ačkoli byl viníkem nehody nejspíš nizozemský kapitán, na pověsti KLM jakožto spolehlivého dopravce výjimečná tragédie nezanechala šrámy. V posledních letech se ale firma potýkala s rostoucí konkurencí, kvůli které dokonce v květnu před pěti lety samostatná KLM zanikla. Spojila se totiž s francouzským národním dopravcem Air France. Vznikla tak společnost Air France-KLM, která patří podle počtu přepravených cestujících i počtu letadel do první pětky na světě. Navenek ale obě firmy i nadále působí zvlášť a tak na nebi zůstávají i letadla s modrou korunkou.
