Washington – Problém hladu nemusí být výlučnou záležitostí Afriky a rozvojových zemí. S nedostatkem jídla se překvapivě potýkají také obyvatelé Spojených států. A není jich málo, podle amerického ministerstva zemědělství nemělo v uplynulém roce peníze na zajištění dostatku potravin až 49 milionů Američanů. To je vůbec nejvíc ve čtrnáctileté historii této statistiky. Za rok přitom v USA přibylo 13 milionů lidí, kteří nemají na jídlo.
Americký hlad má pochopitelně mnohem mírnější podobu než ten, jaký pociťují například miliony hladovějících Afričanů. Statistiku amerického ministerstva tvoří převážně lidé, kteří musí kvůli nedostatku peněz v peněžence vynechat oběd či večeři nebo jedí nekvalitní potraviny. Přesto je třináctimilionový nárůst jejich počtu v jedné z nejvyspělejších zemí alarmující a překonal i ty nejpesimističtější odhady. Jasně se přitom ukazuje, jak hospodářská krize dopadá na nejchudší americké rodiny.
Není práce, není jídlo
Podle ekonoma VŠE Pavla Hnáta je hlavní příčinou zvyšujícího se počtu hladovějících Američanů často skloňovaná flexibilita americké ekonomiky. „Americký ekonomický systém je hodně specifický, je hodně založen na svobodě jednotlivce, na menším zasahování státu, což je velice příjemné v dobách, kdy ekonomika prosperuje (…), ale v době krize, se skutečně krátkodobě situace lidí může zhoršovat,“ vysvětluje.
Krize se tak ve Spojených státech v relativně krátké době projevila v rekordním nárůstu nezaměstnanosti, ta už dokonce překonala i desetiprocentní hranici. Něco podobného USA nepamatují za posledních dvacet let. Zatímco v Evropě propuštěné zaměstnance zachytí hustá sociální síť, ve Spojených státech se tito lidé mnohem snáze propadnou na pokraj chudoby. Peníze na jídlo nejčastěji postrádají Američané hispánského původu, kteří do USA přicházejí po statisících z Latinské Ameriky. Zajímavou skupinu ale podle Hnáta tvoří také matky samoživitelky, které často z jednoho platu živí několikačlennou rodinu.
Narůstající počet Američanů se stíženým přístupem k jídlu už nenechává chladným ani Bílý dům. Prezident Barack Obama označil výsledky studie za velmi znepokojivé, a to hlavně proto, že nedostatkem výživy trpělo také velké množství malých dětí. Obama se přitom už od svého nástupu funkce netají svou vůlí americký ekonomický systém víc přiblížit k modelu sociálního státu, který je k vidění v Evropě.
Každá mince však má dvě strany, evropský sociální stát se v posledních letech začíná pořádně prodražovat. Podle Hnáta by to však v Americe takový problém znamenat nemuselo. „Americká společnost je úplně jiná, je velice mladá, zejména díky přílivu přistěhovalců, tudíž oni dnes nemají (USA) tak akutní problém se stárnutím obyvatelstva, které tlačí na náš stát blahobytu a činí ho velice nákladným,“ podotýká Hnát.
