Případný přebytek státního rozpočtu by se měl do budoucna využít pouze na snížení státního dluhu. Počítá s tím novela zákona o rozpočtových pravidlech, kterou do připomínkového řízení poslalo ministerstvo financí. V současnosti rozhoduje o využití přebytku nebo úhradě schodku Poslanecká sněmovna, přebytek je tak možné použít nejen na snížení státního dluhu, ale i na výdaje určené poslanci. Novela počítá se změnami se začátkem rozpočtového roku, tedy k 1. lednu po schválení normy.
Ministerstvo financí navrhuje přebytky rozpočtu využívat jen na snižování dluhu
„Navrhuje se stanovit, že případný přebytek státního rozpočtu se vždy použije na snížení státního dluhu. Růst státního dluhu by do budoucna mohl ohrozit rozpočtové hospodaření ČR, a proto je třeba využít každé příležitosti na jeho snížení,“ uvádí důvodová zpráva k novele.
Hospodaření státu loni skončilo s přebytkem 2,9 miliardy korun. V roce 2017 vykázal státní rozpočet schodek 6,2 miliardy korun a o rok dříve přebytek 61,8 miliardy korun. Státní dluh ke konci loňského roku klesl o 2,7 miliardy korun na 1,622 bilionu korun.
Správci státní kasy v normě rovněž navrhují vypustit ustanovení, aby Poslanecká sněmovna musela souhlasit s použitím peněz vytvořených v minulosti z rozpočtu a soustředěných na zvláštním účtu státních finančních aktiv. A ministerstvo financí navrhuje také snížit penále související s odvodem za porušení rozpočtové kázně z promile denně na 0,4 promile denně.
Pokud příjemce dotace chybu napraví včas, nedojde k porušení kázně
V oblasti financování z programů EU i národních programů novela počítá s tím, že se rozšíří evidence informačního systému programového financování o dotační neinvestiční akce. Cílem je získat ucelený přehled o dotacích a návratných finančních výpomocích poskytovaných ze státního rozpočtu. Pro dotační neinvestiční akce novela připouští zjednodušenou evidenci.
Zákon zároveň zavádí, že pokud příjemce dotace v případě zjištěných pochybení včas situaci napraví nebo vrátí dotaci, nenastane porušení rozpočtové kázně. „Cílem navrhované právní úpravy je stanovit, že se přihlíží pouze ke včasnému splnění výzvy. Je-li výzva splněna včas, posuzuje se situace tak, že k porušení rozpočtové kázně nikdy nedošlo. Rovněž se navrhuje jednoznačně upravit, že vyzvat příjemce k provedení opatření k nápravě nebo k vrácení prostředků je možností, nikoliv povinností poskytovatele,“ uvádí materiál.
Novela zároveň upravuje, že při nakládání s dotacemi může sice být spáchán trestný čin, ale nemuselo nastat porušení rozpočtové kázně. „Pro takové případy je třeba upravit oprávnění poskytovatele zahájit řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci,“ uvádí materiál.
Zároveň se v zákoně zpřesňuje ustanovení, aby bylo jasné, že řízení o odnětí dotace poskytnuté ze státního rozpočtu vede poskytovatel peněz, a ne finanční úřad. „Je-li dotace nebo návratná finanční výpomoc odňata, musí příjemce s výjimkou stanovených případů vrátit již poskytnuté prostředky, ale rovněž ztrácí nárok na výplatu ještě neposkytnutých prostředků,“ uvádí důvodová zpráva k novele.
Zákon o rozpočtových pravidlech obecně upravuje tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu. Sleduje jeho příjmy a výdaje, státní finanční aktiva a pasiva, finanční hospodaření organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací. Zaměřuje se i na podmínky zřizování státních fondů nebo na způsob řízení státní pokladny a dluhu.