Eurozóna má nejvíc nezaměstnaných za 10 let

Brusel - Počet lidí bez práce v eurozóně se letos v květnu vyšplhal na 9,5 procenta. Je to největší nezaměstnanost, jakou skupina dnes 16 států platících eurem vykázala od roku 1999. Počet nezaměstnaných citelně vzrostl i v celé evropské sedmadvacítce, tentokrát na nejvyšší hodnotu od června 2005. V květnu bylo v EU bez práce 8,9 procenta proti dubnovým 8,7 procenta, uvedl to dnes Eurostat.

Podobný obrázek se naskytne při pohledu na ekonomiky všech 27 členských států. Firmy se potýkají s nízkou poptávkou, omezují výrobu a jsou nuceny propouštět. Armáda nezaměstnaných euroobčanů už tak v květnu čítala závratných 21,5 milionu lidí, tedy víc než dvojnásobek počtu všech obyvatel České republiky. Za jediný měsíc přišlo o práci 385 tisíc lidí a proti loňskému květnu evidují úřady práce o 5,1 milionu uchazečů víc. Míra nezaměstnanosti se vyšplhala na 8,9 procenta - nejvýše od června 2005.

Pobaltí: z premianta černou ovcí

V celé EU dnes není jediný stát, kde by byla nezaměstnanost nižší než před rokem. Nejhůře je na tom v tomto ohledu Pobaltí, kde se ve srovnání s loňskem situace obrátila doslova o 180 stupňů. Ze zemí s nejmenším počtem lidí bez práce v unii se tak během jediného roku rázem staly černé ovce, které si v této statistice vedou nejhůře. V Estonsku nezaměstnanost meziročně vyskočila z 3,9 na 15,6 procenta, v Lotyšsku z 6,1 na 16,3 a v Litvě z loňských 4,7 procenta na 14,3 procenta. „Tam je ta situace opravdu katastrofální, ekonomická krize zasáhla pobaltské státy v podstatě nejvíc ze všech zemí Evropské unie,“ dodal pro ČT24 analytik z organizace Europeum Vladimír Bartovic.

S nárůstem nezaměstnanosti se potýká i Česká republika. V evropském měřítku však zatím stále patří k nejlepším. V květnu se zde, měřeno evropskou metodikou, nezaměstnanost zvýšila jen mírně - na 6,1 z dubnových šesti procent.

Lepší bilancí než ČR se v krizi mohou pochlubit už jen dvě země. Německo přes obrovský pokles hospodářství zaznamenalo zatím nárůst jen o 0,2 procenta - z loňských 7,5 na 7,7 procenta. Jako z jiného světa znějí nizozemská data. Nezaměstnanost se tam vyšplhala jen na 3,2 procenta z loňských 2,8 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 41 mminutami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 1 hhodinou

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 2 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 17 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
1. 4. 2026
Načítání...