Praha – Účty za vodu jsou každým rokem vyšší – letos narostou platby čtyřčlenné domácnosti průměrně o pět procent. Kvůli tomu se někteří rozhodli vsadit na alternativní zdroje, třeba vlastní studnu. A přestože Češi patří ve spotřebě vody k nejspořivějším národům, mají se pořád co učit – i malými změnami se dají ušetřit velké částky. Ukážeme vám jak.
Cena vody neustále roste. Nabízíme tipy, jak ušetřit
Na první pohled se jedná o korunové nebo haléřové položky. Za rok ale účtenky narostou do tisíců – například čtyřčlenná rodina utratí v průměru 9 774 korun. Jenže účet za vodu se na jednotlivých místech republiky liší, někde skoro až o polovinu.
KOLIK VODY SPOTŘEBUJEME A KOLIK TO STOJÍ?
- Nejvíce vody spotřebuje každý na osobní hygienu, denně zhruba 40 litrů (3,14 Kč).
- Při splachování proteče mísou 27 litrů vody za den (2,12 Kč).
- Mytí rukou několikrát denně představuje 6 litrů vody (50 haléřů).
- Při mytí nádobí skončí v kanále 8 litrů (70 haléřů).
Nejlevnější voda teče z kohoutku na Pardubicku, nejdražší naopak v Jihočeském kraji. Rodina z Tábora tak za rok zaplatí o 6 232 korun za vodu víc než stejně velká rodina z Litomyšle. Jihočeši totiž vedou vodu potrubím z větší dálky než Východočeši. A to se prodraží.
„Nízké ceny vodného a stočného jsou v malých obcích, které těží z výhodné polohy. Obec leží v údolí, zdroj má v horách a gravitací potom čerpá vodu,“ vysvětluje předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR František Barák. Cenu vody nicméně zvyšují také černé odběry nebo opravy děravého potrubí, kterým mizí až pětina pitné vody.
Šetřím, šetříš, šetříme
Protože cena vody neustále stoupá, pořizuje si stále víc Čechů studnu – v současnosti ji má zhruba každý desátý. Investice do vybudování studny vyjde řádově na desítky tisíc korun, náklady na její provoz jsou pak minimální. Vodu ze studny lze použít v domácnosti třeba na splachování toalet, ale i na zahradě při zalévání květin či zeleniny. Ročně tak domácnost ušetří až několik tisíc korun.
Ušetřit se však dá i tím, že se zamezí plýtvání vodou. Například kapající kohoutek, z něhož vypadne za minut deset kapek, představuje čtyřicet promrhaných litrů vody za týden. Ročně se v českých domácnostech takto zbytečně ztratí celé hektolitry. Až polovinu spotřeby je pak možné nahradit vodou dešťovou. Hodí se nejen na zalévání, ale i na praní, je totiž měkká.
Nejvíc vody lze v domácnosti ušetřit v koupelně. Například tím, že zvolíte sprchování místo koupání ve vaně. Spotřeba vody se tak sníží až na polovinu – zatímco vany mívají objem kolem 150 litrů, na rychlou sprchu stačí litrů 70. Plýtvání vodou může zamezit i prostý úkon – vypnout kohoutek při čištění zubů. 43 procent Čechů to ale nikdy nedělá.
Další typickým zlozvykem je protékající WC. To může navýšit účet za vodu až o 50 000 korun. Na záchodě lze ušetřit i pomocí duálního splachování, které reguluje intenzitu spláchnutí.
Významná část vody se spotřebuje v kuchyni. V těch českých pořád žije mýtus, že myčka na nádobí je větší žrout vody než klasický dřez. Není tomu tak. Na mytí ve dřezu padne nejméně 8 litrů vody, šetrná myčka spolkne litrů sedm.
JAK ROSTE CENA VODY A KLESÁ SPOTŘEBA
Zatímco na přelomu 80. a 90. let se za kubík platilo 80 haléřů, v roce 1993 to bylo 11 korun. V roce 2005 vyletělo vodné a stočné na 41 korun, v roce 2010 ještě o dvacet korun víc. Dnes se za metr kubický platí zhruba 78 korun.
Právě kvůli rostoucím cenám omezují lidé spotřebu. V době, kdy se za vodu platila necelá koruna, připadalo na každého 171 litrů denně. Před osmi lety už spotřeba spadla pod sto litrů a loni stačilo jednomu Čechovi průměrně necelých 90 litrů.
Nižší spotřebu zajistí i výměna klasických kohoutků za pákové baterie. Ty první totiž vyplýtvají hodně vody při nastavování optimální teploty, což ty druhé zvládnou okamžitě. Mnohé z nich navíc disponují brzdičkou. „Pokud chcete opravdu silnější proud – naplnit třeba velký hrnec nebo kýbl – musíte zapnout brzdu. A tím se teprve dostanete do polohy, ve které opravdu teče hodně vody,“ vysvětluje její princip šéfredaktor Ekolist.cz Hugo Charvát.
Dalším zlepšovákem je třeba perlátor. To je síťka, která ředí vodu se vzduchem v poměru půl na půl, což je na mytí rukou ideální.
Jenže čím víc vodou šetříme, tím víc za ní platíme. „Při výrazném omezení spotřeby cena vodného – stočného roste,“ potvrzuje František Barák. Ačkoliv tedy šetřit vodou znamená myslet ekologicky, otázkou zůstává nakolik i ekonomicky.