Praha – 17. květen je mezinárodním dnem celiakie. Celoživotním onemocněním způsobeným nesnášenlivostí organismu na lepek trpí v Česku nejméně 100 tisíc lidí. Celiakie ale byla diagnostikovaná jen u pětiny z nich, většina postižených o své nemoci vůbec neví. Léky na celiakii neexistují, od příznaků nemoci pomáhá jen přísná dieta.
Celiakie je dědičné onemocnění způsobené trvalou nesnášenlivostí lepku, což je směs bílkovin z pšenice, žita a ječmene. Lepek vyvolá ve střevech nemocného zánět, který porušuje sliznice. Nemoc se následně projevuje poruchou střevního vstřebávání, ale i řadou nesouvisejících potíží, kvůli kterým je diagnostika celiakie obtížná. „Je na ni nazíráno jako na nemoc chameleona, protože příznaky jsou rozsáhlé,“ uvedla Tereza Lášková ze sekce Mladých evropských celiaků. Nemocní podle ní mohou trpět i únavou, vysokou kazivostí zubů nebo duševními obtížemi.
Jedinou možností, jak se vypořádat s příznaky nemoci, je dieta. Sehnat bezlepkové potraviny bylo ještě před několika lety poměrně obtížné. Podle Láškové už se ale situace lepší. „Teď je najdete nejen ve zdravých výživách, ale i v běžných supermarketech. Samozřejmě je zde ale problém s cenovou dostupností,“ řekla České televizi. Celiaci dají každý měsíc za speciální stravu zhruba o 3 000 korun víc než zdravý člověk.
VZP jim proto od roku 2008 vyplácí příspěvky na potraviny bez lepku. Letos částku zvýšila z loňských 3 600 na 6 000 korun ročně. Zvýšil se i věkový strop pro žadatele. Do loňska mu nesmělo být víc než 19 let, letos se příspěvek dává až do 26 let, jde-li o nezaopatřené dítě - studenta. Příspěvky ostatních pojišťoven jsou minimální nebo žádné. Některé ale přispívají v rámci balíčků a speciálních programů.
Místopředsedkyně sociální demokracie Alena Gajdůšková v této souvislosti uvedla, že do budoucna by měly s bezlepkovými potravinami zacházet jako s lékem bez výjimky všechny pojišťovny. „Požadujeme, aby bezlepkové potraviny a bezlepková dieta byla uznána i zdravotními pojišťovnami jako lék,“ uvedla Gajdůšková.
U malých dětí se celiakie projeví poté, co se jim jídelníček rozšíří o obilné výrobky, nejčastěji krupičku. Dítě neprospívá, má průjmy, nadýmání, trpí střídáním nálad, má větší bříško a chabé svalstvo. U školáků se nemoc projeví zpožděním tělesného a psychického vývoje, dítě je menší, váží méně a má horší prospěch ve škole. Trpí chudokrevností a poruchami výživy. Obtíže mohou v pubertě zcela vymizet.
V dospělosti se příznaky projevují nejčastěji mezi 25. až 40. rokem života. Může jim předcházet vážnější infekční onemocnění, operace, psychický stres, těhotenství, porod či kojení. U většiny lidí jsou nevýrazné, u menšiny jsou podobné jako v dětství. U některých pacientů se objevují na těle svědivé puchýřky, a to i ve vlasech.
