Unijní vlajka v srdci Prahy. Nad Hradem vlaje dvanáct žlutých hvězd

Praha – Prezident Miloš Zeman spolu s předsedou Evropské komise Josém Manuelem Barrosem vyvěsil nad Pražským hradem vlajku Evropské unie. Slavnostní akt má demonstrovat změnu kurzu hradní politiky po odchodu euroskeptického prezidenta Václava Klause. Při příležitosti Barrosovy návštěvy Zeman podepíše také dodatek k Lisabonské smlouvě, který Klaus blokoval.

Vlajky zavlály krátce po jedenácté na prvním nádvoří Pražského hradu, umístěny byly na stožáry před Matyášovou branou, které zde za první republiky instaloval Masarykův dvorní architekt Josip Plečnik. Zeman nejprve na levý stožár vztyčil českou vlajku, následovala česká státní hymna. Společně s Barrosem poté na pravém stožáru vztyčil evropskou vlajku, ceremonii zakončila hymna Evropské unie – část Beethowenovy Deváté známá jako Óda na radost.

„Je běžné, že i v prezidentském sídle je vztyčována vlajka Evropské unie, ať je to v Římě nebo v Elysejském paláci. Pokud vím, vlajka Evropské unie není v Buckinghamském paláci, ale já nejsem anglická královna,“ řekl po vyvěšení vlajky prezident Zeman. „Je to symbol našeho přihlášení se k hlavnímu proudu evropské integrace.“

Zeman Barrosa pozval do Prahy krátce po svém zvolení hlavou státu, dnes jej osobně uvítal na Hradě. Předseda Evropské komise do české metropole zavítal necelý měsíc po inauguraci historicky prvního prezidenta zvoleného v přímé volbě občany země. Pozvánka od Zemana přišla Barrosovi jako jednomu z prvních, prezident tím dal najevo, že chce být vůči EU vstřícnější než jeho předchůdce Václav Klaus.

Na Hradčanském náměstí se proti vyvěšení protestovalo

Hradčanské náměstí bylo během ceremonie pro veřejnost zcela uzavřené, lidé mohli vyvěšení vlajek sledovat pouze zpoza zátaras. Zatímco během vyvěšování české vlajky byl klid, při vyvěšování té unijní se ozýval nesouhlasný pískot. Před Pražským hradem se totiž sešli odpůrci Evropské unie, mj. představitelé strany Svobodní Petra Macha. Současně s vyvěšením evropské vlajky na vlastním stožáru vyvěsili vlajku českou.

„Sbíráme podpisy za referendum o vystoupení ČR z EU. Je mi líto, že kancelář prezidenta sundala české vlajky, aby zde mohla být vyvěšena ta evropská,“ uvedl Mach. Politolog CEVRO Institutu Petr Sokol upozornil na to, že stejně jako vlajka EU mohla na Pražském hradě viset vlajka NATO, v krajním případě Evropské poštovní unie.

Za zájmem o evropskou vlajku stojí Klausův odpor

Analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovič upozornil na to, že v žádné jiné unijní zemi není modrožlutá vlajka v sídle hlavy státu takovým tématem jako v Česku. „Řešilo se to kvůli vztahu bývalého prezidenta k Evropské unii. V jiných zemích nad prezidentskými paláci a nad paláci panovníků evropská vlajka nevlaje a nikdo to neřeší, protože jejich vztah nebyl tak vyhraněný. U Klause se jednalo o jednoznačně symbolický důvod,“ podotknul Bartovič.

Česká republika vstoupila do Evropské unie v květnu 2004, od počátku však bylo zřejmé, že tehdy rok působící prezident Václav Klaus na Pražském hradě unijní vlajku nevyvěsí. „Pražský hrad byl vždy symbolem české státnosti, a já myslím, že evropská vlajka má být vyvěšována někde jinde než tady,“ uvedl prezident Klaus v červenci 2004.

Na Hradě se pak neobjevila po celou dobu, kdy na něm Klaus úřadoval, její vyvěšení odmítl i v době, kdy Česká republika předsedala Evropské unii. „Samozřejmě nemám nic proti tomu, když si kdokoliv vyvěšuje vlajku, jak uzná za vhodné. Já rozvažuju, co mám vyvěsit já - a to je něco úplně jiného,“ řekl ještě před zahájením předsednictví. Během něj se o ilegální vyvěšení evropské vlajky neúspěšně pokusili ekologičtí aktivisté.

Jak vznikla vlajka EU?

Autorem evropské vlajky je heraldik Arsene Heitz. Rada Evropy její podobu schválila 8. ledna 1955, symbolem Evropského společenství, později EU, se stala 26. května 1986. Podle vexikologa Romana Klimeše odkazuje ke křesťanské tradici Evropy, prstenec hvězd souvisí s mariánskou tematikou a jako svatozář zdobí např. barokní sochy Panny Marie. Sám Heitz, tehdejší zaměstnanec poštovní služby Rady Evropy, uvádí, že při jejím návrhu se inspiroval mj. textem biblické knihy Zjevení, která zobrazuje ženu s dvanácti hvězdami kolem hlavy.

Počet hvězd na vlajce je neměnný a odkazuje podle stránek RE například ke 12 apoštolům, 12 měsícům v roce či 12 znamením zvěrokruhu. Naopak nemá nic společného s původním počtem členských zemí ES. Rada Evropy měla tehdy 15 členů. Hvězdy symbolizují evropské národy a kruh jejich společný svazek.

Bod druhý: podpis eurovalu

Barrosův pražský program není soustředěný pouze na vyvěšení evropské vlajky. Spolu s prezidentem Zemanem probral hlavně ekonomiku EU, ale i čerpání peněz z evropských fondů v letech 2014 až 2020. Už při včerejší večeři spolu hovořili o finanční krizi na Kypru. Prezident také podepsal dodatek Lisabonské smlouvy. Česko bylo dosud poslední zemí EU, která ratifikaci tzv. eurovalu zatím nedokončila. Víc čtěte zde.

Odpoledne přijme předsedu Evropské komise premiér Petr Nečas (ODS). Na Pražský hrad Barroso dorazil již včera večer, dvoudenní návštěvu České republiky zahájil večeří s hlavou státu. Po Barrosovi se do Prahy chystá i prezident Evropské unie Herman Van Rompuy. Zatím je v plánu termín 25. dubna. Zemana tento týden čeká i první zahraniční cesta, a to na Slovensko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bouřky postupují od jihu Čech, hrozí vítr a kroupy

Studená fronta přinesla do Česka bouřky. Podle radaru Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) od odpoledne postupují směrem od jižních Čech, kterými již prošly, a pokračují přes Středočeský kraj a Vysočinu. Stejně tak se vyskytly v okolí Rychlebských a Orlických hor a zamířily na Jeseníky. Meteorologové varují před menšími kroupami a nárazy větru. ČHMÚ vydal výstrahu před bouřkami s nízkým stupněm nebezpečí pro celou republiku od pátečních 13:00 do půlnoci.
10:48Aktualizovánopřed 23 mminutami

EK vytýká Česku nedostatky ohledně střetu zájmů, zmiňuje i mediální poplatky

Evropská komise Česku vytýká, že v zemi dosud nedošlo k obnovení a dokončení revize pravidel o střetu zájmů, zejména pokud jde o oblast skutečného vlastnictví. Komise to uvedla ve své každoroční zprávě o stavu právního státu v členských zemích Evropské unie. V části týkající se stavu médií zpráva uvádí, že návrh zákona předložený vládou, jehož cílem je zrušit poplatky za veřejnoprávní média, vyvolal obavy. V oblasti reforem týkajících se transparentnosti vlastnictví médií rovněž nebyly podle unijní exekutivy podniknuty žádné další kroky.
13:54Aktualizovánopřed 39 mminutami

Úřad uložil Turkovi za údajnou moštárnu pokuty za 200 tisíc korun, píší SZ

Stavební úřad uložil čestnému prezidentovi Motoristů a poslanci Filipovi Turkovi pokuty v celkové výši 200 tisíc korun v případu dvou staveb, které postavil bez stavebního povolení. Jeden přestupek označil za nedbalost, druhý za úmysl. O sankcích rozhodl stavební odbor Úřadu městské části Praha 15 ve dvou samostatných správních řízeních. Rozhodnutí nabyla právní moci 3. července, zjistily Seznam Zprávy. Turek na dotazy serveru, zda už pokuty zaplatil, nereagoval. Podle ČTK později uvedl, že bude postupovat v souladu se zákonem a platnými právními předpisy.
07:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ministerstvo financí naposled oznámilo maximální ceny benzinu a nafty

Ministerstvo financí v pátek oznámilo maximální ceny pohonných hmot na víkend. Litr benzinu se bude prodávat maximálně za 43,41 koruny, litr nafty nejvýše za 42,13 koruny. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, což ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí nejen zastropování cen paliv, ale i marže obchodníků a snížení spotřební daně u nafty. Současná opatření mají platit do neděle.
04:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
13. 7. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V pákistánském Karákóramu zemřel český horolezec Jaroslav Bánský

V pákistánském pohoří Karákóram ve čtvrtek zemřel šestačtyřicetiletý český horolezec Jaroslav Bánský. Spolu se dvěma členy české expedice se pokoušel o prvovýstup na horu Biarchedi II, uvedl rodinný přítel a horolezec Libor Dušek. Úmrtí potvrdilo ministerstvo zahraniční. Podle resortu je české velvyslanectví v Islámábádu ve spojení s tamní policií. Okolnosti neštěstí nejsou známy. O tragédii informoval také Blesk.
před 6 hhodinami

VideoZadržení Číňana a Čecha spolu souvisí, míní Votápek. Svoboda: Vyřeší to verdikt soudu

Čína vyšetřuje zadrženého českého občana pro podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Informaci Pekingu potvrdil ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), podle nějž případ nesouvisí se zatčením čínského občana tuzemskou policií na začátku roku. Exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) souhlasí s tím, že to je „diplomacie rukojmí“. O osudu českého občana podle něj rozhodne soudce v Praze, nikoliv „žádná vláda“. Zdůvodnil to možným odsouzením Číňana v tuzemsku, což by se pak dle něj i odehrálo v Pekingu. Bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti) doplnil, že jde o vytváření podmíněného fondu, což dle něj dělá i Moskva. Nesouhlasil však s tím, že další průběh závisí na soudci, poukázal na možnou milost prezidenta republiky. Oba případy spolu dle něj souvisí. Diskuzí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 7 hhodinami

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.