Unijní vlajka v srdci Prahy. Nad Hradem vlaje dvanáct žlutých hvězd

Praha – Prezident Miloš Zeman spolu s předsedou Evropské komise Josém Manuelem Barrosem vyvěsil nad Pražským hradem vlajku Evropské unie. Slavnostní akt má demonstrovat změnu kurzu hradní politiky po odchodu euroskeptického prezidenta Václava Klause. Při příležitosti Barrosovy návštěvy Zeman podepíše také dodatek k Lisabonské smlouvě, který Klaus blokoval.

Vlajky zavlály krátce po jedenácté na prvním nádvoří Pražského hradu, umístěny byly na stožáry před Matyášovou branou, které zde za první republiky instaloval Masarykův dvorní architekt Josip Plečnik. Zeman nejprve na levý stožár vztyčil českou vlajku, následovala česká státní hymna. Společně s Barrosem poté na pravém stožáru vztyčil evropskou vlajku, ceremonii zakončila hymna Evropské unie – část Beethowenovy Deváté známá jako Óda na radost.

„Je běžné, že i v prezidentském sídle je vztyčována vlajka Evropské unie, ať je to v Římě nebo v Elysejském paláci. Pokud vím, vlajka Evropské unie není v Buckinghamském paláci, ale já nejsem anglická královna,“ řekl po vyvěšení vlajky prezident Zeman. „Je to symbol našeho přihlášení se k hlavnímu proudu evropské integrace.“

Zeman Barrosa pozval do Prahy krátce po svém zvolení hlavou státu, dnes jej osobně uvítal na Hradě. Předseda Evropské komise do české metropole zavítal necelý měsíc po inauguraci historicky prvního prezidenta zvoleného v přímé volbě občany země. Pozvánka od Zemana přišla Barrosovi jako jednomu z prvních, prezident tím dal najevo, že chce být vůči EU vstřícnější než jeho předchůdce Václav Klaus.

Na Hradčanském náměstí se proti vyvěšení protestovalo

Hradčanské náměstí bylo během ceremonie pro veřejnost zcela uzavřené, lidé mohli vyvěšení vlajek sledovat pouze zpoza zátaras. Zatímco během vyvěšování české vlajky byl klid, při vyvěšování té unijní se ozýval nesouhlasný pískot. Před Pražským hradem se totiž sešli odpůrci Evropské unie, mj. představitelé strany Svobodní Petra Macha. Současně s vyvěšením evropské vlajky na vlastním stožáru vyvěsili vlajku českou.

„Sbíráme podpisy za referendum o vystoupení ČR z EU. Je mi líto, že kancelář prezidenta sundala české vlajky, aby zde mohla být vyvěšena ta evropská,“ uvedl Mach. Politolog CEVRO Institutu Petr Sokol upozornil na to, že stejně jako vlajka EU mohla na Pražském hradě viset vlajka NATO, v krajním případě Evropské poštovní unie.

Za zájmem o evropskou vlajku stojí Klausův odpor

Analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovič upozornil na to, že v žádné jiné unijní zemi není modrožlutá vlajka v sídle hlavy státu takovým tématem jako v Česku. „Řešilo se to kvůli vztahu bývalého prezidenta k Evropské unii. V jiných zemích nad prezidentskými paláci a nad paláci panovníků evropská vlajka nevlaje a nikdo to neřeší, protože jejich vztah nebyl tak vyhraněný. U Klause se jednalo o jednoznačně symbolický důvod,“ podotknul Bartovič.

Česká republika vstoupila do Evropské unie v květnu 2004, od počátku však bylo zřejmé, že tehdy rok působící prezident Václav Klaus na Pražském hradě unijní vlajku nevyvěsí. „Pražský hrad byl vždy symbolem české státnosti, a já myslím, že evropská vlajka má být vyvěšována někde jinde než tady,“ uvedl prezident Klaus v červenci 2004.

Na Hradě se pak neobjevila po celou dobu, kdy na něm Klaus úřadoval, její vyvěšení odmítl i v době, kdy Česká republika předsedala Evropské unii. „Samozřejmě nemám nic proti tomu, když si kdokoliv vyvěšuje vlajku, jak uzná za vhodné. Já rozvažuju, co mám vyvěsit já - a to je něco úplně jiného,“ řekl ještě před zahájením předsednictví. Během něj se o ilegální vyvěšení evropské vlajky neúspěšně pokusili ekologičtí aktivisté.

Jak vznikla vlajka EU?

Autorem evropské vlajky je heraldik Arsene Heitz. Rada Evropy její podobu schválila 8. ledna 1955, symbolem Evropského společenství, později EU, se stala 26. května 1986. Podle vexikologa Romana Klimeše odkazuje ke křesťanské tradici Evropy, prstenec hvězd souvisí s mariánskou tematikou a jako svatozář zdobí např. barokní sochy Panny Marie. Sám Heitz, tehdejší zaměstnanec poštovní služby Rady Evropy, uvádí, že při jejím návrhu se inspiroval mj. textem biblické knihy Zjevení, která zobrazuje ženu s dvanácti hvězdami kolem hlavy.

Počet hvězd na vlajce je neměnný a odkazuje podle stránek RE například ke 12 apoštolům, 12 měsícům v roce či 12 znamením zvěrokruhu. Naopak nemá nic společného s původním počtem členských zemí ES. Rada Evropy měla tehdy 15 členů. Hvězdy symbolizují evropské národy a kruh jejich společný svazek.

Bod druhý: podpis eurovalu

Barrosův pražský program není soustředěný pouze na vyvěšení evropské vlajky. Spolu s prezidentem Zemanem probral hlavně ekonomiku EU, ale i čerpání peněz z evropských fondů v letech 2014 až 2020. Už při včerejší večeři spolu hovořili o finanční krizi na Kypru. Prezident také podepsal dodatek Lisabonské smlouvy. Česko bylo dosud poslední zemí EU, která ratifikaci tzv. eurovalu zatím nedokončila. Víc čtěte zde.

Odpoledne přijme předsedu Evropské komise premiér Petr Nečas (ODS). Na Pražský hrad Barroso dorazil již včera večer, dvoudenní návštěvu České republiky zahájil večeří s hlavou státu. Po Barrosovi se do Prahy chystá i prezident Evropské unie Herman Van Rompuy. Zatím je v plánu termín 25. dubna. Zemana tento týden čeká i první zahraniční cesta, a to na Slovensko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Turek hrozí Hnutí Duha zásahem do dotací. Aktivisté mají smůlu, vzkazuje

Vládní zmocněnec pro Green Deal a poslanec Filip Turek (za Motoristy) pohrozil na facebooku ekologické organizaci Hnutí Duha zásahem do dotací, o které sdružení žádá ministerstvo životního prostředí. Mluvčí resortu Veronika Krejčí sdělila iRozhlasu, že organizace s žádostí uspěla a peníze jí už byly přiděleny. Podporu má Turek u stranického předsedy a ministra zahraničí Petra Macinky. Ten napsal, že Hnutí Duha považuje bez nějaké větší nadsázky „za teroristickou organizaci“. Kdyby měla být daňovými poplatníky nadále dotována, byl by prý Macinka značně zklamán.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoCesta k důstojnému bydlení je pro lidi bez domova složitá. Může jim ale změnit život

Příchod jara ukončil některé programy pro bezdomovce, které jim pomáhaly zvládnout chladné počasí. Podpůrné organizace ale v práci nepolevují. Lidí na ulici přibývá i mezi staršími a najít důstojné bydlení je pro ně mimořádně náročné. Jednou z takových osob je pan Luboš, který sedm let přespával v lese i na vlakovém nádraží. Nakonec ale podstoupil protialkoholní léčbu a organizace Naděje mu našla dočasné bydlení v azylovém domě. To mu změnilo život. Teď čeká na místo v domově pro seniory. U dalších lidí z azylových domů je ale cílem, aby si našli byt. To se povedlo například klientce Armády spásy Haně, která po deseti letech v azylových domech žije už půl roku v sociálním bytě. Fakt, že důvěra lidi mění, potvrdil i roční experiment odborníků, kteří dali čtyřiceti osobám bez domova sto tisíc korun. Většina z nich částku využila právě k tomu, aby si našla bydlení či práci.
před 8 hhodinami

S Velikonocemi policie tradičně posiluje hlídky, nechybí ani v ulicích

V tuzemsku aktuálně platí zvýšená bezpečnostní opatření. Policie ve větší míře hlídá takzvané měkké cíle – tedy sportovní, kulturní a společenské akce, letiště nebo náboženské objekty. Sbor denně nasazuje po celé republice přes tisíc lidí – včetně hlídek s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. A důslednější kontroly probíhají i na silnicích kvůli Velikonocím.
před 8 hhodinami

Srážka vlaku s člověkem na Pardubicku omezila provoz na koridoru na Moravu

Na železničním koridoru mezi Prahou a Moravou přerušila v pátek odpoledne provoz srážka vlaku s člověkem, který na místě zemřel. Nehoda na více než hodinu zcela zastavila provoz v úseku Pardubice hlavní nádraží – Přelouč, ve 14:10 byl obnoven po jedné ze dvou kolejí. Zhruba v 15:10 byl provoz opět bez omezení, sdělil mluvčí Správy železnic Martin Kavka. Nehoda se stala krátce před 13. hodinou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 14 hhodinami

Na jindřichohradecké úzkokolejce vyjely po několika letech pravidelné vlaky

Jindřichohradecká úzkokolejka v pátek zahájila pravidelný turistický provoz. První vlak vyjel z nádraží v Jindřichově Hradci směrem na Obrataň na Vysočině v 9:11 a další spoj o několik minut později zamířil do Nové Bystřice. Pravidelný provoz se na této dráze zastavil na podzim 2022 kvůli insolvenci předchozího majitele. O obnovení se postarala společnost Gepard Express.
před 15 hhodinami

Nabíječek elektromobilů přibývá, roste i zájem o ojetiny

Dobíjecí infrastruktura pro elektromobily se loni rozšířila o stovky nových stanic. Zvyšuje se také podíl výkonnějších ultrarychlých stojanů. V Česku je nyní přes tři tisíce dobíjecích stanic pro elektroauta. Provozovatelé evidují meziroční nárůst odběrů i počtu dobíjení o vysoké desítky procent. Zvyšuje se i počet elektrovozů na českých silnicích. Zájemce o ně láká jak jejich kvalita i cena. V neposlední řadě pak i nestálá situace na trhu s pohonnými hmotami.
před 20 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 21 hhodinami
Načítání...