Unijní vlajka v srdci Prahy. Nad Hradem vlaje dvanáct žlutých hvězd

Praha – Prezident Miloš Zeman spolu s předsedou Evropské komise Josém Manuelem Barrosem vyvěsil nad Pražským hradem vlajku Evropské unie. Slavnostní akt má demonstrovat změnu kurzu hradní politiky po odchodu euroskeptického prezidenta Václava Klause. Při příležitosti Barrosovy návštěvy Zeman podepíše také dodatek k Lisabonské smlouvě, který Klaus blokoval.

Vlajky zavlály krátce po jedenácté na prvním nádvoří Pražského hradu, umístěny byly na stožáry před Matyášovou branou, které zde za první republiky instaloval Masarykův dvorní architekt Josip Plečnik. Zeman nejprve na levý stožár vztyčil českou vlajku, následovala česká státní hymna. Společně s Barrosem poté na pravém stožáru vztyčil evropskou vlajku, ceremonii zakončila hymna Evropské unie – část Beethowenovy Deváté známá jako Óda na radost.

„Je běžné, že i v prezidentském sídle je vztyčována vlajka Evropské unie, ať je to v Římě nebo v Elysejském paláci. Pokud vím, vlajka Evropské unie není v Buckinghamském paláci, ale já nejsem anglická královna,“ řekl po vyvěšení vlajky prezident Zeman. „Je to symbol našeho přihlášení se k hlavnímu proudu evropské integrace.“

Zeman Barrosa pozval do Prahy krátce po svém zvolení hlavou státu, dnes jej osobně uvítal na Hradě. Předseda Evropské komise do české metropole zavítal necelý měsíc po inauguraci historicky prvního prezidenta zvoleného v přímé volbě občany země. Pozvánka od Zemana přišla Barrosovi jako jednomu z prvních, prezident tím dal najevo, že chce být vůči EU vstřícnější než jeho předchůdce Václav Klaus.

Na Hradčanském náměstí se proti vyvěšení protestovalo

Hradčanské náměstí bylo během ceremonie pro veřejnost zcela uzavřené, lidé mohli vyvěšení vlajek sledovat pouze zpoza zátaras. Zatímco během vyvěšování české vlajky byl klid, při vyvěšování té unijní se ozýval nesouhlasný pískot. Před Pražským hradem se totiž sešli odpůrci Evropské unie, mj. představitelé strany Svobodní Petra Macha. Současně s vyvěšením evropské vlajky na vlastním stožáru vyvěsili vlajku českou.

„Sbíráme podpisy za referendum o vystoupení ČR z EU. Je mi líto, že kancelář prezidenta sundala české vlajky, aby zde mohla být vyvěšena ta evropská,“ uvedl Mach. Politolog CEVRO Institutu Petr Sokol upozornil na to, že stejně jako vlajka EU mohla na Pražském hradě viset vlajka NATO, v krajním případě Evropské poštovní unie.

Za zájmem o evropskou vlajku stojí Klausův odpor

Analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovič upozornil na to, že v žádné jiné unijní zemi není modrožlutá vlajka v sídle hlavy státu takovým tématem jako v Česku. „Řešilo se to kvůli vztahu bývalého prezidenta k Evropské unii. V jiných zemích nad prezidentskými paláci a nad paláci panovníků evropská vlajka nevlaje a nikdo to neřeší, protože jejich vztah nebyl tak vyhraněný. U Klause se jednalo o jednoznačně symbolický důvod,“ podotknul Bartovič.

Česká republika vstoupila do Evropské unie v květnu 2004, od počátku však bylo zřejmé, že tehdy rok působící prezident Václav Klaus na Pražském hradě unijní vlajku nevyvěsí. „Pražský hrad byl vždy symbolem české státnosti, a já myslím, že evropská vlajka má být vyvěšována někde jinde než tady,“ uvedl prezident Klaus v červenci 2004.

Na Hradě se pak neobjevila po celou dobu, kdy na něm Klaus úřadoval, její vyvěšení odmítl i v době, kdy Česká republika předsedala Evropské unii. „Samozřejmě nemám nic proti tomu, když si kdokoliv vyvěšuje vlajku, jak uzná za vhodné. Já rozvažuju, co mám vyvěsit já - a to je něco úplně jiného,“ řekl ještě před zahájením předsednictví. Během něj se o ilegální vyvěšení evropské vlajky neúspěšně pokusili ekologičtí aktivisté.

Jak vznikla vlajka EU?

Autorem evropské vlajky je heraldik Arsene Heitz. Rada Evropy její podobu schválila 8. ledna 1955, symbolem Evropského společenství, později EU, se stala 26. května 1986. Podle vexikologa Romana Klimeše odkazuje ke křesťanské tradici Evropy, prstenec hvězd souvisí s mariánskou tematikou a jako svatozář zdobí např. barokní sochy Panny Marie. Sám Heitz, tehdejší zaměstnanec poštovní služby Rady Evropy, uvádí, že při jejím návrhu se inspiroval mj. textem biblické knihy Zjevení, která zobrazuje ženu s dvanácti hvězdami kolem hlavy.

Počet hvězd na vlajce je neměnný a odkazuje podle stránek RE například ke 12 apoštolům, 12 měsícům v roce či 12 znamením zvěrokruhu. Naopak nemá nic společného s původním počtem členských zemí ES. Rada Evropy měla tehdy 15 členů. Hvězdy symbolizují evropské národy a kruh jejich společný svazek.

Bod druhý: podpis eurovalu

Barrosův pražský program není soustředěný pouze na vyvěšení evropské vlajky. Spolu s prezidentem Zemanem probral hlavně ekonomiku EU, ale i čerpání peněz z evropských fondů v letech 2014 až 2020. Už při včerejší večeři spolu hovořili o finanční krizi na Kypru. Prezident také podepsal dodatek Lisabonské smlouvy. Česko bylo dosud poslední zemí EU, která ratifikaci tzv. eurovalu zatím nedokončila. Víc čtěte zde.

Odpoledne přijme předsedu Evropské komise premiér Petr Nečas (ODS). Na Pražský hrad Barroso dorazil již včera večer, dvoudenní návštěvu České republiky zahájil večeří s hlavou státu. Po Barrosovi se do Prahy chystá i prezident Evropské unie Herman Van Rompuy. Zatím je v plánu termín 25. dubna. Zemana tento týden čeká i první zahraniční cesta, a to na Slovensko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěVláda schválila novelu mediálních zákonů, která ruší poplatky za veřejnoprávní média

Vláda v pondělí schválila novelu mediálních zákonů, která ruší poplatky za veřejnoprávní média, informoval po jednání kabinetu ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Napojeny budou na státní rozpočet. Česká televize má podle Klempíře hospodařit s 5,74 miliardy korun a Český rozhlas s 2,065 miliardy korun, částky vychází z rozpočtu k roku 2024, tedy před posledním navýšením poplatků od roku 2008.
06:05Aktualizovánopřed 12 mminutami

Kauza údajné manipulace při přidělování bytů v části Brno-střed míří k soudu

Případ údajně zmanipulovaného přidělování městských bytů v části Brno-střed míří ke Krajskému soudu v Brně. Státní zástupkyně Petra Lastovecká podala obžalobu na čtyři lidi včetně tehdejšího vlivného brněnského politika Otakara Bradáče (dříve ODS), který předsedal bytové komisi. U dalších čtyř podala návrh na uzavření dohody o vině a trestu, informovala o tom Lastovecká v pondělí ČTK. Policisté ve věci zasahovali na začátku října 2022.
před 45 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne debatovali o střetu zájmů politiků

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali střet zájmů politiků a konkrétně novelu zákona, která řeší mimo jiné i otázku střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Dále diskutovali o financování veřejnoprávních médií a politice na fotbalovém mistrovství světa v Severní Americe. Pozvání přijali bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, chirurg, účastník misí Lékařů bez hranic Tomáš Šebek, vodní slalomář a kajakář Vavřinec Hradilek, šéfredaktor Echo24 Dalibor Balšínek a redaktorka Respektu Kristýna Jelínková. Pořadem provázela Jana Fabianová.
před 4 hhodinami

Stát redukuje akcelerační zóny pro větrné elektrárny

Stavby větrných elektráren, které mohou pomoci snížit emise skleníkových plynů a omezit změnu klimatu, měly rozhýbat akcelerační zóny. Stát označil 94 míst, kde by je nebo fotovoltaiky mělo jít vybudovat snáz a rychleji. Zhruba tři desítky teď chce kabinet, jehož někteří členové reagovat na změnu klimatu odmítají, vyřadit nebo zmenšit. A to i kvůli nesouhlasu samospráv i výhradám armády.
před 6 hhodinami

VideoProdejem Rakony začala před 35 lety velká privatizace

Před třiceti pěti lety se v Česku uskutečnil první přímý prodej státního podniku v rámci velké privatizace. Vlastníkem rakovnického podniku Rakona se stal americký nadnárodní koncern vyrábějící drogistické zboží. Vláda tak tímto způsoben zprivatizovala desítky velkých státních firem s cílem získat finančně silného partnera.
před 6 hhodinami

Do čtyř let jako Švédsko? Ministerstvo chce snížit výskyt rakoviny způsobené HPV

Masivní kampaň na sociálních sítích, očkovací program ve školách nebo lístky do kina zdarma pro ženy, které se tam nechají naočkovat. Zkušenosti ze Švédska ukazují, jak lze výrazně omezit až vymýtit nádorová onemocnění způsobená lidským papilomavirem (HPV). V tuzemsku každoročně postihnou tisíce lidí a stovky pacientů na jejich následky umírají. Česko na tom chce být do čtyř let podobně jako Švédsko. Podle expertů to možné je, ale záleží na politické vůli, komunikaci a prevenci. Vládní koalice každopádně v otázce vakcinace jako takové a podpory očkování není jednotná.
před 7 hhodinami

Obce závodí s časem. Za nedokončené dětské skupiny jim hrozí pokuty i ztráta dotace

Do konce června má v tuzemsku vzniknout přes pět set dětských skupin podpořených státem. Hotová je zatím podle dostupných údajů zhruba čtvrtina z nich. Obcím, které nestihnou splnit podmínky včas, hrozí pokuty, později i vracení celé dotace. Problémy ale mohou mít i ty, které stavbu dokončí – kvůli konkurenci v okolí nemusí naplnit požadovanou obsazenost.
před 7 hhodinami

Terénní sestry mají pomáhat praktikům. Agentury domácí péče se bojí, že jim zůstanou složitější případy

Základní zdravotní péči o pacienty přímo v jejich domovech by od příštího roku mohla posílit nová pozice terénní sestry praktického lékaře. Podle praktiků by pomohla dříve zachytit zhoršení zdravotního stavu pacientů a lépe je nasměrovat k další péči. Zástupci agentur domácí péče ale varují, že změna může oslabit zavedenou síť služeb. Na dohodu o úpravách návrhu mají praktici a agentury domácí péče čas do čtvrtka.
před 8 hhodinami
Načítání...