Unijní vlajka v srdci Prahy. Nad Hradem vlaje dvanáct žlutých hvězd

Praha – Prezident Miloš Zeman spolu s předsedou Evropské komise Josém Manuelem Barrosem vyvěsil nad Pražským hradem vlajku Evropské unie. Slavnostní akt má demonstrovat změnu kurzu hradní politiky po odchodu euroskeptického prezidenta Václava Klause. Při příležitosti Barrosovy návštěvy Zeman podepíše také dodatek k Lisabonské smlouvě, který Klaus blokoval.

Vlajky zavlály krátce po jedenácté na prvním nádvoří Pražského hradu, umístěny byly na stožáry před Matyášovou branou, které zde za první republiky instaloval Masarykův dvorní architekt Josip Plečnik. Zeman nejprve na levý stožár vztyčil českou vlajku, následovala česká státní hymna. Společně s Barrosem poté na pravém stožáru vztyčil evropskou vlajku, ceremonii zakončila hymna Evropské unie – část Beethowenovy Deváté známá jako Óda na radost.

„Je běžné, že i v prezidentském sídle je vztyčována vlajka Evropské unie, ať je to v Římě nebo v Elysejském paláci. Pokud vím, vlajka Evropské unie není v Buckinghamském paláci, ale já nejsem anglická královna,“ řekl po vyvěšení vlajky prezident Zeman. „Je to symbol našeho přihlášení se k hlavnímu proudu evropské integrace.“

Zeman Barrosa pozval do Prahy krátce po svém zvolení hlavou státu, dnes jej osobně uvítal na Hradě. Předseda Evropské komise do české metropole zavítal necelý měsíc po inauguraci historicky prvního prezidenta zvoleného v přímé volbě občany země. Pozvánka od Zemana přišla Barrosovi jako jednomu z prvních, prezident tím dal najevo, že chce být vůči EU vstřícnější než jeho předchůdce Václav Klaus.

Na Hradčanském náměstí se proti vyvěšení protestovalo

Hradčanské náměstí bylo během ceremonie pro veřejnost zcela uzavřené, lidé mohli vyvěšení vlajek sledovat pouze zpoza zátaras. Zatímco během vyvěšování české vlajky byl klid, při vyvěšování té unijní se ozýval nesouhlasný pískot. Před Pražským hradem se totiž sešli odpůrci Evropské unie, mj. představitelé strany Svobodní Petra Macha. Současně s vyvěšením evropské vlajky na vlastním stožáru vyvěsili vlajku českou.

„Sbíráme podpisy za referendum o vystoupení ČR z EU. Je mi líto, že kancelář prezidenta sundala české vlajky, aby zde mohla být vyvěšena ta evropská,“ uvedl Mach. Politolog CEVRO Institutu Petr Sokol upozornil na to, že stejně jako vlajka EU mohla na Pražském hradě viset vlajka NATO, v krajním případě Evropské poštovní unie.

Za zájmem o evropskou vlajku stojí Klausův odpor

Analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovič upozornil na to, že v žádné jiné unijní zemi není modrožlutá vlajka v sídle hlavy státu takovým tématem jako v Česku. „Řešilo se to kvůli vztahu bývalého prezidenta k Evropské unii. V jiných zemích nad prezidentskými paláci a nad paláci panovníků evropská vlajka nevlaje a nikdo to neřeší, protože jejich vztah nebyl tak vyhraněný. U Klause se jednalo o jednoznačně symbolický důvod,“ podotknul Bartovič.

Česká republika vstoupila do Evropské unie v květnu 2004, od počátku však bylo zřejmé, že tehdy rok působící prezident Václav Klaus na Pražském hradě unijní vlajku nevyvěsí. „Pražský hrad byl vždy symbolem české státnosti, a já myslím, že evropská vlajka má být vyvěšována někde jinde než tady,“ uvedl prezident Klaus v červenci 2004.

Na Hradě se pak neobjevila po celou dobu, kdy na něm Klaus úřadoval, její vyvěšení odmítl i v době, kdy Česká republika předsedala Evropské unii. „Samozřejmě nemám nic proti tomu, když si kdokoliv vyvěšuje vlajku, jak uzná za vhodné. Já rozvažuju, co mám vyvěsit já - a to je něco úplně jiného,“ řekl ještě před zahájením předsednictví. Během něj se o ilegální vyvěšení evropské vlajky neúspěšně pokusili ekologičtí aktivisté.

Jak vznikla vlajka EU?

Autorem evropské vlajky je heraldik Arsene Heitz. Rada Evropy její podobu schválila 8. ledna 1955, symbolem Evropského společenství, později EU, se stala 26. května 1986. Podle vexikologa Romana Klimeše odkazuje ke křesťanské tradici Evropy, prstenec hvězd souvisí s mariánskou tematikou a jako svatozář zdobí např. barokní sochy Panny Marie. Sám Heitz, tehdejší zaměstnanec poštovní služby Rady Evropy, uvádí, že při jejím návrhu se inspiroval mj. textem biblické knihy Zjevení, která zobrazuje ženu s dvanácti hvězdami kolem hlavy.

Počet hvězd na vlajce je neměnný a odkazuje podle stránek RE například ke 12 apoštolům, 12 měsícům v roce či 12 znamením zvěrokruhu. Naopak nemá nic společného s původním počtem členských zemí ES. Rada Evropy měla tehdy 15 členů. Hvězdy symbolizují evropské národy a kruh jejich společný svazek.

Bod druhý: podpis eurovalu

Barrosův pražský program není soustředěný pouze na vyvěšení evropské vlajky. Spolu s prezidentem Zemanem probral hlavně ekonomiku EU, ale i čerpání peněz z evropských fondů v letech 2014 až 2020. Už při včerejší večeři spolu hovořili o finanční krizi na Kypru. Prezident také podepsal dodatek Lisabonské smlouvy. Česko bylo dosud poslední zemí EU, která ratifikaci tzv. eurovalu zatím nedokončila. Víc čtěte zde.

Odpoledne přijme předsedu Evropské komise premiér Petr Nečas (ODS). Na Pražský hrad Barroso dorazil již včera večer, dvoudenní návštěvu České republiky zahájil večeří s hlavou státu. Po Barrosovi se do Prahy chystá i prezident Evropské unie Herman Van Rompuy. Zatím je v plánu termín 25. dubna. Zemana tento týden čeká i první zahraniční cesta, a to na Slovensko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Trust na správu Agrofertu bude snazší založit dle cizího práva, říká právnička

Strukturu pro správu Agrofertu, se kterou počítá kvůli řešení svého střetu zájmů předseda hnutí ANO a kandidát na premiéra Andrej Babiš, bude podle Marie Zámečníkové z Právnické fakulty Masarykovy univerzity jednodušší založit podle jiného než tuzemského práva.
11:42AktualizovánoPrávě teď

Decroix: Babišův vliv na Agrofert nesmí přetrvat skrytě. Smekám, vzkázal Štastný

Zástupci budoucí vládní koalice ocenili rozhodnutí šéfa ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert, aby se vyhnul střetu zájmů. Ministryně spravedlnosti v demisi Eva Decroix (ODS) Babišův krok rovněž vítá, upozorňuje však, že musí stanovené podmínky skutečně splnit a v holdingu neudržovat ani neformální vliv. Podle poslance Radka Kotena z hnutí SPD, jež s ANO a Motoristy zasedne ve vládě, by se Babišův krok neměl dále zpochybňovat. Boris Šťastný (Motoristé) Babišův krok označil za „bezprecedentní a státnický“.
11:15Aktualizovánopřed 58 mminutami

V litoměřické nemocnici za den oživovali čtyři novorozence, případ šetří policie

Porodnice v Litoměřicích prošetřuje resuscitaci čtyř novorozenců v Centru porodní asistence (CPA) během 24 hodin. Dvě miminka zemřela. Lékařka je mimo službu. Případem se na základě informací v médiích zabývá policie.
před 1 hhodinou

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
před 3 hhodinami

Meteorologové varují před náledím

Převážně v Čechách a na Českomoravské vrchovině se může od pátečního večera do sobotního rána tvořit náledí. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který vydal výstrahu s nízkým stupněm nebezpečí. Podle meteorologů hrozí na neošetřených komunikacích problémy v dopravě, opatrní by měli být i chodci.
před 4 hhodinami

Nová vláda by o důvěru sněmovny mohla žádat 13. ledna, uvedl Okamura

Hlasování Poslanecké sněmovny o důvěře vládě Andreje Babiše (ANO) by se dle koaliční rady ANO, SPD a Motoristů mohlo odehrát 13. ledna, uvedl šéf dolní komory Tomio Okamura (SPD). K samotnému jmenování vlády by dle něj mělo dojít pár dní poté, co prezident Petr Pavel jmenuje Babiše premiérem. K tomu má dojít v úterý 9. prosince.
11:35Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
před 5 hhodinami

Lidé na náhradu kloubu čekají až tři roky. Změnit to mají i roboti

Na výměnu kyčelního či kolenního kloubu čekají pacienti v tuzemsku i několik let. Některé nemocnice se proto snaží zrychlit operace pomocí robotických systémů, nových typů endoprotéz nebo multidisciplinárních postupů ERAS. Přestože moderní technologie mohou zlepšit přesnost výkonu a urychlit rekonvalescenci, jejich širší využití brzdí vysoké pořizovací náklady i kapacitní limity jednotlivých pracovišť.
před 6 hhodinami
Načítání...