Praha – Šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka se již počtvrté chystá informovat prezidenta Miloše Zemana o stavu vládního vyjednávání. S hlavou státu zřejmě probere i možné konkrétní obsazení chystaného kabinetu. Lidovci a ANO očekávají, s čím se Sobotka vrátí z Hradu. Do personálních otázek se totiž může vložit i Miloš Zeman. Ten se ambicí mluvit do sestavy kabinetu netají. Podobně v roce 2002 tehdejší prezident Václav Havel chtěl s Vladimírem Špidlou konzultovat jména ministrů ještě předtím, než jej jmenoval premiérem.
Prezident Miloš Zeman už v minulosti prohlásil, že nemusí souhlasit s každým jménem, které mu Bohuslav Sobotka přinese. Debata se znovu rozvířila ve středu, kdy deník Právo přinesl informaci, že problém může nastat se jmenováním Lubomíra Zaorálka. Hrad tvrdí, že zatím žádná jména nekomentuje. „Pan prezident se dohodl s předsedou ČSSD, že nebudou medializovat jakékoliv věci týkající se jednání o personálních otázkách. Na rozdíl od předsedy ČSSD pan prezident tuto dohodu dodržuje,“ uvedl hradní mluvčí Jiří Ovčáček. (více čtěte zde).
Svoboda pro ČT24: Dokud není Sobotka premiérem, je Zeman pánem situace
Hrad se odvolává na ústavní komentář z roku 1997, u jehož zrodu byl i tehdejší náměstek ministra spravedlnosti Cyril Svoboda (KDU-ČSL), který se zároveň podílel na české ústavě. Ten totiž prezidentovi jmenovat ministry přímo neukládá. Prezident se může podle Svobody zachovat podobně jako bývalý prezident Václav Havel, který později jmenoval Vladimíra Špidlu premiérem, až když mu předložil seznam ministrů.
Ve zmíněném komentáři se v souvislosti se jmenováním ministrů píše, že prezident může jmenovat jen ty, které mu navrhne premiér. Sám nikoho vybrat bez předsedy vlády nemůže. „To ovšem neznamená, že by prezident návrhy předsedy vlády nemohl odmítnout,“ tvrdí mluvčí Hradu. (zdroj Aktuálně.cz)
Zeman tak může podobně jako Havel váhat: „Dokud totiž předseda sociální demokracie je jen pověřen jednáním o sestavení vlády, tak prezident není žádným jeho návrhem vázán. Vázán jeho návrhem je až ve chvíli, kdy ho prezident jmenuje premiérem,“ vysvětlil Svoboda ve Studiu ČT24. „Tohle udělal Havel Špidlově vládě: Vážený pane Špidlo, až mi přinesete seznam, na kterém se my dva dohodneme, tak vás jmenuju premiérem.“ A tak se taky stalo.
Jakmile by byl Sobotka premiérem, prezident by byl jeho návrhy vázán a musel by tudíž podle Svobody jmenovat ministrem toho, koho mu Sobotka jako premiér navrhne. „Prezident sice může odmítat návrhy premiéra, ale pokud mu premiér řekne, že nehodlá jména měnit, nakonec prezident musí jeho návrhy akceptovat. Tady je premiér v silnější pozici,“ dodal Svoboda a připomněl, že kdyby Václav Klaus nemusel, jistě by některé ministry nejmenoval. Klausův názor například na Karolínu Peake coby kandidátku na ministryni obrany byl všeobecně známý. Přesto ji Klaus jmenoval, ale záhy – po osmi dnech – ji tehdejší premiér Petr Nečas z funkce odvolal.
Cyril Svoboda se domnívá, že prezident Zeman bude s Bohuslavem Sobotkou tak dlouho jednat, až vznikne takový seznam ministrů, na kterém se oba shodnou. „Nikdo z této situace by neměl odejít jako poražený,“ míní Svoboda. Zeman není podle ústavy tlačen časem, Česká republika má totiž vládu, nicméně ta ale nemá důvěru parlamentu, což podle komentátorů Česko poškozuje, doplnil ve vysílání ČT24 komentátor Respektu Jan Macháček.
- Ústavní právník Marek Antoš: „Pokud by nedošlo k tomu, že by prezident argumentoval tím, že kandidát nesplňuje zákonné podmínky, nebo je tam nějaký jiný závažný důvod, tak ho musí jmenovat.“
Jaké jsou dosavadní výsledky vyjednávání?
Lidovci si v budoucí vládě vyhlídli dva pro ně zásadní resorty - zemědělství a ministerstvo práce a sociálních věcí. Návrh ČSSD jim ale zatím přisuzuje úplně jiná ministerstva - zdravotnictví a kulturu. To se lidovcům nelíbí. „Tyto dva resorty nejsou naše prioritní a o ně bychom aktivně neusilovali,“ uvedl předseda poslaneckého klubu strany Marian Jurečka.
Lidovci ale počítali ještě s třetím vládním křeslem. Tím by měl být předseda strany na pozici vicepremiéra. Jenže návrh vítěze voleb je jasný. Osm míst má patřit ČSSD, sedm má získat ANO a dvě místa jsou zatím volná pro lidovce. Bohuslav Sobotka ale i přes tyto početní návrhy zopakoval, že počítá s Pavlem Bělobrádkem. „Trvá můj zájem na tom, aby předsedové koaličních stran ve vládě seděli.“
Podle hnutí ANO by měl mít kabinet méně členů než 17 - takový počet navrhuje ČSSD. „My jsme vůbec neuvažovali o tom, že vláda by měla mít víc křesel než současná vláda v demisi,“ podotkl poslanec za hnutí ANO Martin Stropnický. Kromě ministerstva financí, na něž by podle Sobotky měl usednout nestraník, by hnutí rádo dostalo například i ministerstvo školství. Důležitější podle Stropnického je, aby na počtu vládních křesel vyjednávání rodící se trojkoalice neselhalo.
