Praha - Není jisté, zda Ústavní soud rozhodne už ve čtvrtek o ústavnosti vyhlášení předčasných voleb. V Otázkách Václava Moravce to uvedl předseda soudu Pavel Rychetský. Zároveň prohlásil, že při podobném vyhlášení předčasných voleb v roce 1998 bylo jasně řečeno, že taková cesta je nestandardní a volí se poprvé a naposled.
Rychetský také odmítl námitky, že Ústavní soud nerozhoduje dostatečně rychle. Soud má totiž ze zákona povinnost dát 30denní lhůtu autorům napadeného zákona – v tomto případě oběma komorám Parlamentu – aby se vyjádřily. Čtvrteční zasedání soudu by se tak vůbec nemuselo konat, jak sněmovna, tak Senát ale už svá vyjádření zaslaly a na zachování lhůty netrvaly.
Nejvyšší ústavní činitelé se na čtvrteční schůzce shodli, že konání voleb v říjnovém termínu je ve veřejném zájmu zásadního významu. V době ekonomické krize totiž stát potřebuje přijmout opatření proti krizi a schválit rozpočet. Pavel Rychetský ale v Otázkách uvedl, že také Ústavní soud považuje konání voleb za veřejný zájem – právě proto rozhodnutí prezidenta o vypsání voleb odložil, protože potřebuje prozkoumat, zda budou volby legitimní a někdo je nebude moci napadnout jako neústavní.
Ve veřejném zájmu také podle soudu je, aby se zbytečně nevynakládaly finanční prostředky ze státního rozpočtu na konání voleb, které by pak případně mohly být napadeny a musely by se konat znovu. Proto soud rozhodnutí o vypsání voleb odložil. Rychetský ale upozornil, že do veřejného zájmu rozhodně nebyly zahrnuty peníze, které už na kampaň vydaly politické strany.
Zákonodárci vlastně rozhodli, že „příští týden“ Ústava platit nebude
Česká Ústava je podle Rychetského specifická. Obecně totiž Ústava stanoví jednak nedotknutelná, nezcizitelná a nepromlčitelná práva lidí žijící v prostoru, kde dokument platí. Na druhé straně Ústava stanoví základní pravidla, jak se utvářejí orgány státu a jakým způsobem a kdy smějí rozhodovat. V Česku ale máme klauzuli nedotknutelnosti, resp. nezměnitelnosti, která říká, že jsou podstatné náležitosti demokratického právního státu nezměnitelné.
A právě o této klauzuli se v odborných kruzích diskutuje mnoho let, zda je to jen obecná formulace, nebo je právně vymahatelná. „Základní otázka zní: Lze, nebo nelze aplikovat čl. 9 o nezměnitelné podstatě právního státu i vůči ústavnímu zákonu. To musíme rozhodnout,“ vysvětluje Rychetský. Právě to, zda má Ústavní soud právo zrušit ústavní zákon, totiž napadá celá řada ústavních odborníků.
Článek 9 Ústavy
- (1) Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony.
- (2) Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.
- 3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu.
Jednorázová změna Ústavy, tak jak jí přijaly obě komory Parlamentu, totiž podle Rychetského Ústavu nemění ani nedoplňuje. Tento zákon ji suspenduje, protože vlastně říká, že pro tento konkrétní případ Ústava neplatí. V Ústavě je totiž jasně popsáno, jakým způsobem je možné ukončit činnost Poslanecké sněmovny, a tyto kroky nebyly dodrženy. Stejně tak by poslanci a senátoři mohli jednorázově změnit Ústavu a ukončit tak třeba funkční období prezidenta.
S tím ale nesouhlasí předseda ČSSD Jiří Paroubek - podle něj zákon Ústavu nesuspenduje, ale právě doplňuje. Paroubek se odvolává i na některé právnické experty. ČSSD také podle jeho slov přijde na večerní schůzku lídrů stran a předsedů obou komor Parlamentu s ústavně přijatelným řešením, které umožní konání voleb v původním termínu.
Návrh, se kterým půjde ČSSD na večerní schůzku
- Konání voleb v původním termínu 9. a 10. října
- Předčasné volby se vyvolají zakotvením trvalého institutu zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny jejím usnesením třípětinovou většinou, nikoli prezidentem.
- Mandáty zůstávají zachovány až do konce volebního období.
- Senátu se dává možnost přijímání zákonných opatření i po přijetí usnesení Poslanecké sněmovny o zkrácení volebního období poté, co vyjde usnesení o zkrácení volebního období ve sbírce zákonů.
- Pro letošní volby jsou zachovány úkony učiněné do 1. září 2009, tedy do rozhodnutí Ústravního soudu. Po usnesení Poslanecké sněmovny o zkrácení volebního obbodí vyhlásí prezident nové volby a zbylé úkony proběhnout ve zkrácených lhůtách stanovených předchozím ustanovením.
- Ostraňuje se námitka jednorázové úpravy voleb v roce 2009, protože se Poslanecká sněmovna usnese na zkrácení volebního období a prezident vyhlásí nové volby. Volební kandidátky by ale nemusely být znovu podávány.
- Hlasovací lístky budou každému dodány domů.
O tomto návrhu diskutoval expertní tým, který sestavily politické strany. Jednání ale nakonec shodou neskončilo, a to právě kvůli návrhu ČSSD. Ostatní strany totiž tvrdí, že je takové opatření jednorázové a mohlo by být napadnutelné u Ústavního soudu, uvedl člen týmu František Korbel. Expertům vadí hlavně fakt, že už by se nemusely znovu podávat kandidátní listiny a do nově vypsaných voleb by se tak nemohly zapojit subjekty, které v původním termínu kandidátku nepodaly: „Pokud by došlo k vyhlášení nových voleb, ale nebylo by umožněno novým subjektům se jich účastnit, považuje to komise za ústavně právní problém,“ vysvětluje Korbel.
Ve hře je stále i návrh ODS, která chce příští týden v obou komorách schválit obecný zákon o rozpuštění sněmovny, který by zřejmě Ústavní soud nezkoumal - volby by se ale v tomto případě konaly později. Uvažuje se o termínu 6. a 7. listopadu, pokud by ale součinnost sněmovny, Senátu i prezidenta byla bezchybná, pak by se volby mohly konat už o týden dříve. A o tomto termínu jsou ochotni diskutovat i sociální demokraté. Večer se sejdou i lídři politických stran spolu se šéfy obou komor parlamentu, diskutovat mají o termínu voleb.
Lněničkova stížnost k říjnovému termínu voleb zřejmě nepomůže
K zachování říjnového termínu voleb zřejmě nepomůže ani ústavní stížnost, kterou v pátek podal právník a kandidát ODS do sněmovny Ondřej Lněnička. Pokud totiž nebude stížnost hned odmítnuta, tak bude přidělena některému ze tříčlenných senátů na Ústavním soudu a bude posuzována zcela odděleně. Čtvrteční zasedání soudu tak zřejmě vůbec neovlivní.
Rychetský upozornil, že Lněničkova stížnost nemůže vstoupit do řízení o
Melčákově stížnosti, kterou bude Ústavní soud řešit ve čtvrtek. "Je to
samostatný návrh na zahájení řízení, navíc řízení, kde je úplně jiná
příslušnost… Lněničkova ústavní stížnost připadne jednomu ze čtyř
tříčlenných senátů našeho soudu," řekl.
Lněnička se domnívá, že k ústavní stížnosti poslance Miloše Melčáka, která zapřičinila odklad vyhlášení voleb, nebyl důvod - protože Melčák odklad nepožadoval. Melčák jako důvod stížnosti uvedl, že zkrácení volebního období porušuje jeho právo být poslancem čtyři roky. Lněnička svou stížností kontruje, že odkladem voleb na neurčito jsou krácena jeho práva volit a být volen.
