Prezident znovu odmítl jmenovat Fajta a Ošťádala profesory. Univerzita zvažuje další žaloby

Fyzik Ivan Ošťádal a kunsthistorik Jiří Fajt nebudou profesory. Prezident Miloš Zeman je odmítl jmenovat poté, co mu soud celou záležitost vrátil k dalšímu řízení. Upozornil na to mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek. Škola proto znovu zvažuje podání žalob.

V roce 2015 nepodepsal prezident jmenovací dekrety tří profesorů – Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala z Univerzity Karlovy a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Po třech letech sporů s Fajtem a Ošťádalem, resp. jejich univerzitou vrátil Městský soud v Praze věc hlavě státu s tím, že má rozhodnout znovu.

Soud zároveň řekl, že prezident nemůže po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování. Jinak by totiž nepřípustně zasáhl do autonomie vysokých škol. Z Hradu pak ale zaznělo další NE.

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima řekl, že Hrad zopakoval důvody o pochybnostech o morálním profilu obou kandidátů, tedy domnělou činnost za minulého režimu v případě Ivana Ošťádala a údajné pochybení ve funkci ředitele Národní galerie u Jiřího Fajta. V jeho případě ještě připojil novou pochybnost, že na vysoké škole neučil dostatečně dlouho, aby mohl profesorem být.

Nahrávám video
Rektor Univerzity Karlovy k prezidentovu rozhodnutí nejmenovat profesory
Zdroj: ČT24

Podle Zimy ovšem prezident svůj nový argument omezil pouze na Fajtovu pedagogickou kariéru na Karlově univerzitě. „On ale učil na Technische Universität Berlin, kde vychovával také postgraduální studenty. V moderním světě se počítá pedagogická aktivita i na jiných významných institucích,“ zdůraznil rektor.

Podle právníka Hradu Marka Nespaly rozhodl prezident již v polovině loňského listopadu. Dodal, že Hrad v novém rozhodnutí údajné prohřešky uchazečů o profesuru „katalogizoval“ a zejména poukázal na „zásadní nedostatky ve jmenovacím řízení“.

Spor podle všeho opakovaným odmítnutím nekončí. „Dopis studujeme. Domníváme se, že došlo také k procesním pochybením. S vysokou pravděpodobností v nejbližších dnech po dohodě s oběma účastníky podáme v dané věci správní žaloby,“ podotkl Tomáš Zima. Připomněl, že městský soud v loňském verdiktu „říká, že prezidentu republiky nepřísluší posuzování uchazečů jako takových“.

Údajné „kontakty na StB“ a smlouva s bankou jako důvody nejmenovat

Když prezident prostřednictvím svého mluvčího vysvětloval, proč nepodepsal jmenování Jana Eichlera, Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala, hovořil o pochybnostech o jejich morálním charakteru. Znovu je vyjádřil po loňském rozsudku. V případě Eichlera a Ošťádala hovořil o jejich údajné činnosti za minulého režimu – konkrétně „působení v propagandistických útvarech Československé lidové armády“, které Hrad přičítal Eichlerovi, a domnělých „kontaktech na Státní bezpečnost“ v případě fyzika.

Rozhodnutí nejmenovat kunsthistorika a ředitele Národní galerie Fajta pak Zeman podložil článkem v novinách, ze kterého vyplývalo, že galerie jednala s bankou o sponzorském daru, jehož součástí měl být i příspěvek na ředitelův plat.

Fajt tehdy upozorňoval, že sponzorská smlouva mezi Národní galerií a Komerční bankou nebyla uzavřena. Nyní uvedl: „Pokud má někdo pochyby o tom, že toho nejsem kvalifikačně hodný, tak by si mohl uvědomit, že jsem se dvakrát habilitoval, jedna habilitace je v Německu, jedna tady v Čechách.“

Ošťádal a Eichler pak obvinění z Hradu odmítli. Zatímco oba docenti Univerzity Karlovy ve sporu s prezidentem vytrvali, Jan Eichler po roce žalobu stáhl.

  • 5. května 2015: Prezident republiky odmítl podepsat jmenování tří navržených profesorů – Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala z Univerzity Karlovy a Jana Eichlera z VŠE.
  • květen 2015: Prezident Zeman čelil široké kritice. Rektor UK Tomáš Zima jeho postoj označil za nepřijatelný zásah do akademických svobod, Miloše Zemana kritizoval i tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Miloš Zeman jednal o situaci s tehdejším ministrem školství Marcelem Chládkem (ČSSD), názor však nezměnil.
  • 20. listopadu 2015: UK a VŠE společně se třemi kandidáty na profesory podaly žalobu na prezidenta. Akademici argumentovali tím, že vysokoškolský zákon prezidentovi neumožňuje podpis odmítnout.
  • leden 2016: Prezident zaslal ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD) dopis, ve kterém jí sdělil, že tři jemu navržené profesory nejmenuje.
  • 22. dubna 2016: VŠE oznámila, že Eichler vzal žalobu na hlavu státu zpět a stejně se na jeho žádost zachová i škola.
  • 21. září 2016: Městský soud v Praze zamítl Ošťádalovu žalobu, podle které je prezident ve věci jmenování profesora nečinný.
  • 17. října 2016: Městský soud odmítl Ošťádalovu žalobu na nezákonnost prezidentova rozhodnutí. Podle soudu byla žaloba doručena pozdě.
  • 25. listopadu 2016: Městský soud zamítl Fajtovu žalobu na nečinnost prezidenta.
  • 2. března 2017: Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasačních stížnostech Ivana Ošťádala a UK proti verdiktům městského soudu. Jedné stížnosti vyhověl a vrátil městskému soudu žalobu směřující proti rozhodnutí o nejmenování Ošťádala.
  • Květen a listopad 2017: Ošťádal, Fajt a UK podali stížnosti k Ústavnímu soudu, který je zamítl.
  • 7. září 2017: NSS zamítl stížnosti Jiřího Fajta a UK.
  • 27. dubna 2018: Městský soud zrušil Zemanovo rozhodnutí o nejmenování Ošťádala a Fajta profesory. Věc prezidentovi vrátil k dalšímu řízení. Hrad podal proti verdiktu kasační stížnost, ale později ji stáhl.
  • listopad 2018: Prezident republiky znovu rozhodl, že Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala nejmenuje profesory.
  • 14. ledna 2019: Univerzita Karlova zveřejnila opakované rozhodnutí prezidenta profesory nejmenovat. Avizovala další žaloby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna přerušila debatu o protiobstrukčních změnách pravidel svých jednání

Poslanci v úterý večer přerušili úvodní debatu o změnách pravidel sněmovního jednání k omezení možností obstrukcí. Koalice ANO, SPD a Motoristů sice prosadila možnost pokračování schůze přes noc, jednací den ale skončil po dohodě klubů ve 21 hodin. K vystoupení k novele jednacího řádu se v té době hlásilo ještě devět zákonodárců, šanci by mohli dostat nejdříve ve středu. Většinu středečního jednacího dne však vyplní úvodní diskuze o návrhu státního rozpočtu na letošní rok.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 5 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 6 hhodinami

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
před 6 hhodinami

Babiš, Fico a Stocker chtějí na summitu EU mluvit o cenách elektřiny

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na čtvrtečním neformálním summitu Evropské rady v Belgii. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš opět zkritizoval emisní povolenky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Patrioti pro Evropu vyloučili Bartůšek kvůli poškození dobrého jména, řekl Knotek

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. Deník N s odkazem na své zdroje ve frakci uvedl, že PfE vyloučili Bartůšek, protože s europoslancem Ondřejem Dostálem (Stačilo!) navzájem pomohli svým partnerům k práci v Evropském parlamentu (EP). Podle Bartůšek na ni ovšem byl vyvíjen tlak, aby vystoupila z hnutí Přísaha.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Poslanec Doksanský rezignoval na místo ve školské komisi Hradce Králové

Opoziční zastupitel Hradce Králové a poslanec Denis Doksanský (ANO) v pondělí rezignoval na místo v komisi městské rady pro výchovu a vzdělávání. Městská rada měla v úterý odpoledne projednat Doksanského odvolání z komise, a to kvůli jeho působení ve Střední škole Sion High School. Na uvolněné místo v komisi pro výchovu a vzdělávání pak rada města na návrh ANO jmenovala středoškolského učitele Filipa Diviše.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...