Praha – Někteří studentští vůdci z demonstrací roku 1989 se dodnes potkávají. Jedním z nich je i Monika Pajerová, tehdejší mluvčí vysokoškoláků, která před 25 lety studentskou demonstraci oficiálně zahájila. Dnes si tehdejší trasu až na Národní třídu zopakovala. Jak sama říká, polistopadový vývoj politiky jí příliš radosti nepřinesl.
Právě studenti svolali do Prahy na Albertov manifestaci vysokých škol. Aby se vůbec mohli sejít, museli jako důvod při žádosti o povolení uvést připomínku Jana Opletala. „My jsme byli rádi, že nám to vůbec povolili. Pomohlo, že komunisté nechtěli být jako nacisté a chtěli se proti nim jasně vymezit. Proto řekli: ano, Opletala si připomeňte, ale nesmíte na Václavák ani Staromák,“ říká tehdejší studentská aktivistka Monika Pajerová.
Přiznala, že někteří z jejích kolegů tehdy ani nevěděli, kde areál na Albertově leží. „Ano, studenti medicíny věděli, kde to je, ale my ostatní z filozofické fakulty nebo z práv jsme se opravdu ptali, kdeže to máme začít připravovat,“ vzpomíná Pajerová. S úsměvem dodává, že když poprvé na místo přijeli, povzdechli si, jak dlouhou cestu do centra mají před sebou.
Tehdy jí bylo 23 let a doma na ní čekala rok a půl stará dcera. „Měla jsem strašný strach. Několik týdnů mi ji musela přes den hlídat teta. Ale ještě víc jsem byla naštvaná. Ten rozpor mezi tím, co nám například na fakultě říkali, a co jsme ve skutečnosti žili, byl opravdu absurdní,“ vzpomíná Pajerová. Ještě před listopadem nátlak pocítila třeba tím, jak jejím kolegům zakazovali vést studentské časopisy.
Z úvodního projevu M. Pajerové na Albertově:
„Přátelé, slovo dialog nabylo v poslední době přímo magického smyslu. K tomuto zapomenutému slovu se vrátily naděje širokých vrstev naší společnosti. Jaké možnosti máme my, studenti vysokých škol, zúčastnit se svobodného demokratického dialogu…“
Spolu s ostatními ihned po incidentu na Národní třídě kolem 22:00 hodin přišli do kavárny v Obecním domě. „To hlavní rozhodnutí jít do stávky tady nebylo od roku 1969 a padlo okamžitě. Ani se nehlasovalo. Prostě to padlo jednomyslně,“ dodává Pajeová.
Čtvrtstoletí od pádu totality si přišel na Národní třídu připomenout i další vůdce studentského hnutí - Martin Mejstřík. Stejně jako Moniku Pajerovou ho polistopadová politika zklamala. „My jsme si to opravdu vybojovali a to, co se tady za těch pětadvacet let dělo nahoře mezi politiky, to je prostě plivnutí do tváře těm, kteří tady stáli na té Národní,“ dodává Mejstřík.
Monika Pajerová je s bývalými studenty stále v kontaktu. Schází se spolu prý každý rok. Ani letos - po čtvrtstoletí – prý společné shledání nevynechají.
