Hnutí ANO si podle březnového volebního modelu mírně polepšilo o 1,5 procentního bodu. Předseda hnutí a ministr financí Andrej Babiš přitom čelil kritice kvůli dotaci na Farmu Čapí hnízdo, kterou vysvětloval na mimořádné schůzi sněmovny. Významný nárůst vedle toho zaznamenal koaliční partner ČSSD, kterému preference stouply o 4,5 procentního bodu. ANO si ale nadále udržuje první místo. Průzkum zpracovala v rámci projektu Trendy Česka TNS Aisa pro Českou televizi.
Navzdory Čapímu hnízdu stouply v březnu preference ANO
Březnový volební model ukazuje druhý největší naměřený počet příznivců ČSSD od února 2014. Sociální demokracie si polepšila o 4,5 procentního bodu na 21,5 procenta. Překonává tak i výsledek z posledních sněmovních voleb. Hnutí ANO se podle modelu dlouhodobě umisťuje na prvním místě a drží se vysoko nad svým výsledkem z roku 2013. Preference hnutí byly v březnu 28,5 procenta.
Předseda ANO přitom v březnu musel vysvětlovat, kdo vlastnil Farmu Čapí hnízdo, když před několika lety získala evropské dotace. Čapí hnízdo bylo do konce roku 2007 součástí Agrofert, poté společnost přešla na anonymní formu vlastnictví a jako malá společnost dosáhla na evropskou dotaci. Později se vrátila zpátky do Agrofertu.
Babiš na mimořádné poslanecké schůzi prohlásil, že v době získání dotace vlastnily farmu dvě dospělé děti ministra financí a bratr jeho partnerky. Trvá na tom, že žádný dotační podvod nespáchal. Kauzu označil za cílenou kampaň, která má vést k jeho konci ve vládě a vůbec v politice.
V březnu ztratily KSČM a TOP 09
Pro komunistickou stranu platí, že co v únoru získala, v březnu zase ztratila. V preferencích ztratila 2,5 procentního bodu a jen těsně si udržela třetí místo ve volebním modelu s 9,5 procenty. V březnu ztrácela i TOP 09, spolu s KSČM představují dvě strany, které nejvíc ztrácejí oproti svému výsledku z posledních voleb, a to minimálně pět procentních bodů. Aktuálně TOP 09 dosahuje 7 procent preferencí, což je nejnižší naměřená hodnota od začátku měření.
Mezi ostatními parlamentními i neparlamentními stranami nedošlo k velkým změnám. Pouze Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury se propadla na 2,5 procenta preferencí a v pořadí ji předběhli Zelení s 3,5 procenta. Nejsilnější stranou pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do sněmovny je Úsvit se čtyřmi procenty preferencí.
Ochota jít volit vzrostla dosud nejvýše
Kdyby byly volby do Poslanecké sněmovny, zájem o ně by projevilo hodně lidí. Ochota jít k volbám má dlouhodobou tendenci růst. V březnu ale průzkum ukázal nejvyšší hodnotu od začátku měření v únoru 2014. K volbám by přišlo 71 procent lidí. Polovina všech dotázaných by přišla určitě. Naopak svým nezájmem si bylo jistých 17 procent respondentů.
V únoru došlo k významnému poklesu hodnocení celkové politické situace i důvěry ve vládu. Březen ale pokles nepotvrdil. Situace v obou oblastech se ustálila. S politickou situací je aktuálně spokojeno 32 procent lidí a vládě důvěřuje 42 procent.
- Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost TNS Aisa. Sběr dat probíhal ve dnech 19. 3. až 24. 3. 2016 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Do volebního modelu vstoupilo 873 respondentů. Ten totiž zahrnuje jen respondenty, kteří zvažují účast ve volbách a uvedli nějakou stranu. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 1 až 3 procentní body.