Badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se dostali k unikátním záznamům: přes slovenské muzeum se jim povedlo získat tisíce záznamů o Češích a Slovácích internovaných v táborech v bývalém Sovětském svazu. Je to vůbec poprvé, co Moskva umožnila exportovat tyto informace ze svých archivů mimo území Ruska.
Materiály ve středu symbolicky převzal ředitel ústavu Zdeněk Hazdra od ředitele Muzea Slovenského národního povstání, které tyto informace získalo právě z Moskvy. Vyjednávání přitom trvalo několik let.
„Politika, kterou uplatňuje dnešní vedení Ruska - pokud jde o archivní materiál a jeho zpřístupňování západním badatelům - je spíše v rovině neposkytování. Kontrastuje to s atmosférou v 90. letech, kdy za jiného vedení státu jezdili do Ruska Němci a kupovali celé archívní fondy,“ popsal historik z ÚSTR Jan Kalous.
Informace se nacházely v Ruském státním vojenském archivu, což je největší úložiště vojensko-historických dokumentů sovětské epochy. Obsahuje dokumentaci Rudé armády či ozbrojených složek tajné policie.
Získané záznamy se týkají Čechů a Slováků, kteří prošli systémem Hlavní správy vojenských zajatců a internovaných. Ten se označuje zkratkou GUPVI a byl zaměřený na vojáky. V Česku známější GULAG se týkal civilistů.
Materiály mohou pomoci pozůstalým, kteří se svých blízkých nemohli dopátrat
Záznamy mají podobu naskenovaných kartotéčních lístků a obsahují základní informace o lidech odvlečených do sovětských internačních táborů. „Mohou tak mít velký význam pro příbuzné a pozůstalé, kteří dosud osudy svých blízkých nemohli dopátrat,“ uvedl mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček.
Jak doplnil ředitel Muzea SNP Stanislav Mičev, podle dostupných údajů prošlo v letech 1941 až 1945 zajateckými a internačními tábory 69 977 Čechoslováků, z nichž se přes čtyři tisíce nevrátilo domů a zemřelo.
Jak ale Mičev současně dodal, informace o počtu lidí v těchto zařízeních se liší, což je dáno i tím, že ne vždy byli zajatci řádně evidováni. Díky těmto získaným záznamům by nicméně měly být dohledatelné bližší údaje o více než 34 tisících lidí.
Ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra podotýká, že získání záznamů má i význam „morálně lidský“. Umožní zjistit například to, kde jsou pohřbeni lidé, kteří se z táborů nevrátili.
