Když jsou soudci nejistí

Praha - Osm let za mřížemi za vraždu versus osmiletý trest za to, že rodiče své malé děti nepouštěli z bytu. To jsou jen dva verdikty z nedávné doby. Není přitom nutné mít právnické vzdělání a podobné příklady pokaždé zahýbají veřejností a nastolí otázku, kde je ta spravedlivá míra. Co je špatně? Manuál pro soudce – trestní zákoník – anebo jeho uživatelé, soudci?

„Otázka trestních sazeb, respektive konkrétních trestů ukládaných soudy, je jedním z věčně živých problémů nauky i praxe trestního práva,“ povzdechne si na úvod Jiří Jelínek, vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Nejen on, ale řada dalších akademiků a praktiků trestního práva připouští, že v rozhodovací praxi soudů vládne nejednotnost. Jak velká, to však nikdo neví.

„Je to téma na akademickou studii – jaké bývá rozpětí ukládaných trestů za skutkově podobné trestné činy,“ komentuje to novinář a právník Tomáš Němeček. „Odpovědi možná nebudou na počkání a možná nebudou jednoznačné. To téma by ale bylo dobré otevřít,“ dodává. 

Hodnoty bychom měli

Právníci napříč justičními povoláními se shodují, že aktuální trestní zákoník má relativně dobře propracovaný systém sankcí. Respektuje hierarchii hodnot, a to na prvním místě lidský život (trestný čin vraždy, zabití), zdraví a lidskou důstojnost (obchodování s lidmi, vydírání, sexuální násilí).

Státní zástupce Vladimír Jan říká, že „sazby za majetkovou a hospodářskou trestnou činnost jsou sice nižší, ale vedle trestu odnětí svobody je třeba přihlížet i k jiným druhům trestu, které lze v těchto případech uložit“. Jde jednak o peněžitý trest, zabavení majetku, případně zákaz činnosti, které pachatelé vnímají velmi negativně. 

Soudní spisy
Zdroj: ČT24

Výjimečné případy

Rozporuplné reakce veřejnosti vyvolávají případy, které se obvyklé výši trestu vymykají, byť je každý trest nutno posuzovat individuálně a laická veřejnost nikdy nebude mít všechny informace, které měl soudce. 

Emotivní diskusi například vyvolal případ z roku 2001, kdy byla „pouze“ na tři roky za mřížemi odsouzena Helena Čermáková, která ve spánku zalehla a udusila svoji malou dceru. Děvčátko mělo v krvi před smrtí přes dvě promile alkoholu. Matka tvrdila, že se dcera ztratila, a veřejnost žádala o pomoc. Přes dva týdny trvalo, než se přiznala. Přímý podíl Čermákové na opilosti dcery soud neprokázal, a proto jí hrozilo za neúmyslné ublížení na zdraví s následkem smrti maximálně pět let. 

Specialista na násilnou kriminalitu Miroslav Jedlička nad tím rozhodí rukama. „Je vražda více, nebo méně odsouzeníhodná než mnohamiliardový tunel ohrožující ekonomickou stabilitu státu? Je doživotní vězení za osm vražd spáchaných manželi Stodolovými dostatečným trestem vedle stejného trestu za dvojnásobnou vraždu? Rozdíl mezi dvojnásobnou a osminásobnou vraždou je přitom 400 procent,“ upozorňuje. 

„Souhlasím s tím, že uložené tresty občas vyvolávají rozpačité reakce veřejnosti, někdy i odborné,“ začíná k tomu státní zástupce Jan. „V těchto hodnoceních je však namístě opatrnost. Sám se odvažuji k hodnocení uložených trestů pouze ve věcech, ve kterých jsem vykonával dozor a můžu si tedy nárokovat znalost případu,“ dodává. 

Justice versus společnost

Kriminalista Jedlička upozorňuje na faktor, který justice nerada připouští – totiž že soudci se u výjimečných případů někdy chovají alibisticky a trest „přepálí“ počítajíce s tím, že se jedna ze stran odvolá.

Jako příklad uvedl trest pro lékaře Jaroslava Bartáka. „Soudce I. instance mu dal 14 let, tedy tolik, co se dává obvykle za vraždu bez přitěžujících okolností. Soudce I. instance předpokládá, že se proti takto vysokému trestu obviněný okamžitě odvolá. Pro veřejnost však bude soudce odvážným hrdinou.“ 

Jaroslav Barták u soudu
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Alibismus soudců odmítají ti, kteří k nim mají blízko – tedy státní zástupci. Tvrdí, že uložit trest v případech vymykajících se brutalitou nebo rozsahem není jistě snadné, ale pokud nejde o nepřiměřeně přísný trest, je vše v pořádku. 

Otázkou však je, co je nepřiměřený, respektive ještě přiměřený trest. Nedávno zvedl veřejnost ze židle případ takzvaných vlčích dětí, kdy matka porodila dva chlapce doma, jejich existenci rodiče zamlčeli úřadům a nepouštěli je ven z bytu. Otec chlapců dostal v první instanci osm let žaláře nepodmíněně, matka dvouletý podmíněný trest. Část laické i odborné veřejnosti tehdy soudce kritizovala, že uložil exemplární – nepřiměřeně přísný – trest za jiný životní styl, než vyznává většinová společnost. 

Mladá státní zástupkyně Věra Nováková připouští, že tam, kde má jít soudce proti veřejnému mínění, je těžší takové rozhodnutí učinit. „Odolnost vůči nejrůznějším tlakům by ale měla patřit k základní osobnostní výbavě každého soudce i státního zástupce,“ dodává. Advokát Tomáš Sokol pak zdůrazňuje, že stejně jako ve všech ostatních profesích „existují přísnější a méně přísní soudci a obecně jsou to lidé. Tedy někdy rozhodují emotivněji.“ 

Sjednocení

Jenže jak z toho ven? Jak na jedné straně respektovat rozhodnutí jednotlivého soudce, který byl případu nejblíže, a na druhé straně zamezit zjevným excesům? Určitým řešením by bylo sjednocení judikatury u typově stejných případů. Dát trestním rozhodnutím mantinely se pokoušeli například v angloamerické právní komunitě. Soudci ve Spojených státech se vzbouřili proti závazným normám, ale vybavili se tzv. sentencing guidelines (http://www.sentencing.us), tedy doporučeními, jak v jednotlivých případech postupovat. 

Taláry
Zdroj: ČT24

Smysl sjednocení verdiktů připouští i státní zástupce Jan: „Případnou nápravu u 'rozpačitých' případů bych viděl v činnosti soudů vyšších stupňů, které by výši ukládaných trestů v obdobných případech sjednocovaly a precizovaly hlediska pro jejich ukládání.“ Věra Nováková vidí problém podobně. „Praxe soudů není jednotná, je to velký neduh. Zapříčiněný je do značné míry i tím, jak je nejednotná celá společnost, která se překotně vyvíjí a nemá pevné tradice a zvnitřněné hodnoty, které by umožňovaly předvídatelné soudní rozhodnutí,“ tvrdí státní zástupkyně. 

Roli zde hrají také nesystémové zásahy do sazeb. Například u maření výkonu úředního rozhodnutí se za poslední čtyři roky změnila třikrát. „Stejně tak došlo s novým trestním zákoníkem ke zpřísnění sazeb u zanedbání povinné výživy, aby se koncem roku zase vrátily tam, kde byly,“ říká Věra Nováková a dodává: „Chtělo by to tady udělat pořádek.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Inflace přichází. Zbrzdí růst ekonomiky i příjmů rozpočtu

Česká ekonomika letos roste méně, než se očekávalo. Výhled zhoršily všechny velké tuzemské instituce i třeba Evropská komise. Hospodářství ovlivnila hlavně nejistota ve světě, třeba nárůst cen komodit kvůli konfliktu na Blízkém východě. Firmy také omezují investice. Předpovídané zpomalení růstu HDP pod dvě procenta má vliv i na výběr daní – nižší útraty a zisky přinesou méně peněz do státní kasy.
před 2 hhodinami

VideoVláda projedná přísnější tresty pro agresivní řidiče, hrozit by jim mohlo vězení

V pondělí má vláda na programu schvalování návrhu novely trestního zákona, která zavádí přísnější tresty pro řidiče, kteří se chovají agresivně nebo za volant usedají pod vlivem omamných látek. „Pokud se řidič úmyslně dopustí nějakého bezohledného agresivního jednání, kdy někoho vytlačuje nebo vybržďuje, tak se na to dívám jako na trestný čin,“ uvedl ředitel dopravní policie Michal Hodboď. Řidičům by hrozilo až roční vězení. Pokud by při nehodě někoho zranili, sazba by činila až tři roky za mřížemi.
před 3 hhodinami

VideoRoční kupón na MHD v Praze má zdražit, cenou dorovná Brno

Roční kupón na městskou hromadnou dopravu v Praze by měl od příštího roku stát o 1100 korun více. Podle nového pražského primátora Petra Hlaváčka (STAN) je zdražení otázka měsíců. Dosavadní cena 3650 korun řadí metropoli v rámci krajských měst k těm, kde je kupón nejlevnější. Po zvýšení ceny ale dorovná Brno, kde stojí roční jízdenka 4750 korun. Mezi krajskými městy jde o nejvyšší částku. Naopak nejméně cestující platí v Olomouci nebo Karlových Varech.
před 3 hhodinami

VideoZavoral si klade podmínky, proto ho Babiš nezve, říká Knedlhans. Podle Berana to vyvolává obavy

Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral si klade podmínky jednání s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO), ten se s ním proto neschází, řekl v Duelu ČT24 šéf Mladého ANO Adam Knedlhans. „Premiér si má s ředitelem ČRo sednout za zavřenými dveřmi a říct si požadavky obou stran,“ sdělil. První místopředseda Mladé ODS Richard Beran si myslí, že vláda nezdůvodnila, proč Zavorala, na rozdíl od ředitele České televize Hynka Chudárka, nezve. Zavoralův požadavek na veřejné jednání nepovažuje za vysvětlení. „Pokud se bavíme o změně financování veřejnoprávních médií, je chyba, že tam je jen jeden subjekt. To jsou kroky, které vyvolávají obavy u veřejnosti,“ dodal. Duelem ČT24 provázel Martin Řezníček.
před 3 hhodinami

Pavel vyznamenal historika Snydera a politologa Krasteva

Prezident Petr Pavel udělil státní vyznamenání americkému historikovi Timothymu Snyderovi a bulharskému politologovi Ivanu Krastevovi. Hlava státu dvojici předala medaili Za zásluhy. Snyder se kvůli zdravotní indispozici ceremoniálu nezúčastnil, ocenění za něj převzal Krastev.
před 5 hhodinami

Na dronové útoky nejsme připravení, vadí Hřibovi. Řešíme protivzdušnou obranu, říká Šťastný

Dopad dvou ruských střel a proudového dronu v Polsku je podle předsedy Přísahy Róberta Šlachty dalším testováním Moskvy, kam až může zajít. Šéf hnutí Naše Česko Martin Kuba v Nedělní debatě navrhnul, aby se premiér setkal s hlavami parlamentních stran a probral strategii jednotného vystupování. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib kritizoval, že vláda nedělá nic, aby byla na podobné incidenty u nás připravená. S tím nesouhlasil ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé), prioritou kabinetu je podle něj protivzdušná obrana.
11:31Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 10 hhodinami

VideoZáchranáři se kvůli rostoucí agresivitě pacientů vybavují balistickými vestami

Zdravotnické záchranné služby postupně vybavují své výjezdové týmy balistickými vestami a dalšími ochrannými prvky. Reagují tak na rostoucí agresivitu pacientů, kteří zdravotníky v některých případech ohrožují i zbraněmi. Například letos v červnu v Plzni muž zaútočil na záchranáře bajonetem. Balistickou ochranu už mají všechny výjezdové skupiny v Praze a Plzeňském kraji. V dalších pěti krajích ji využívají především vybrané posádky. Záchranáři upozorňují, že se stále častěji dostávají do situací, kdy je při poskytování pomoci ohrožen jejich život.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.