Kalousek: Sebevědomá země jako Česko by se neměla bát tří tisíc uprchlíků

Česká republika je sebevědomá a bohatá země s deseti miliony obyvatel. Přijetí tří nebo čtyř tisíc uprchlíků by se proto neměla bát. V Interview ČT24 to řekl místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Nařizovat přijetí migrantů kvótami ale podle něj nic nevyřeší. Zároveň prezidentovi Miloši Zemanovi vytkl, že místo aby lidi podpořil, tak je straší a vyvolává vůči uprchlíkům nenávist.

„Někomu administrativně nařizovat, že musí zůstat na území země, kde zůstat nechce, nedává žádný smysl a nemůže to vést k cíli,“ konstatoval Kalousek k zamýšleným kvótám. TOP 09 proto podporuje českou vládu, která je odmítá.

Unie navíc nemá žádnou možnost, jak uprchlíky v jednotlivých státech udržet. Podle Kalouska už proto mnozí zástupci Evropské komise začínají kvóty vysvětlovat tak, že jde spíš o pomoc přehlceným  jižním státům s azylovým procesem. „Uprchlíci v jednotlivých státech dostanou azyl, a kam se potom pohnou v rámci Schengenu, to už je jejich věc. To považuji za celkem pragmatický přístup,“ podotkl.

25 minut
Kalousek: Jsme sebevědomá země, nemusíme se uprchlíků bát
Zdroj: ČT24

Česko je ale podle Kalouska sebevědomá země, která by se neměla přijetí uprchlíků bát. Pokud budou chtít v Česku zůstat a budou ochotní respektovat naše zákony, hodnoty a zvyklosti, tak bychom podle něj měli vyčlenit i rozpočtové prostředky a s integrací jim pomoci.

Stavět ploty, bránit hranice armádou a policií, nic takového nechceme. To vše je jenom známka velmi malého sebevědomí. My bychom měli být dost sebevědomí na to, abychom se přijetí tří čtyř tisíc uprchlíků nebáli.
Miroslav Kalousek

TOP 09 proto vadí strašení lidí ve stylu, že uprchlík znamená rozvrat naší civilizace. „Je to obracení se na ty nejnižší instinkty a mrzí nás, že to dělá prezident republiky, bývalý prezident a pánové Babiš a Konvička. V honbě za politickými body vyvolávají zbytečný strach, místo aby obyvatele podpořili, že to přece zvládneme,“ míní Kalousek.

Namístě je obezřetnost, ne hysterie

Poukázal například na minulost, kdy tehdejší Československo přijalo 12 tisíc Řeků, kteří potřebovali pomoc. „Na území této země je 25 tisíc Vietnamců, aniž by to působilo nějaké výrazné problémy. Také jsou to lidé z jiné kultury a z jiného náboženství,“ dodal s tím, že je na místě obezřetnost, ale určitě ne vyvolávání hysterie.

Představa, že každý uprchlík je potenciální terorista, je asi stejně pravděpodobná, jako že potenciální terorista je každý z nás.
Miroslav Kalousek

Strachu lidí nicméně Kalousek podle svých slov rozumí a má na to jedinou odpověď: „Přísné dodržování pravidel a zákonů pro všechny.“ Podpořil proto českou policii, že u migrantů zákony důsledně dodržuje.

Německé kancléřce Angele Merkelové naopak vytkl, že mezi pravidly kličkuje: „V určité fázi přestala azylové zákony Evropské unie respektovat…. Jestliže dnes někdo říká, že dublinská dohoda je kvůli imigrační krizi přežitá, tak je to možná pravda, ale platí do té doby, dokud ji nebudeme novelizovat.“

Kalousek: Babiš se chová jako šašek

Místopředseda TOP 09 okomentoval i požadavek ministra financí a předsedy ANO Andreje Babiše, aby se NATO více zapojilo do řešení uprchlické krize.  Babiš Alianci vyzval k zahájení námořní operace proti pašerákům. „Žádný člen vlády tu není od toho, aby vyzýval NATO. Pan Babiš se zachoval jako šašek a jako se šaškem s ním každý bude mluvit. To je stejné, jako kdybych zítra požádal svaz kuželkářů o to, aby kuželek nebylo devět, ale deset,“ konstatoval Kalousek.

Babiš ale v kritice NATO dál pokračuje. Ve čtvrtek prohlásil, že  Alianci uprchlíci nezajímají. Pokud proti pašerákům nezasáhne, měly by to podle ministra udělat armády evropských členů: „NATO se chová účelově. Proti somálským pirátům zasáhlo, protože tam byl ekonomický zájem členských zemí NATO a dalších zemí Bezpečnostní rady OSN.“ 

Aliance ale trvá na tom, že uprchlíci jsou problém Evropské unie a ochrana hranic a boj proti pašerákům kompetence jednotlivých členských států EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Senát má ve středu na programu především volbu dvou adeptů na ombudsmana, z nichž bude dále volit sněmovna. Po dvou kolech hlasování zvolil Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou. Kromě toho také udělil vládě předběžný souhlas s úpravou unijního nařízení o střednědobé finanční pomoci členským státům Evropské unie. Zabývat se má i schválením uspořádání veřejného slyšení k bezpečnosti Evropy, stanoviskem k dalšímu působení Česka v takzvané koalici ochotných nebo záměrem vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky.
03:06Aktualizovánopřed 36 mminutami

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 7 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 8 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami
Načítání...