Historici v březnu oznámili unikátní nález ztracených záznamů, které zachycují proces s Rudolfem Slánským a dalšími obžalovanými z počátku 50. let. Ve zkrachovalé továrně našli insolvenční správci bedny, které ukrývaly až 14 hodin záznamů. Z procesu bylo přitom dosud známo jen několik minut. K materiálům se přihlásil likvidátor továrny Václav Hlásek, podle archivářů a historiků ale dokumenty nikdy neměly skončit v soukromých rukou. Kauze se věnovali Reportéři ČT.
Historik: Záznam procesu se Slánským neměl skončit v soukromých rukou, je třeba to vyšetřit
Reportéři ČT: 20 beden o justiční vraždě (zdroj: ČT24)
Materiály se po desítkách let objevily v areálu zkrachovalé firmy VÚK Panenské Břežany. Krátce nato se k nim přihlásil předseda představenstva a likvidátor této společnosti Václav Hlásek. Ten byl před rokem 1989 prominentním komunistickým úředníkem na ministerstvu zahraničního obchodu. V letech 1987 až 1989 působil jako vědecký pracovník Ústavu prognózování.
Bedny z ulice Politických vězňů
Václav Hlásek tvrdí, že bedny s dokumentací ze Slánského procesu získal v sídle KSČM v ulici Politických vězňů, když tady začátkem devadesátých let se svou firmou vyklízel sklepy. Stěhování prý tehdy řídil tehdejší tajemník předsedy KSČM Vratislav Novák.
„S Vráťou Novákem jsem především projednával tuhle záležitost, protože on byl tajemníkem, tak měl tohle na starosti, všechny tyhle administrativní a organizační záležitosti,“ tvrdí Václav Hlásek. Při vyklízení podle svých slov narazil také na bedny s dokumenty. „Já jsem se teda ptal Vráti, co to tam je, on říkal: ,Já nevím, hele, máš to vyklidit, tak to vykliď.‘“
Tehdejší tajemník předsedy KSČM Vratislav Novák sice potvrdil, že Václava Hláska zná, ale zároveň popírá, že by ho pověřil k vyklizení prostor. „Ne, žádné pověření, já nevím, proč to říká?“ reaguje na dotaz Reportérů ČT.
Muzea neměla zájem, tvrdí Hlásek
Ze sídla komunistické strany si Hlásek bedny údajně odvezl domů do Panenských Břežan a uklidil je do garáže. Čas od času je prý nabízel muzeím, které měl však odradit hořlavý materiál filmových pásů. „Ale jak se dozvěděli, že je to na hořákách, filmech, tak tím skončila všechna debata,“ tvrdí. S jakými muzei komunikoval, nechce prozradit, protože nemá souhlas osob, se kterými tehdy mluvil.
Hlásek tvrdí, že bedny s cenným materiálem před lety uložil v klimatizované místnosti. Před několika týdny pak byly nalezeny ve zkrachovalé továrně, kde je objevili insolvenční správci. Miloš Lenger z kanceláře insolvenčního správce je ke kvalitě uložení dokumentů skeptický.
„V této místnosti byly ty bedny původně uložené, takže jak se v tisku objevilo, že je původní vlastník uložil do klimatizované místnosti, tak si můžete udělat obrázek sami,“ ukazuje Lenger pro Reportéry ČT prostor, který na první pohled nevypadá jako vhodný archiv.
Ztracené dokumenty
Materiály z procesu s Rudolfem Slánským byly původně v roce 1953 předané do archivu ministerstva národní bezpečnosti. „Odkud putovaly v roce 1957 společně s procesem s Miladou Horákovou do ústředního archivu ÚV KSČ. Odtud se vrátila po několika měsících ta část, která se týkala procesu s Miladou Horákovou a následně přes archiv ministerstva vnitra skončila v Národním filmovém archivu,“ popisuje historik Petr Blažek.
„V případě procesu s Rudolfem Slánským je jisté, že ta dokumentace tam byla minimálně do konce šedesátých let, patrně i déle podle inventářů, který mají k dispozici archiváři v Národním archivu, i podle vzpomínek pamětníků, kteří je tam viděli,“ pokračuje Blažek, který byl k nálezu v Panenských Břežanech přivolán jako první.
Podle zákona o navrácení majetku KSČ lidu České a Slovenské Federativní republiky mělo s účinností od 1. ledna 1991 dojít k předání materiálů i z archivu ÚV KSČ. „Přebrali jsme všechno, co nám bylo v tehdejší době nabídnuto. Nebylo toho málo. Rozsah byl opravdu veliký. Ale prostě tyhle materiály tam nebyly. A z jakého důvodu tam nebyly, neumím odpovědět,“ říká Alena Šimánková z Národního archivu.
Za komunistickou stranu se předání dokumentů věnoval také vedoucí oddělení ÚV KSČ Ladislav Žák, který dosvědčuje, že některé písemnosti se stěhovaly také do ulice Politických vězňů. Právě zde podle vlastních slov záznamy, které zachycují vykonstruovaný proces s Rudolfem Slánským, nalezl Václav Hlásek a odvezl je do Břežan.
Podle historika by se nález dokumentů měl vyšetřit
V současné době jsou všechny materiály uložené v Národním filmovém archivu. Podle jeho ředitele Michala Breganta bude záchrana unikátních materiálů velmi náročná. „Musí se nejdřív odplísnit, protože tím, jak byly uloženy po desítky let v naprosto nevyhovujících podmínkách, tak jsou napadeny plísní a ten materiál zkrátka je zkřehlý,“ uvedl Bregant.
Ředitel Národního filmového archivu upozorňuje, že unikátní filmové materiály nikdy nemohly legálně přejít do soukromých rukou, protože takové archiválie nelze ze zákona zprivatizovat.
Historik Petr Blažek vyjádřil údiv nad tím, že policie neprošetřuje Václava Hláska, který dokumenty nedozírné historické hodnoty označil za svůj majetek, a je tak vlastně zodpovědný za jejich poškození.
„Ta dokumentace, která podle nejrůznějších zákonů má patřit státu, byla nalezena v soukromých rukou. Je velmi poškozená. Bude to vyžadovat mnohamilionovou investici,“ upozorňuje historik z Ústavu pro studium totalitních režimů. „Vůbec to nechápu. Už to jsou tři týdny, nikdo mě nekontaktoval. Myslím si, že ani nikoho z ostatních lidí, kteří byli u toho nálezu účastni,“ podivuje se Blažek nad nečinností úřadů.
Objev v Panenských Břežanech je o to významnější, že do dnešní doby bylo z procesu s Rudolfem Slánským známo pouze několik minut filmu. Ten se objevil v jednom z filmových týdeníků v roce 1968 a zřejmě tehdy čerpal právě z materiálů, které byly nově nalezeny.