Panenské Břežany - Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich žádal před svou smrtí upuštění od aktů pomsty. Karl Hermann Frank měl kvůli tomu mít dokonce roztržku s Hitlerem. Heydrichovu synovi Heiderovi to po letech svěřila jeho matka. Heydrichův syn to uvedl v rozhovoru novinářky Hany Benešové pro týdeník Reflex, s nímž souhlasil i přes bouřlivé reakce na jeho jarní návštěvu Panenských Břežan. Heider v interview popisuje své idylické dětství v Břežanech, tragickou smrt bratra, kvůli němuž se do Čech vrátil, a vyjadřuje i lítost nad tím, že se nikdy nenaučil česky. Heider od svých 13 let tvrdě pracoval na ostrově Fehmarn, kam spolu s matkou a sourozenci utekl v roce 1945. V zaměstnání pak zažil řadu útoků kvůli svému příjmení. O činech otce se dozvídal postupně prostřednictvím četby knih i návštěv koncentračních táborů. Současné politické dění ve světě vidí syn Heydricha spíš negativně - svět se podle něj ze zločinů třetí říše poučil jen velmi málo.
Heydrich nechtěl pomstu za atentát, tvrdí jeho syn
Syn Reinharda Heydricha navštívil Panenské Břežany, kde trávil se svou rodinou dětství, letos na jaře. O jeho příjezdu se neměl nikdo dozvědět, naneštěstí se o něm ale už během následujícího dne zmiňovaly všechny noviny. Ty nesdělily jednu důležitou skutečnost, a totiž tu, že Heider přijel kvůli svému bratrovi Klausovi. Vzhledem k negativnímu ohlasu na příjezd do Česka Heydrichův syn s poskytnutím rozhovoru Reflexu váhal.
Ne všichni ale Heidera vnímají negativně. V červnu v Reflexu vyšel příběh nejmladší lidické ženy Jaroslavy Skleničkové, která se pozastavila nad doznívající břežanskou aférou. „Proč na Heydrichova syna všichni útočí? Vždyť on sám neprovedl nic špatného. Ve dvaačtyřicátém byl malý kluk. Copak takové děcko za něco může? Ostatně si myslím, že Heydrichův syn to v životě neměl snadné,“ konstatovala Skleničková, jejíž otec byl popraven druhý den po protektorově pohřbu a bratranec navždy zmizel v Chełmnu.
Reinhard Heydrich se stal zastupujícím říšským protektorem na konci září 1941. Rodina se posléze na Velikonoce 1942 přestěhovala do Břežan. Heydrich s rodinou trávil minimum času. „Matka z toho pochopitelně žádnou radost neměla. Otcova zaneprázdněnost občas způsobovala mezi rodiči napětí. Dostupné filmy a fotografie však potvrzují moji vzpomínku, že nás měl otec velmi rád a vzácné okamžiky svého volna trávil s námi,“ poukázal Heider na světlé stránky svého otce.
Proč opouští rodina Německo, se jako sedmiletý chlapec nedozvěděl. Probírat s dětmi takové záležitosti prý tehdy nebylo zvykem. V Břežanech se Heider spolu se svým bratrem skamarádili se synem polesného, bariérou ovšem byla neznalost češtiny. Oba bratři pak měli na zámku vlastního učitele. „Navštěvovat normální školu by bylo možné jen, kdybychom bydleli v Praze,“ podotkl Heider. Dodnes lituje, že se česky nenaučil.
V květnu 1942 zemřel pro Heidera otec - ne nacistický zločinec
27. května 1942 provedli českoslovenští parašutisté na protektora atentát. Helena Vovsová, jež pracovala v zámeckém zahradnictví a za války pomáhala židovským vězňům, kteří na zámku v Panenských Břežanech pracovali, vzpomíná, že viděla Reinharda, jak se loučí se svou ženou a dcerou Silke. Co se ráno stalo, si jeho syn příliš nepamatuje, stejně jako na zprávu o smrti otce. „Domnívám se, že nám to v průběhu dne řekla matka. Už si na to ale nevzpomínám,“ poznamenal Heider, který se posléze 9. června zúčastnil pohřbu v Berlíně.
„Sedmiletý chlapec nedovede posoudit, co se vlastně kolem děje, jaké důsledky taková událost přinese. Spíš jsem si teprve uvědomoval, že už nemám otce,“ řekl syn protektora. Reinhardova žena byla v té době dokonce těhotná, následnou odplatu Němců v podobě vyhlazení Lidic a Ležáků a jiných represálií proto rodina nevnímala.
Heider Heydrich, syn zastupujícího říšského protektora:
„Na události po atentátu neměl jakýkoliv vliv ani otec, ani matka. Natož děti. Za skutky, k nimž tehdy došlo, byly zodpovědné jiné osoby. Matka, která s otcem před smrtí mluvila, mi až dlouho poté řekla, že otci záleželo na tom, aby se upustilo od aktů pomsty. Karl Hermann Frank, jenž údajně otcův názor rovněž znal, se prý kvůli tomu dokonce pohádal s Hitlerem.“
Rodinu Heydrichových ale zasáhla brzy další tragická událost. Dne 24. října 1943 zemřel po srážce s nákladním vozem syn Klaus. „Nákladní vůz měl kvůli úspoře paliva vypnutý motor. Náklaďák do mého bratra zepředu narazil a smrtelně ho zranil. Běžel jsem hned za bicyklem. Měl jsem velké štěstí, že vůz nesrazil i mě,“ zavzpomínal Heider. Heydrichovi opustili Břežany až v roce 1945. „Přívěs, který nám dal baron Ringhoffer, nechala matka před naším odjezdem upravit na obytný vůz, takový, jaký dnes používají lidé od cirkusu. Matka jela napřed. Mercedesem na dřevoplyn ji vezl náš řidič. Maringotku, kde jsem byl se sestrami, táhlo policejní nákladní auto,“ popsal Heider útěk na ostrov Fehmarn, kde žili rodiče jeho matky a jenž byl v té době pod britskou okupační správou.
Heider o pobytu na ostrově Fehmarn:
„V domě mých prarodičů Britové provedli několik domovních prohlídek, ale jednali s námi slušně. Mnohem hůř se však chovali němečtí pomocní policisté, kteří nám sebrali víceméně všechno, co jsme neměli přímo na těle. Později jsme své boty a oblečení viděli na jejich dětech.“
Heider se o činech otce dozvídal z knih
Heider musel na ostrově tvrdě pracovat u sedláků už od svých třinácti let. Jeho matka totiž byla v Praze odsouzena a musela se roky skrývat. „Nechtěl jsem, aby veškerou zátěž nesli prarodiče. Panovala velká nouze, všeho byl nedostatek. Když se matka vrátila, vedla zmrzlinářství na Fehmarnu a později v Plönu v Holštýnsku,“ řekl syn protektora, který na otce vzpomíná ve dvou směrech – jako na osobu soukromou a jako na osobu oficiální. „Jako chlapec jsem na svého otce vzpomínal jenom hezky. Vybavovaly si mi totiž láskyplné okamžiky, jež s námi strávil,“ prohlásil Heider. Co byl jeho otec zač, začal chápat později – prostřednictvím četby knih a návštěv koncentračních táborů.
Heiderova matka byla 3. ledna 1948 v nepřítomnosti odsouzena na doživotí. „I čeští historici však potvrdili, že moje matka smrt žádného člověka nezavinila. Jisté je, že se rozsudek opíral o smyšlená svědectví,“ řekl Heider, jenž připomněl, že kladný vztah k nacistické ideologii měla v té době velká část Němců.
Heider Heydrich, syn zastupujícího říšského protektora:
„Když sleduji politické dění ve světě, mám dojem, že se lidstvo ze zločinů třetí říše bohužel poučilo jen málo. Podle mě je třeba vždy a všude stavět do popředí člověka a odmítat jakékoliv ideologie. Setkal jsem se za svůj život s mnoha lidmi a vím, jak je důležité respektovat jednotlivce.“
Heydrichův syn pomáhá Polsku
Heider zažil kvůli svému příjmení mnoho nepříjemných situací třeba v zaměstnání. „Výjimkou nebyly ani dost ošklivé útoky – s cílem ocejchovat mě jako nacistu, a tím mě zcela znemožnit,“ podotkl Heydrich. Podobné útoky ale naštěstí nepoškodily Heiderovu dobrou pověst v letecké dopravě, odborné kvality nakonec u zaměstnavatelů přeci jen zvítězily. I Heiderovy děti si prožily kvůli svému příjmení své. Sám Heider se nakonec připojil k iniciativě na pomoc Polsku. „Osmdesát pět velkých nákladních aut dovezlo do polských nemocnic léky a zdravotnický materiál, do dětských domovů a domovů pro seniory se přivezly potraviny,“ poznamenal Heider, který rovněž založil profesní svaz kvůli platební neschopnosti letecké firmy, v níž dříve působil.
Česká televize v současné době vysílá sérii dokumentů Heydrich - konečné řešení, která připomíná celé působení tohoto fanatického nacisty od jeho nástupu do protektorátu až po atentát v květnu r. 1942. Seriál se vysílá vždy v neděli ve 20:00 hod. na ČT2 a lze ho přehrát také v archivu iVysílání.