Oproti minulosti nejsou kontroly při přejíždění hranic automatickou nutností. Ale pokračují dodnes ve formě tzv. schengenského pátrání, kdy mohou hlídky celníků zkontrolovat poblíž hranic každého. Čím dál častěji je na obou stranách hranice provádějí společné hlídky. Policisté a celníci se zaměřují na motoristy, ale také na cestující ve vlacích poblíž hranic – i těch, které hranici vůbec nepřejíždějí.
Drogy a jejich pašeráky hledají čeští a němečtí celníci společně, v tržnicích i ve vlacích
Celní kontroly bývaly tradičně věcí toho státu, který je prováděl. I po vstupu Česka do schengenského prostoru obvykle prováděly namátkové kontroly hlídky z toho státu, na jehož území člověk právě byl. Na česko-německé hranici tomu tak ale již není, naopak – standardem jsou smíšené hlídky. Jen chebští celníci mají společné kontroly asi pětkrát za měsíc.
„Výhodou této spolupráce je také to, že kontrolované osoby mohou komunikovat v mateřském jazyce,“ upozornila mluvčí Celního úřadu pro Karlovarský kraj Lenka Havelková.
Narazit na ně lze zejména ve vlacích; nejenom těch, které jezdí přes hranice, ale i těch, které se k nim přibližují, nebo se naopak vzdalují včetně expresů Cheb–Praha. „Železniční osobní doprava je často zneužívána k nelegální přepravě zboží. Pachatelé ukrývají kontraband v prostorách vlaků,“ uvedla mluvčí celníků.
Sedmičlenné hlídky ve složení tři čeští celníci, tři němečtí a pes hledají ve vozech především drogy, případně také pašované cigarety či alkohol. Pes občas označí některého cestujícího, třeba proto, že má u sebe marihuanu.
Celníky ale zajímají i místa, kde lidé nejsou – třeba odpadkové koše na toaletách. „Pachatel může kontraband zahodit v případě, že uvidí kontrolující hlídku,“ vysvětlil člen jedné ze společných hlídek.
Ne všechny příhraniční hlídky jsou ovšem smíšené. V Německu se lze setkat i s kontrolami policistů v civilu, kteří neváhají důkladně prohledat osobní věci a testovat cestující ve vlacích či na nádražích na drogy.