Praha - Dnem lidových tradic, Velikonočním pondělím, dnes končí velikonoční svátky. Církevní oslavy Velikonoc, jež jsou nejdůležitějším obdobím křesťanského roku, skončily Božím hodem a nedělním poselstvím papeže Benedikta XVI. Urbi et Orbi. Velikonoce rovněž patří mezi svátky, které v sobě velkou měrou kloubí pohanské a křesťanské zvyky.
Nejznámějším symbolem Velikonoc je pomlázka, nazývaná též mrskačka, šlehačka, hodovačka nebo tatar. Podle tradice s ní chlapci v pondělí dopoledne obcházejí domy a šlehají děvčata, do nichž by se tak měla přenést míza z mladých proutků. „Vyšlehání pomlázkou, novými čerstvými proutky, znamenalo, že do žen vléváme do dalšího roku nový život, krásu, zdraví,“ řekl vedoucí skanzenu v Kouřimi Dalibor Hobl.
Dívky chlapcům za „pomlazení“ dávají malována vajíčka. Samo vejce je důležitým symbolem nového života a pochází ještě z pohanských dob. Celé pojetí Velikonoc jako svátků jara spjaté se symboly zvířecích mláďat navazuje na předkřesťanskou tradici. Nejznámější velikonoční obyčej pomlázky a malovaných vajíček mají kořeny už ve 14. století.
Urbi et orbi na Boží hod
Velikonoce jsou nejvýznamnějším obdobím křesťanského kalendáře. Věřící si připomínají ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Křesťanské oslavy vyvrcholily včerejším Božím hodem velikonočním, a to požehnáním papeže Benedikta XVI. v tradičním papežském poselství Urbi et Orbi (česky Městu a světu). V něm nejvyšší představitel římskokatolické církve mimo jiné povzbudil ty, které zasáhlo zemětřesení v italské L´Aquile, vyzval k míru na Blízkém východě a v Africe. Jeho slova si na vatikánském náměstí Sv. Petra vyslechly tisíce lidí.
Svou obdobu Velikonoc mají i Židé. Svátkem Pesach si připomínají okolnosti vysvobození z egyptského zajetí. Hlavní biblickou postavou tohoto svátku je Mojžíš, před nímž se otevřelo moře, aby mohl svůj židovský národ převést do zaslíbené země, Palestiny.
