Čest práci, servus nebo ahoj. Jak vznikly pozdravy, připomíná jejich světový den

Nahrávám video

I tak běžná věc, jakou je pozdrav, má svůj světový den. Ten připadá právě na 21. listopadu. Připomíná, proč je důležité se zdravit. Podle lingvistky Barbory Martinkovičové z Ústavu pro jazyk český si Češi při setkání nejčastěji říkají slova, která pocházejí z angličtiny a italštiny.

Tisíce různých tvarů, ale význam podobný. Nějaký pozdrav má každá kultura a každý jazyk hned v několika podobách.  V Česku se lidé nejčastěji zdraví oslovením „ahoj“ nebo „čau“. Tak samozřejmá slova přitom mají v sobě kus zajímavé historie. 

„Ahoj k nám přišlo z angličtiny, ale je obecnější, pochází z citoslovečného ‚hoj‘, ‚hej‘. Úspěch toho pozdravu spočívá v tom, že už předtím mělo mnoho jazyků taková zvolání,“ uvedla lingvistka Martinkovičová ve Studiu 6.  

Výraz ‚a hoj‘ se v českých zemích používal na svolávání zvířat domů ještě předtím, než k nám došlo slovo ‚ahoj‘ jako pozdrav“.
Barbora Martinkovičová
lingvistka z Ústavu pro jazyk český

 U „ahoj“ se uvádí ale i jiná verze vzniku, a sice od latinského Ad honorem Jesu, tedy Ke slávě Ježíše. „Je to jedna z variant, o které se spekuluje, ale není příliš pravděpodobná,“ dodala Martinkovičová. 

Málokoho asi také napadne souvislost mezi pozdravem „čau“ a latinským překladem pozdravu „servus“, které jsou vlastně významem totožné. 

  • Světový den pozdravů neboli Hello world day byl poprvé slaven v roce 1973. Vznikl z iniciativy amerických studentů, bratrů MacCormackových. 
  • Má ukázat, že konflikty je lepší řešit pomocí komunikace. 

„Čau pochází z italského schiavo, což znamenalo služebník. Známe i v češtině pozdravy jako služebníček, stejně jako v latině servus,“ řekla lingvistka.

Pozdravy kopírují vývoj společnosti

Zdravení mezi lidmi přitom je obrazem doby, ve které žijí. Není to tak dávno, kdy v socialistickém Československu byl rozšířený pozdrav „Čest práci“.

Už od Rakouska-Uherska lze na pozdravech vidět posun doby. „V době Rakouska-Uherska a ještě ve starších dobách se setkáme s pozdravy, které pocházejí z oblasti náboženství, například na ‚Pozdrav pánbůh‘ se odpovídalo ‚Dejžto pánbůh‘,“ uvedla Martinkovičová.

Za první republiky tyto pozdravy postupně ustupovaly a objevovaly se jen u starší generace. Nahrazovaly je výrazy zachycené i ve filmech pro pamětníky, například „ruku líbám“. Také se v období mezi dvěma světovými válkami v Československu rozšířil pozdrav „nazdar“. „Ten ale už tehdy byl typický pouze pro neformální oslovení,“ dodala Martinkovičová.

Zvoleným pozdravem se také lidé zařazují mezi „své“. Specifické pozdravy používají třeba vodáci či horníci. „Vyjadřují tím sounáležitost, že patří sobě. Když třeba na vodě pozdravíte vodáky čau, ukážete tím všem, že jste na vodě úplný zelenáč,“ zmínila známou věc Martinkovičová. 

Pozdrav je starší než lidstvo samo

Podle Martinkovičové pozdravy pochází z doby, kdy lidé ještě nebyli lidmi. „Pozdravy nejsou jen lidská záležitost, pozdravy používají i zvířata. Zdravení jsme si přenesli z doby před evolucí člověka,“ řekla s tím, že v živočišné říši mají kontaktní funkci, kdy zvířata ohlašují „já jsem tady“.

Ve světě lidé používají i různé neverbální pozdravy. Některé ty zvířecí skutečně připomínají – třeba Maorové a jejich známé tření nosů o sebe. „To má znamenat, že si navzájem předávají dech života,“ doplnila zajímavost Martinkovičová.

Ve virtuálním prostoru pozdravy mizí

Typickým příznakem dnešní doby je naopak ubývání pozdravů. Alespoň ve virtuálním prostoru na chatech – on-line rozhovorech prostřednictvím komunikačních sítí – a na sociálních sítích.

„Pozdravy v tomto prostředí často mizí, kvůli úspoře času i dojmu kontinuity chatu. Když už pozdravíme, jsou pozdravy kratší a objevuje se v nich angličtina,“ dodala lingvistka. 

  • Nazdar je původní český pozdrav, který se začal užívat od 14. dubna 1851. Tehdy byla vyhlášená sbírka na vybudování Národního divadla a po Praze a dalších českých městech začali chodit výběrčí s pokladničkami a nápisem „Na zdar Národního divadla.“ Díky rozsáhlosti sbírky se pozdrav rozšířil po celých Čechách a ujal se i na Slovensku
  • Po vzniku pražského Sokola byl současně s praporem schválen i pozdrav „Nazdar!“.  
  • Později se tento pozdrav proslavil v první světové válce zejména díky rotě českých dobrovolníků (tehdy pojmenované NA ZDAR), která tvořila základ československých legií ve Francii a slavně zvítězila v bitvě u Arrasu 9. května 1915. 
  • Pozdrav se ujal také jako pozdrav českých skautů.
  • Pokud do České republiky přijede na státní návštěvu cizí hlava státu, při uvítacím ceremoniálu Hradní stráže zdraví nastoupenou jednotku přicházející hlava státu „Vojáci, nazdar!“, načež nastoupená jednotka odpovídá „Zdar!“.
  • Zdroj: Wikipedia.org

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 5 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 5 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 7 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.