Na konci roku 2017 bylo za mřížemi v cizině o 15 procent méně Čechů než o rok dřív. Nejvýrazněji klesl počet zadržených drogových delikventů. Mezi důvody zadržení občanů České republiky v zahraničí patří třeba i převozy migrantů nebo krádež briliantů. Zadržení ale byli i lidé pobývající v cizině bez víza.
Na konci roku 2016 bylo za zahraničními mřížemi 1227 Čechů, ke konci loňska už jen 1031. Nejvíc uvězněných a zadržených Čechů bylo v zemích Evropské unie, nejčastěji ve Velké Británii. Tam jich bylo ve vězení nebo ve vazbě téměř 300 a letos do poloviny března jich už tamní úřady zadržely 45.
Podle Jany Čechlovské z české ambasády v Londýně se v převážné většině případů dopustili drobných krádeží, vloupání a řízení bez oprávnění nebo pod vlivem návykových látek. „K závažnější trestné činnosti páchané našimi občany ve Velké Británii patří zejména drogové delikty, držení či převoz zbraní bez povolení a obchod s lidmi,“ uvedla Čechlovská.
Kvůli drogám je v zahraničí za mřížemi nejméně Čechů za poslední tři roky. Ke konci loňského roku jich Ministerstvo zahraničí ČR evidovalo 134. Od roku 2016 jejich počet klesl ze 154. Nejčastěji si Češi podle Ireny Valentové z tiskového odboru ministerstva odpykávají tresty za drogy v Rakousku, kde jich bylo ke konci loňského roku 40. Pak následuje Německo s 19 vězněnými drogovými delikventy a po něm Španělsko, které zadrželo 16 Čechů.
V Belgii zase uvěznili Čechy kvůli podpoře nelegální migrace. „Vyskytly se případy trestné činnosti páchané řidiči dálkové přepravy, došlo k případům organizování nelegálních transportů osob, prostituce i pašování drog,“ řekla ČT Ivana Zandona z českého velvyslanectví v Bruselu s tím, že zaznamenali také pokus o odvoz kompresorů a krádež briliantů.
V zemích mimo Evropskou unii je zase častým prohřeškem Čechů pobyt bez víz. Irena Valentová uvedla, že jde například o země Latinské Ameriky, ale i Spojené státy. „Často se jedná o osoby, které v USA žijí dlouhodobě nebo překročily povolenou délku pobytu a jsou zadrženy z důvodu nelegálního pobytu na území USA,“ doplnil Pavel Pitel z české ambasády ve Washingtonu.
Délky trestů jsou podle zástupců ambasád různé. „Vzhledem k převažujícímu charakteru trestné činnosti se jedná zejména o výkony trestů v řádech měsíců až dvou let. V případech spáchání závažného trestného činu jsou pak tresty vyšší,“ řekla Čechlovská. V USA zase zaznamenali i doživotní tresty. „Výše dlouhodobých trestů se pohybuje od několika let až po případy odnětí svobody na doživotí,“ uvedl Pitel.
Statistika ministerstva zahraničí zahrnuje pouze ty vězněné Čechy, kteří se obrátili na zastupitelské úřady. Podle Čechlovské pak velvyslanectví především dohlíží na to, jaké mají čeští občané za mřížemi podmínky, a případně se snaží vězňům pomoct. „V konkrétním případě se jednalo například o zajištění přístupu k dlouhodobě užívaným lékům. V jiném si vězeň stěžoval na sociální izolaci z důvodu jazykové bariéry a velvyslanectví proto podpořilo jeho žádost o přemístění do jiné cely ke krajanovi,“ doplnila.
