Zemřel Jásir Arafat - symbol palestinského boje proti Izraeli

Praha - Pro jedny dlouholetý terorista, pro jiné národněosvobozenecký vůdce. Palestinci milován, Izraelci převážně nenáviděn. Pětasedmdesátiletý prezident palestinské autonomie Jásir Arafat, po 40 let symbol boje Palestinců za nezávislý stát, se stal z gerilového vůdce mírotvorcem a nositelem Nobelovy ceny za mír (1994). Svého snu - nezávislého palestinského státu - se ale nedožil.

Charismatický vůdce, který se zřekl terorismu až koncem roku 1988, se v 90. letech stal jistou nadějí na vyřešení dlouholetého izraelsko-palestinského konfliktu. A to přesto, že během války v Perském zálivu podporoval iráckého diktátora Saddáma Husajna, což později označil za chybu.

Jako šéf Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) se zapojil do tajných jednání s Izraelem, která vyústila v podpis dohody o vzniku palestinské autonomie v září 1993. V červenci 1994 se po 27 letech v exilu vrátil do Palestiny a koncem roku 1994 obdržel spolu s Izraelci Jicchakem Rabinem a Šimonem Peresem Nobelovu cenu za mír.

V lednu 1996 byl zvolen prezidentem palestinské autonomie a dál vedl složitá jednání s izraelskými vůdci (zejména po nástupu pravice) o další podobě palestinského státu. Rozhovory ale zkrachovaly na summitu v červenci 2000 v Camp Davidu a poté vypukla v září 2000 druhá palestinská intifáda.

Izraelský premiér Ariel Šaron v roce 2001 Arafata označil za „vraha a patologického lháře, který je zodpovědný za smrt tisíců civilistů, protože jeho strategie je strategií teroru“, a přirovnal jej k teroristovi Usámovi bin Ládinovi.

Od prosince 2001 byl Izraelci zadržován ve svém sídle v Ramalláhu na západním břehu Jordánu, které bylo několikrát cílem izraelských útoků, což mu paradoxně začalo opět zvyšovat popularitu mezi Palestinci.

V dobách studené války byl znám svými výbornými kontakty se socialistickými zeměmi: jen v Československu byl desetkrát - poprvé v roce 1975 a naposledy v dubnu 1990, kdy ho přijal prezident Václav Havel. V únoru 1983 údajně Státní bezpečnost zmařila pokus o atentát na něj během jeho návštěvy Prahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...