Začaly vycházet první české periodické noviny

Praha - Zprávy z domova, z ciziny, politika, hospodářství, kulturní dění, informace ze společnosti, počasí, něco z černé kroniky, reklama - zhruba to obsahuje většina dnešního tisku. Až na sport si podobné zprávy mohli počíst už i odběratelé Pražských poštovských novin. První číslo novin, které odstartovaly vydávání českého periodického tisku, vyšlo 4. února 1719.

Zasloužil se o ně pražský tiskař Karel František Rosenmüller, označovaný také pro svou činnost jako druhý Daniel Adam z Veleslavína. Když v roce 1719 obdržel výsadu vydávat noviny v češtině, oznámil tuto pro vlastence významnou skutečnost dokonce zvláštním letákem s názvem Předchůdce českého postyliona, v němž popsal potřebu českých novin v Čechách. Úlohu šiřitele a obránce českého jazyka pak plnily jeho noviny třiapadesát let.

„Sobotní popř. Outerní Pražské poštovské noviny z rozličných zemí a krajin přicházející s obzvláštním Jeho císařské a královské Milosti nadáním obdarované“ - dlouhý název, jaký býval zvykem, plně vyjadřoval zaměření novin. Brzy se pro ně však vžil název Pražské poštovské noviny či Pražské české noviny. Vycházely dvakrát do týdne o desáté dopoledne, tedy v sobotu a v úterý, ve dnech, kdy jezdila pošta, která je také rozvážela. Na poštu odkazoval také titulní list celého ročníku s názvem „Český postylion neboližto noviny české“. Stály osm zlatek ročně, jedno číslo bylo k mání za šest krejcarů.

Až na sport obsahovaly noviny to co „dnes“ 

Přinášely domácí i zahraniční politické události, zprávy z válek, z habsburské monarchie, z Čech, Moravy, Prahy i venkova. Informovaly o událostech u císařského dvora ve Vídni, také o svatbách, narození dětí či o úmrtích významných osobností, ale i o popravách a „strašlivých mordech“, jako to dělá dnešní bulvár. Součástí byla i praktická oznámení o trzích, církevních slavnostech, upozornění na vystoupení kumštýřů a vedle toho i popis různých neštěstí, požárů a katastrof.

  • Článek v prvním česky psaném periodickém tisku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/662/66187.jpg
  • Svazky Pražských poštovských novin autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/662/66189.jpg

Noviny obsahovaly nejvíce zpráv ze zahraničí. „Souviselo to se systémem sběru zpráv. Tiskaři byli většinou i redaktory a sběr zpráv podřizovali poště, která dodávala zahraniční noviny a z těch sestavovali své zpravodajství. Vlastní zpravodaje měli jen výjimečně,“ uvedl ve Studiu 6 ředitel Kihovny Národního muzea Martin Sekera.

„Tiskaři nečlenili noviny podle rubrik, zprávy řadili tak, jak jim docházely, nebo podle toho, jak se jim zdály důležité,“ doplnil Sekera.

Náklad Pražských poštovských novin není zjistitelný, odhaduje se, že na začátku vycházelo 500 až 1000 kusů. Zanikly v roce 1772 s počtem čtyř předplatitelů. Vydávání bylo obnoveno v lednu 1782 a krátce na to přešly do majetku knihtiskaře Schönfelda. Redaktorem se stal Václav Matěj Kramerius, který je řídil do roku 1789, kdy si vymohl koncesi na vlastní, známé Krameriusovy c. k. vlastenecké noviny. Za jejich pokračovatele lze považovat pak Pražské noviny, v nichž působil František Ladislav Čelakovský, Jan Nepomuk Štěpánek a také Karel Havlíček Borovský.

  • Svazek Pražských poštovských novin autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/662/66188.jpg
  • Pražské poštovské noviny autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/662/66185.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...