Rodiče týraného Dominika dostali 6 a 6,5 roku vězení

Brno - Rodiče, kteří krutým způsobem trýznili a mučili osmiletého Dominika, byli uznáni vinnými. Matka půjde na šest a otec na šest a půl roku do vězení. Soud tak uvěřil nejen dosud předloženým důkazům lékařů, ale také výpovědím sourozenců, kteří dosvědčili, že byl Dominik týraný hlady a trpěl bitím i mučením za ostatní děti. Oba rodiče půjdou do káznice s ostrahou, matka se zvýšenou. Státní zástupkyně se proti rozsudku odvolala, považuje jej za mírný.

„Lékařské zprávy jasně dokazují, že byl chlapec týraný a vyvinul se u něj syndrom týraného dítěte. Do dětské nemocnice jej přivezli v podvyživeném stavu, s natrženým uchem a dalšími ranami,“ vysvětlil soudce Josef Tatíček.

Soudce Josef Trávníček k potrestání rodičů

Udivilo mě, že se rodiče na předchozím jednání odmítli podívat na předložene fotky podvyživeného a týraného Dominika. Nejstarší syn je v ústavu už od tří let, ostatní děti jsou také v ústavní péči. To vše svědčí o výchovné způsobilosti rodičů. Dominik si ponese následky celý život.

3 minuty
Soud poslal tyrany na 6 let za mříže
Zdroj: ČT24

Rodiče chlapce se podle něho sice snažili dokázat, že je Dominik nemocný a má endokrinologické potíže, šlo však o vykonstruovanou obhajobu. „Jak se v nemocnici ukázalo, stačil půlrok na to, aby přibral sedm a půl kilo a vyrostl o deset centimetrů. A to je doklad normálního vývoje, jak dnes vypověděla také soudní znalkyně. Není tedy možné se tím hájit, jak to učinila matka,“ vysvětlil důvody svého rozhodnutí Tatíček.

Ráno začal proces s vyloučením veřejnosti

Soudce hned na začátku soudního jednání, které začalo o půl deváté ráno, rozhodl o dočasném vyloučení veřejnosti z důvodů ochrany poškozeného. Četly se totiž listinné důkazy a vypovídala první svědkyně. „Ve výpovědi se objevují názvy škol a zařízení, do kterých poškozený chodil, ale i informace o jeho současném pobytu a zdravotním stavu, které s ohledem na něj zveřejňovat nebudeme,“ uvedl soudce Josef Tatíček. Podruhé, v jedenáct hodin, veřejnost vyloučil, když hovořila znalkyně - lékařka, která posuzovala právě zmíněnou podvýživu či nemoc u chlapce.

První svědkyní byla učitelka ze základní školy, kam chodil Dominik před tím, než se rodiče přestěhovali do Brna-Židenic. Ke své svědecké výpovědi se však odmítla před novináři na chodbě soudu vyjádřit. Z předešlých informací však vyplynulo, že ve škole si týrání nevšimli. Chlapec si do školy nosil jídlo, a a když měl tělocvik, do školy nechodil. Nebylo tedy možné zjistit známky fyzického týrání.

Bratr: Dominik nesměl jako jediný jíst a byl bit i za ostatní

Ve čtvrt na jedenáct soudce opět novináře pustil do soudní síně. A začal číst části výpovědí všech dětí z rodiny. Dominik sám do vyšetřovacího protokolu uvedl, že ho matka s otcem bili rukou, vařečkou a páskem, škrábali ho a při tom mu maminka sprostě nadávala. „Maminka dobře vařila, ale nic z jídla mi nedala, i když věděla, že mám hlad.“ Dostával dvakrát denně chleba s máslem a salámem, zatímco ostatní děti si mohly brát jídlo, kdy chtěly.

Z výpovědi staršího bratra k Dominikově týrání

„Táta ho držel, matka lepila, na každou patu tři připínáčky. Dominik pak chodil po špičkách, plakal a oni mu říkali, ať drží hubu, jinak dostane. Nadávali mu tlustej mongole, a když měl hlad, tak mu máma říkala, že je blbej a ať si jídlo udělá sám.“

O rok starší Lucie o bratrově týrání mluvit nechtěla. Podle ní Dominik zlobil maminku, a tak ho tatínek bil. Víc než maminka. Ráno vstával, až byla ona najezená, aby jí nesebral jídlo.

Sdílnější byl až starší bratr Michal, za jehož týrání dostali rodiče podmínku v roce 2000, kdy mu byly tři roky. Od té doby je i se starším bratrem v ústavní péči a k rodičům jezdili pouze na návštěvy.

„Dominik jídlo moc nedostával, a když měl hlad, nesměl si nic vzít. Často dostával pěstí i za ostatní děti a mlátila ho i sestra. Táta mu třeba dal facku, až se Dominik motal, a když se zvedal, dostal znova. Mlátil ho třikrát denně. Dominik se schovával do skříně,“ zněla výpověď staršího bratra Michala. Připínáčky v botách komentoval slovy, že měl asi Dominik ploché nohy, a tak mu je rodiče lepili na paty. „Táta ho držel, matka lepila na každou patu tři připínáčky. Dominik pak chodil po špičkách, plakal a oni mu říkali, ať drží hubu, jinak dostane. Nadávali mu tlustej mongole, a když měl hlad, tak mu máma říkala, že je blbej a ať si jídlo pořídí sám,“ uvedl ve výpovědi bratr. Sám za sebe Michal řekl, že ho rodiče neměli rádi, nejradši měli Lucku, a proto je rád, že je z rodiny pryč. Do protokolu uvedl, že rodiče jsou „blbci, kteří si nadělají děcka a pak se o ně neumí postarat“.

Obhájci žádali překvalifikování činu, státní zástupkyně důkazy pro tvrdší trest

Přestože státní zástupkyně dnes žádala soud o další důkazy - například zpracování znaleckého posudku z oboru psychiatrie, který by mohl ukázat, zda Dominik netrpí posttraumatickou poruchou, soudce Tatíček to zamítl.

Stejně tak žádali o další důkazy právníci obhajoby, kteří jsou přesvědčeni, že rodiče dětí pouze zanedbali povinnou výživu. Žádali proto výslech hned několika pracovníků OSPODu, kteří na ně dohlíželi a dosvědčili by, že i při namátkových kontrolách bylo v rodině vše v pořádku. Ani to však soudce Tatíček nepřipustil.

Dominik nebyl jediným týraným dítětem v rodině

Dominik je už druhým dítětem ze čtyř, které dvaatřicetiletá matka Lucie a její čtyřiatřicetiletý muž Jiří prokazatelně týrali. Za první případ trýznění druhého nejstaršího syna Michala dostali trest už v roce 1999, kdy ho jako tříletého chlapce dokonce málem uškrtili, protože příliš zlobil. Tehdy jim byly obě děti - starší i mladší syn - odebrány a skončily v ústavu.

V roce 2000 jim byl za to uložen podmínečný trest - osmnáct měsíců s třicetiměsíčním odkladem. A rodiče se po třiceti měsících, kdy se podle sociálky Brna-střed osvědčili, stali beztrestnými. U soudu přitom nesvědčila lékařka, která dnes hovoří o dlouhodobém týrání všech dětí mužského pohlaví v rodině ve velmi nízkém věku a o tom, že tento fakt mnohokrát hlásila na sociální odbor Brna-středu. Trest jim byl nakonec v roce 2004, kdy zřejmě začalo Dominikovo týrání, z rejstříku vymazán.

Krajské státní zastupitelství šetří, kdo selhal

Případem se už zabývá také krajské státní zastupitelství, které chce přezkoumat jak práci policie, tak sociálky a všech, kteří mohli případu z letošního jara zabránit. Dozorující státní zástupce chce totiž zjistit, zda-li nejde ještě o závažnější případ, který by mohl mít pro trýznitele ještě vážnější soudní důsledky.

V současné době existuje v celém případu pouze jedno další trestní oznámení na sociální pracovnici Brna-středu, která měla případ rodiny, kde už k týrání došlo, na starost. Podal ho na ni jeden z nespokojených otců, kterému dle jeho slov nepomohla s úrovnáním sporů s rozvádějící se manželkou a který podle ní přišel o děti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...