Brno - Do ulic dnes už podruhé v tomto roce vyšli studenti brněnských vysokých škol. Bouří se proti reformě školského zákona, kterou připravuje ministerstvo školství v čele s Josefem Dobešem (VV). Ministr v pondělí oznámil, že od plánovaného zavádění školného chce upustit, místo něj by ale studenti platili zápisné, poplatky za prodloužení studia a studium na více školách najednou. Na jiných bodech reformy, se kterými studenti nesouhlasí, stále trvá. Pochod, který v Brně odstartoval v 16 hodin z Malinovského náměstí, je součástí takzvaného Týdne neklidu. Účastní se ho studenti ve většině univerzitních měst.
Z Malinovského náměstí pochod prošel kolem rektorátů Masarykovy univerzity (MU) a
Vysokého učení technického k Filozofické fakultě MU, poté k Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění a vyvrcholil na náměstí Svobody. Pořadateli pochodu jsou zástupci studentských komor akademických senátů a iniciativy Brno za svobodné vysoké školy. Na studentské protesty reagoval i prezident Klaus. Zrušil účast na zítřejší přednášce na Masarykově univerzitě.
Organizátoři očekávají, že se do pochodu zapojí několik set účastníků. Jen na Facebooku se jich k události přihlásilo téměř dva a půl tisíce. Zejména v okolí ulic České, Veveří a Kounicovy, kudy bude průvod protestujících studentů procházet, je proto nutné počítat se zdržením. Dopravu budou usměrňovat policisté, dopravní podnik v těchto místech počítá s krátkým přerušením provozu městské hromadné dopravy.
První ústupek: Dobeš včera vzdal školné, dnes chce zavést zápisné
Namísto školného by studenti mohli každý semestr platit takzvané zápisné. Podle Dobešovy mluvčí Kateřiny Savičové by se zápisné mohlo pohybovat okolo 2 200 korun za semestr, dodala ale, že o výši se stále jedná. Ministr školství Josef Dobeš (VV) na pondělní tiskové konferenci oznámil pouze to, že místo školného by studenti platili za překročení standardní délky studia a také za studium další školy.
„Zápisné bude platit při zápisu do studia a při vstupu do každé jeho další části, to je zpravidla semestru,“ sdělilo ministerstvo. Ti, kteří prodlužují studium nebo studují na další škole, by pak místo zápisného hradili poplatky, které by mohly v obou případech dosáhnout až 26 tisíc korun.
Ve středu se většina protestních akcí z různých koutů republiky přesune do Prahy, kde v deset hodin dopoledne začne další protestní pochod. Týden neklidu v Brně završí čtvrteční happening „S vášní pro vzdělání“. Svoji lásku ke svobodným veřejným vysokým školám chtějí studenti demonstrovat hromadnými polibky na náměstí Svobody.
Studenti v Brně poprvé protestovali 1. února. Z Moravského náměstí tehdy vyšlo asi 500 studentů, k průvodu se ale postupně připojily desítky dalších a před právnickou fakultu, kde následovaly debaty, se jich shromáždila asi tisícovka. Připravované reformy kritizují také rektoři brněnských univerzit. Vyzvali ministerstvo školství k pozastavení legislativního procesu a dalšímu jednání s akademickou obcí.
Výhrady studentů shrnuje Kritický průvodce „reformou“ vysokých škol.
1. Návrh umenšuje vliv akademické obce na chod vysoké školy a některé důležité pravomoci předává externím aktérům. Vysoké školy tak budou vystaveny působení netransparentních zájmů.
2. Návrh snižuje zastoupení studentů v akademických senátech vysokých škol. Tato redukce povede k proměně dosavadního kolegiálního prostředí vysokých škol v prostředí školicích středisek.
3. Návrh mění „tituly“ docentů a profesorů na funkční místa. Tím způsobí zakonzervování současného stavu a výrazně omezí motivaci mladých akademických pracovníků.
4. Návrh obsahuje variantu školného, která nepovede ani ke zvýšení motivace studentů, ani k nárůstu kvality vysokého školství. Vzhledem ke snižování výdajů na vysoké školy školné ani nezlepší finanční situaci vysokých škol. Na návrhu vydělá pouze bankovní sektor.
5. Návrh nového systému zajišťování kvality vysokých škol je nekoncepční a nedopracovaný, zároveň se ale jedná o radikální změnu, které se budou muset vysoké školy přizpůsobit. Přizpůsobování se nedodělku nepovede ke zvýšení kvality, ale pouze k chaosu.
6. Návrh rezignuje na regulaci poměrů na soukromých vysokých školách a nereaguje ani na problémy související s rapidním nárůstem jejich počtu.
(zdroj: Kritický průvodce „reformou“ vysokých škol)
