Po stopách slezských písní: Petr Bezruč mluví čínsky

Opava - Po stopách slezských písní se můžete vydat na stejnojmenné výstavě v Památníku Petra Bezruče v Opavě, který představuje hlavně cizojazyčné překlady díla slezského barda. Bezručovy práce patří k nejpřekládanějším českým textům, byly převedeny kupříkladu do korejštiny, albánštiny, esperanta nebo čínštiny.

2 minuty
Po stopách slezských písní
Zdroj: ČT24

Od prvního vydání básnické sbírky Slezské číslo, která později dostala název Slezské písně, uplynulo vloni 110 let. Proto se Památník Petra Bezruče v Opavě rozhodl výročí připomenout výstavou, která umožní setkání s dílem i nevšední literární toulky po celém světě. Bezručovo dílo bylo totiž přeloženo do více než 40 jazyků. Zastoupeny jsou jazyky známé, jakými jsou angličtina, němčina nebo ruština, i jazyky pro české čtenáře exotické.

  • „Díky tomu, že byl pořízen překlad do esperanta, tak se Slezské písně mohly přeložit také do japonštiny, korejštiny, vietnamštiny nebo jako jediné z české poezie byly přeloženy také do maltštiny,“ říká kurátorka Martina Klézlová.

Mezi pozoruhodné exponáty patří romský překlad básně 70 000 nebo třídílné vydání Slezských písní v Brailově písmu. Některé výtisky si mohou návštěvníci i prolistovat. „Je to básník opavský, který vzešel z Opavy a psal o Opavě a moravskoslezském kraji. Ale tím, že se stavěl na stranu utlačovaných, mohl oslovit i další čtenáře,“ vysvětluje kurátorka.

Výstava Po stopách slezských písní
Zdroj: ČT24

Výstava mapuje nejen země, ve kterých se mohou čtenáři se Slezskými písněmi setkat, ale představuje také unikátní cizojazyčná vydání sbírky, básně otištěné v zahraničních novinách a cizojazyčné nahrávky textů. Expozice se věnuje i osobnímu životu podivína a samotáře Petra Bezruče, jehož osudy zůstávají dodnes poněkud tajemné. V památníku jsou i básníkovy osobní věci, cvikr nebo hrací karty, ale také unikátní nahrávka jeho hlasu z roku 1954.

  • Výstava vznikla coby součást 56. ročníku festivalu Bezručova Opava, jehož hlavním tématem byly Cesty kolem světa. Slezské zemské muzeum prodloužilo výstavu Po stopách Slezských písní do 18. března 2014.

Další informace hledejte na stránkách památníku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...