Novým rektorem Masarykovy univerzity bude muzikolog Mikuláš Bek

Brno – Novým rektorem Masarykovy univerzity v Brně byl zvolen stávající prorektor Mikuláš Bek. Šestačtyřicetiletý docent z filozofické fakulty na začátku září nahradí ve funkci současného rektora Petra Fialu, kterému v srpnu vyprší druhé funkční období. Nově zvolený rektor je v historii školy už dvaatřicátým v řadě. Prvním byl mezi lety 1919 až 1920 významný český ekonom a politik Karel Engliš.

Rektora volilo šestačtyřicet členů Akademického senátu Masarykovy univerzity (MU), ve kterém zasedá i osmnáct studentů. Ke zvolení kandidáta byl třeba souhlas nadpoloviční většiny senátorů. Přesto se Mukuláš Bek nestane rektorem automaticky jen na základě volby. „Právo jmenovat rektora má pouze prezident republiky,“ objasnila mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová. Pokud se tak stane, bude Bek rektorem Masarykovy univerzity do roku 2015.

Rektor (z latinského rector magnificus, regere) je ve školství nejvyšší hodnostář vysoké nebo církevní školy. Dnes je jedním ze samosprávných orgánů univerzity, za kterou jedná a rozhoduje. Rektora veřejné vysoké školy jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu prezident republiky.

2 minuty
Nově zvolený rektor MU Mikuláš Bek o svých cílech
Zdroj: ČT24

Volba kandidáta na post rektora nejžádanější vysoké školy v České republice byla vyhlášena 10. ledna. Současnému rektorovi Petru Fialovi končí mandát k poslednímu srpnu. Mezi kandidáty na funkci rektora Fiala tentokrát chyběl, kandidovat do třetího volebního období po sobě totiž nelze. Fiala bude muset opustit i své místo předsedy České konference rektorů.

Jména pěti adeptů na funkci prvního muže Masarykovy univerzity škola zveřejnila 11. února. Byli mezi nimi současný prorektor Mikuláš Bek, proděkan Lékařské fakulty MU Petr Dvořák, toxikolog Ivan Holoubek, současný kvestor Ladislav Janíček i bývalý rektor školy Jiří Zlatuška. Při první volbě 18. února postoupili do druhého kola Mikuláš Bek a Ladislav Janíček. Druhé kolo ale jednoznačný výsledek nepřineslo. Volba se tedy musela za týden zopakovat.

Masarykova univerzita: vzdělávací kolos i významný zaměstnavatel

Nového rektora teď čeká řízení druhé největší tuzemské univerzity a hospodaření s majetkem v hodnotě 10,5 miliardy korun. Kromě devíti fakult se dvěma stovkami kateder bude pod jeho patronátem studovat 44 370 studentů ve více než 1 300 studijních oborech. Škola nemá své fakulty jen v Brně, ale provozuje i univerzitní centrum v Telči a polární stanici na Antarktidě. Kromě toho je škola s necelými pěti tisíci zaměstnanci druhým největším zaměstnavatelem v Jihomoravském kraji.

doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D. (46 let)

Ve vedení Masarykovy univerzity zastává funkci prorektora pro strategii a vnější vztahy. Působí v Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty MU, který vedl v letech 1999-2004. Ve své vědecké práci se zaměřuje na hudební sociologii a dějiny hudby 20. století. (Zdroj: Masarykova univerzita)

Jako rektor MU chce především klást důraz na kvalitu vzdělávání. Podle něj je nutné více rozlišovat mezi výbornými a průměrnými studenty. „Musíme lépe ocenit výkon od toho, co je jenom jakási forma přežívání,“ uvedl. Celkově chce ve vedení fakulty pokračovat směrem, který byl nastolen končícím rektorem Petrem Fialou.

Univerzita soupeřící „se starší sestrou pražskou“

Masarykova univerzita byla založena roku 1919. Posláním nové univerzity bylo, aby „žila, mohutněla a kvetla v ušlechtilém závodění se starší sestrou pražskou“, jak se píše v pamětní listině z roku 1919. Škola měla původně čtyři fakulty, do dnešní doby se jejich počet rozšířil na devět.

Univerzita od počátku nesla jméno muže, který se o její vznik zasloužil snad ze všech nejvíce, T. G. Masaryka. V letech 1960–1990 ale fungovala pod názvem Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Po roce 1990 se vrátila k původnímu názvu a od té doby soustavně roste. Posledních několik let je podle počtu přihlášek nejžádanější českou univerzitou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...