Vysoká nad Veličkou - Tradičním výšivkám z jihomoravského Horňácka zvojí hrana. Důvody k obavám vyšívaček, které se snaží tradiční řemeslo udržet jsou dva. Mladí lidé o vyšívání složitých vzorů nemají zájem a zároveň zkrachovala většina podniků, které vyráběly plátna pro vyšívání. Zásoby tak dochází.
Není plátno ani zájem mladých. Horňácké výšivky skomírají
Zásoby starého plátna se tenčí. Třeba Kateřině Smějsové, která vlastní malou galanterii v Javorníku a plátnem zásobuje celé okolí, zbývá poslední metr. „Samozřejmě, že se dá sehnat plátno z dovozu. Je to ale něco jiného než naše tradiční, takzvaná javana. Na horňácké šití to není,“ popisuje paní Smějsová. Aby byly vzory pěkné, musí být struktura plátna pravidelná. Současná plátna ale taková nejsou.
S nedostatkem se vyšívačky potýkají kvůli tomu, že většina českých textilek, která plátna vyráběla, kvůli silné konkurencu z Asie zkrachovala. Například frýdecko-místecká textilka Slezan, od které kupovaly plátno skoro všechny horňácké vyšívačky, je v insolvenci od roku 2008. Většina galanterií teď kupuje látky od německých nebo italských výrobců a vyšívačky pořád hledají výrobce, který by utkal plátno stejně kvalitní jako před desetiletím.
Kateřina Smějsová vysvětluje rozdíl mezi typy pláten (zdroj: ČT24)
Kromě toho ale tradici výšivek ohrožuje další problém - nezájem dětí. Zatímco vnučka paní Smějsové se od své babičky učí šít a podle jejích slov jí to baví, ostatní Horňáci, kteří se snaží předat své řemeslo, takové štěstí nemají. „Moje vnučka se bude vdávat a já jí chtěl věnovat všechny výšivky. Ona mi ale řekla: dědečku, to stejně skončí v kontejneru,“ popisuje svou zkušenost Antonín Vrba.
GALERIE
Vyšívání v detailu
Antonín Vrba je v čím dál raritnějším řemesle sám raritou. Je totiž asi jediným mužem, který se výšivkám na Horňácku věnuje. A to už po čtyřicet let. To totiž vyučený horník musel kvůli zdraví přestat pracovat v Oslavanských dolech a přestěhoval se na Horňácko. Tam ho naučila šít babička jeho ženy. Šitím a prodejem výšivek si potom i vydělával. „Na výstavách jsem býval mezi dvěma sty ženami jediný muž. Musel jsem odtud vždy utíkat,“ vzpomíná se smíchem osmasedmdesátiletý Vrba, který se několik hodin denně věnuje šití dodnes.
A co předsudky? „To víte, že je to spíš ženská práce. Když jsem třeba jednou za čas přišel do hospody, chlapi si z toho dělali legraci. Ale to mi nevadí. Bavilo mě to a baví dál. Vždycky při tom zapomenu na všechny bolesti i starosti,“ dodává vyšívač.
Antonín Vrba vypráví o životě muže-výšivkáře (zdroj: ČT24)
Kde je Horňácko
Horňácko je etnografický subregion Slovácka. Nachází se na úpatí Bílých Karpat pod Velkou Javořinou na moravsko-slovenském pomezí. Administrativně je součástí jihomoravského kraje, ale těsně sousedí s krajem Zlínským.
Součástí mikroregionu Horňácko jsou obce Lipov, Louka, Malá Vrbka, Hrubá Vrbka, Javorník, Kuželov, Nová Lhota, Suchov, centrum oblasti Velká nad Veličkou a řada samot zvaných Mlýny, roztroušených podél říčky Veličky mezi Javorníkem, Vápenkami a Suchovem.