František Lutonský přivítal 17. července v pořadu Interview ČT24 hejtmana Moravskoslezského kraje a zároveň předsedu Asociace krajů České republiky Evžena Tošenovského (ODS). Rozhovor uskutečněný prostřednictvím telemostu byl další z týdenní série rozhovorů s hejtmany České republiky. Výstavba automobilky Hyundai v Nošovicích a připravované vládní reformy z pohledu krajů pak byly jeho hlavními body.
„Nechci být chytrá horákyně,“ říká hejtman Evžen Tošenovský
Asi nejsilnějším tématem současnosti v Moravskoslezském kraji je výstavba automobilky Hyundai v Nošovicích. Teď, v polovině července jde všechno podle plánu?
Máme informace, že to jde podle plánu, i když jsou nějaké administrativní problémy.
Administrativní problémy typu stavba dešťové kanalizace?
Je to i tento problém, protože jde o věc stavebního řízení. Společnost Hyundai musí do detailu dodržovat veškerá pravidla, která provázejí uzemní nebo stavební řízení. Je to jejich problém.
Přináší automobilka více optimismu, nebo potíží?
Přiznám se, že jsem potíží očekával trochu víc, protože je to ohromná stavba – v současnosti největší na území České republiky (jde o investice okolo 30 miliard korun). Doufám, že se s nimi společnost vypořádá ve prospěch celého výsledku. Poučili jsme se ze Žiliny i Kolína, takže nejsme tolik vtaženi do záležitostí výstavby – tady musí Hyundai řešit svoje problémy se vším všudy.
Jak to, že nejste až tolik vtaženi do výstavby? Moravskoslezský kraj investoval do přípravy průmyslové zóny 150 - 200 milionů korun.
Například Žilina odpovídala za přípravu infrastruktury i uvnitř průmyslové zóny, u nás to tak není. My jsme předali celé území v dohodnutém termínu a parametrech a infrastrukturu jsme přivedli na kraj zóny. Vše ostatní je v rukou společnosti Hyundai. To je zásadní rozdíl oproti Žilině nebo Kolínu.
Dá se odhadnout kolik z rozpočtu krajské pokladny půjde letos do tohoto projektu?
Odhad je komplikovaný, protože s tím souvisí prodej pozemku a sousedních pozemků. Maximální letošní dopad nyní vyhodnocujeme okolo 280 miliónů korun. V případě, že proběhnou všechny prodeje a následné věci, nemusíme se k této částce ani přiblížit a bude to záležitost skoro nulová. Souvisí s tím i závazky z toho plynoucí, jako je třeba výstavba požární stanice, kde teprve teď probíhá výběrové řízení.
Pro jistotu, abychom se nedostali do neočekávaných situací, zastupitelstvo v červnu schválilo, že sto miliónů zůstává v rezervě jako nesměrované peníze, u kterých se na podzim ukáže, jestli jsou potřebné, nebo ne. Pokud potřebné nebudou, budou použity na jiné investice v rámci kraje.
Šéf automobilky Hyundai je obviněn z korupce a zpronevěry, možná půjde za mříže. Může to ohrozit investici v Moravskoslezském kraji?
Je to korejský problém, který se nám velmi složitě posuzuje. Vysvětlovali nám to nejen lidé z vedení Hyundaie, ale i náš velvyslanec v Koreje. Musíme si však uvědomit, že jde o sedmou největší automobilku na světě s rozpočtem podobným jako má Česká republika, takže i kdyby byl předseda představenstva odsouzen, tak by automobilka neskončila. Podle našich informací by to neznamenalo žádné narušení projektu.
Kladete si otázku podobně jako soud: pokud šéf představenstva používal peníze na úplatky, činil tak i v České republice?
Dotazovali jsme se velvyslance, jak je tento problém formulován. Celá záležitost se týká výhradně Korey. Jde o problém velmi komplikovaných mezinárodních vztahů. Společnost Hyundai byla jedním z podniků pověřených řešením Severní a Jižní Korey v mezinárodních vztazích.
Moravskoslezský kraj má druhou nejvyšší nezaměstnanost v zemi. Podaří se s provozem automobilky obsadit místa nezaměstnanými? Například v Kolíně mají problém s kvalifikovanou silou.
Moravskoslezský kraj se dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností, ovšem když se zeptáte všech podniků, tak největší problém je najít kvalifikovanou pracovní sílu. Ten samý problém má Hyundai, kde nastupuje ještě jedna bariéra, což je jazyková připravenost lidí. Požadavky jsou o trochu vyšší, protože pracovníci, kteří jsou najímáni a kvalifikováni ve společnosti Hyundai, procházejí velice složitým výcvikem. S tím souvisí i to, že několik desítek nových zaměstnanců bude proškoleno na rozjezd automobilky přímo v Koreje.
Troufám si říci, že automobilka má větší význam z hlediska ekonomického zlomu a rozvoje kraje jako takového, ale ne až tak zásadní z hlediska zaměstnanosti a přínosu zaměstnanosti. Ukazuje se, že růst kraje je obrovský, a spíše narážíme na strukturální problém připravenosti lidí a problém uzemní. Moravskoslezský kraj je nejhustěji osídlený kolem Ostravy, kde konkurujeme Praze, ale má také nejřidší osídlení v České republice, jako je například Osoblažsko.
Slíbil jste automobilce Hyundai, že se zasadíte, aby střední školy lépe připravovaly odborný personál. Jak tuto myšlenku přetavit z papíru do praxe?
Snažíme se některým středním školám pomoci jazykovou přípravou a konkrétním směřováním. Vznikla tady zajímavá iniciativa, která se netýká jen Hyundaie, ale i okolních podniků, kde došlo k dohodě o spolupráci při přípravě mladých lidí na středních školách. Zaznamenávám velký zájem o rozjetí velmi účelových učilišť nejen ve strojírenství, ale i v tiskařském průmyslu apod. Snažíme se střední školy oborově velmi úzce směřovat tak, aby neučily jen podle toho, co si myslí, ale podle toho, jaký je požadavek ekonomiky a kde mladí lidé najdou uplatnění.
Až začne Hyundai pracovat na sto procent, zhorší se už tak špatná dopravní situace v regionu, nebo ne?
Počítáme s tím. Dopravní situace se nezhorší v rámci regionu, ale zkomplikuje se mezi Ostravou a Žilinou. Protože v Žilině se budou vyrábět motory i pro Nošovice a v Nošovicích se budou vyrábět převodovky pro Žilinu. To znamenaná, že když se v plném nájezdu bude na obou místech vyrábět tři sta tisíc automobilů, tak si mezi sebou vymění stejné množství dílů a dalších komponentů. Je to samozřejmě nárůst.
Proto je v závazcích státu vyřešení dopravního spojení mezi Slovenskem a Českou republikou, kde se ukazuje, že jsme trochu zaspali a že to mělo být ze strany státu lépe připraveno, na což jsme upozorňovali dlouhou dobu. Teď se bude dohánět čas, aby největšímu nárůstu dopravy, který očekáváme po roce 2010, odpovídala i příprava dopravní sítě. Víme, že se plánuje zkapacitnění cest na Slovensko kolem roku 2012 či 13.
Silnice z Třinecka na Slovensko je podpořena vládním usnesením, které se zavazuje vybudovat tuto silnici do roku 2012. Už dnes je jasné, že to asi nebude?
Netroufám si říci, že je to jasné, o tom rozhoduje ředitelství Stavby silnic a dálnic. Velmi tlačíme na to, aby byly dodržovány veškeré termíny, ke kterým se stát zavázal. Souvisí to i s velice úzkými kontakty se Žilinským krajem. S panem předsedou žilinského samosprávného celku jsem se několikrát sešel a plánujeme i společné setkání ministrů, abychom té věci maximálně pomohli.
Jak se díváte na návrh Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje vybudovat tuto silnici pomocí privátních peněz?
Je to návrh, který je podepřen velkou snahou pomoci. Obávám se ale, že narazíme na velké komplikace, jak řešit tento - dá se říci – úvěr. Je to záležitost Ministerstva dopravy, aby část těchto peněz využilo. Zodpovědnost je na státu.
Moravskoslezský kraj má letiště v Ostravě-Mošnově. U letecké dopravy máte údajně v plánu létat z Mošnova do Bruselu, Londýna nebo Amsterodamu. Celkem jde o dvanáct leteckých linek. Doposud přitom letadla létají pouze do Prahy a Vídně. Jaký je důvod, aby se z Ostravy létalo do těchto měst?
Důvodů je několik. Z hlediska podnikatelské sféry jsme tlačeni a několikrát jsme byli vyzváni, abychom pomohli se spojením do světa. Na druhé straně se nám ukazuje, že cílové destinace cest z Ostravy jsou většinou právě tato města. Proto jsme se rozhodli, že tomu půjdeme trochu vstříc. Nemůžeme totiž čekat na České aerolinie, že by se najednou vzpamatovaly, protože je létání z regionů nezajímá.
Když jsme hovořili o podpoře automobilce Hyundai, je něco podobného připraveno na podporu leteckých linek?
V červnu zastupitelstvo schválilo program, který hovoří o tom, že bude vyčleněno zhruba 200 miliónů korun pro příští rok na výběrové řízení na tyto linky. Kraj by tyto linky případně podpořil. Pokud by byly tyto návrhy nerozumné nebo neřešitelné, nebudou realizovány. Pokud budou rozumné, tak podpora bude, jako se například dotuje hromadná doprava.
Někoho zaujme vynaložená částka. Jak ji zdůvodnit?
Oněch dvě stě milionů vychází z určité rozvahy. Máme zkušenost s linkou do Vídně: víme, od jakého počtu cestujících se stává rentabilní. Jde o celkem složitý výpočet, proto nerozjíždíme všech dvanáct linek najednou, ale je tam nějaká náběhová křivka, která byla vydefinována na dvě stě miliónu korun. Půjde o otevřené výběrové řízení a uvidíme, jaký bude zájem. V tuto chvíli je to neodhadnutelné. Přišla za námi například lowcostová letecká společnost, která chtěla dotovat linku do Londýna devadesáti milióny ročně, to je pro nás samozřejmě nepřijatelné.
Co přinesou chystané vládní reformy obcím a krajským samosprávám zejména v daňové oblasti?
Pokud bychom do reforem započítávali i změnu zákonů, které se týkají obcí a krajů, což jsou takzvané zákony o rozpočtovém určení daní, ty by potom znamenaly určitou změnu v příjmech obcí a krajů. V případě obcí typu Olomouc by to mohl být docela problém, protože ve výpočtu vychází, že by měly menší příjmy. Pro menší obce by to mohlo znamenat menší nárůst. Reforma týkající se hlavně obcí je velmi komplikovaná a potřebuje velmi dlouhou dobu přípravy, aby se s tím mnozí ztotožnili. Pro obce to není až tak nebezpečné, ale ani radikálně zajímavé.
Pro kraje je to komplikovanější. Pokud by prošla změna zákona, která hovoří o financování, kde se přesune část prostředků na školství. Je to záležitost, kdy z mého pohledu nemůže dojít jen k přesunu daňových příjmů na pokrytí školství, ale musí s tím jít i velká novela zákona o školství a doprovodných zákonů. Je to komplikované a nevím, jestli se to dá u takto složitého komplexu, jakým naše přeregulované a provázané školství je, do konce roku stihnout.
Co s tím jako hejtman nebo jako předseda Asociace krajů České republiky můžete dělat?
Zrovna dnes jsem podepisoval stanovisko za kraj na návrh zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje, kde jsem jasně odpovídal, že není možné jít jen změnou fiskální a že zároveň musí probíhat změna školských zákonů. Vidím to na velmi vážnou debatu. Tuto změnu podmiňuji změnou školských zákonů. I jako předseda asociace krajů si troufám říci, že je to stanovisko všech krajů, které se k tomu budou vyjadřovat.
Máte už kvalifikované odhady o výpadcích ve svých rozpočtech?
Pokud se mne ptáte na vládní reformu mimo rozpočtové určení daní, tak v této chvíli víme, že by neměla mít zásadnější dopad na příjmy krajů. Mohlo by dojít k určitým komplikacím v řádech stovek milionů korun někdy po roce 2010, proto je potřeba změnu připravit.
Změna rozpočtového určení daní by nemusela znamenat nic tak dramatického. Střední školství, které jako kraje financujeme, zabírá v každém rozpočtu dvě třetiny. Dnes je dostáváme jako dotaci od státu. Pokud by změna prošla k prvnímu lednu, tak si musíme spočítat, jaký by mohl nastat výpadek v prvním kvartále nebo co by znamenal příslib zvýšení platů ve školství. Jen pro srovnání: náš krajský rozpočet je okolo 16 miliard korun, z toho tvoří školství 8-9 miliard. Dovedete si tedy jistě představit, jak citlivou věcí by byl tento rozpočtový pohyb pro řízení kraje.
Je ještě něco, co byste za Asociaci krajů České republiky vytkl plánované vládní reformě? Narážím i na frakci Vladimíra Tlustého ve vaší vlastní straně. Byl byste schopen a ochoten některé věci podpořit?
Jsem příznivcem velmi zásadních reforem, protože se blíží doba, kdy musíme využít dobré ekonomické situace a tyto reformy udělat. Oproti tomu stojí míra možného, čeho se dá v parlamentní matematice dosáhnout. Byl bych pro mnohem silnější reformy, ale to je věc premiéra, zda jít do většího rizika. Nedovedu si představit etapovitost změn, protože budou podléhat neustále diskuzi 100 na 100 a bude to velmi obtížné. Je to na rozhodnutí premiéra a já nechci být chytrá horákyně, které se dobře radí z Ostravy.
(redakčně kráceno)